Dá se to jednoduše spočítat z energie podle hystericky známého Einsteinova vzorce (E=m.c2). Problém s nukleárními zbraněmi je ten, že jakmile se dosáhne nadkritická konfigurace jádra bomby je štěpná reakce tak rychlá, že za několik tisícin se*** se celá sestava bomby rozpadne a vypaří v důsledku reakce těch pár gamů reagujícího štěpného materiálu (a u fúzní bomby - vodíkové je štěpný mechanismus pomalejší než ten fúzní ve vodíkové bombě).
Mimochodem stejné to je i s Plutoniem, kterého ale není potřeba tolik, nicméně je zase je potřeba ho stlačit velmi symetrickou tlakovou vlnou, generovanou výbušnými čočkami (proto je celé jádro obaleno v klasické výbušnině a celá sestava je zabalená do kovového obalu aby se exploze usměrnila dovnitř stejně jako neutrony, co neletí správným směrem).
Sami Američani nevěděli, jak bude výbuch vypadat, i když u dělostřeleckého typu bomby (ta první v Hirošimě) to ani nezkoušeli před svrhnutím (hlavně proto, že obohaceného Uranu měli málo a vzhledem k designu bomby neočekávali tak velké potíže, že by bylo potřeba ji zkoušet). Američani totiž měli obohaceného Uranu v roce 1954 tak jen na jeden výbuch, zatímco plutonia (protože je potřeba ho mít míň) měli na dva a něco výbuchu.Třetí bombu by mohli vyrobit asi po dalších 6 měsících.

Jo jo a stejně tak měly USA zakročit proti Rusku. Z pohledu toho co atomová bomba udělala s Japonci - z bestiální despocie lidumilná demokracie, je to pro celý svět věčná škoda.

nejaká slabá rádioaktivita !

Někde jsem četl, že přestože bylo použito přes 64 Kg uranu, tak se rozštěpil pouze necelý gram obohaceného U-235. To ukazuje, jaká síla je ve štěpení uranu!! Zbytek uranu se rozptýlil jako špinavá bomba, tj. shození radioaktivního uranu na město.
Zdroj už nevím, ale nějaký zvídavý šťoura ho jistě najde.