A co takhle místo uměleckých salónů, hipster kaváren či pouličních performancí jednou navštívit nějakou tu montovnu, kde si u běžícího pasu tupou ubíjející činností, na sotva přežití vydělává podstatná část dospělé populace. Bez jejichž produkce by si však intelektuální svět téhle jiskřivé sloupařky ani zadnici neutřel.

Jestlipak by pak její tvorba (jak se komentuje níže) byla dál plná bleskových postřehů, lehké kouzelné ironie a řízlá opatrnou dávkou inteligence (velmi opatrnou) a humoru. Zvláště kdyby tam nezašla jen na čumendu, ale pár šichet si tam na zkoušku odmakala.

Možná by ji pak k hlubokému kulturně duchovnímu prožitku, místo vzdálených Benátek stačilo nedaleké Znojmo či třeba Mikulov. O návštěvě vesnického sklípku se společností juchající u cimbálu nemluvě.

Takové články dříve vycházeli v časopisu Květy.

Vaše články jsou stejně krásné jako pohled na Vás. Ovšem jsou ještě krásnější, protože je v nich bleskový postřeh, lehká a kouzelná ironie a celé je to říznuté opatrnou dávkou inteligence a humoru. U ženy je vzácný souhrn nádhery těch her se slovíčky a myslím si, že by spisovatelé pan Jaroslav Hašek i Stephen Leacock blednuli závistí a ostatní spisovatelé by pro jistotu neměli slov.