Zcela evidentně se jedná o pseudoproblém. Někteří studenti gymnázia si na jedné straně zvolí jednoduchou verzi testu z českého jazyka a na druhé straně si stěžují, že obsahuje otázky natolik primitivní, že jsou až matoucí a znevažují jejich maturitní vysvědčení. To si ale musejí milánkové rozmyslet dopředu, co vlastně chtějí, a musejí počítat s tím, že lehčí verze je určena primárně pro jednodušší obory s maturitou. Upřímně řečeno, po čtyřech nebo více letech na gymnáziu, kde je hodinová dotace českého jazyka 4 hodiny týdně, plus 2 hodiny dalšího humanitního předmětu (psychologie, filosofie nebo sociologie), tak je docela ostuda volit si lehčí verzi z českého jazyka. Ještě poznámka k otázce, k čemu je to dobré? To je přece nabíledni. Dobré je to proto, že získám určité vědomosti a přehled. To je přece ten důvod, proč studuji, nebo ne? Pokud někdo studuje pro vysokoškolský titul nebo maturitní vysvědčení, tak to nakonec může dopadnout tak, že si ho ani sám neváží (viz otevřený dopis studentů). Spousta lidí se při výběrových řízení na pracovní pozici ohání různými vysvědčeními a certifikáty. Osobně při výběru akceptuji pouze ty, za kterými stojí spolehlivá certifikační autorita. Bohužel je jich naprosté minimum. Proto oceňuji, že se ministr Dobeš snaží něco dělat se současnou devalvací českého vzdělávání. Jsem zvědavý, jestli stihne postoupit i na vysoké školství.

Smutné je, že mnoho středoškoláků má větší rozhled než jejich učitelé, a to občas dokonce i v předmětech, které dotyční učitelé vyučují.