Komentáře

Zpět na článek

Petr Havlík: Musíš, nesmíš… Rodičovské poučky a kantorské příkazy k vysněnému ideálu nevedou

2 komentáře

Pavel Maleček
Tak nám Havlík vnucuje, že... citace: Ve výchově dětí platí několik stále platných zásad. Začněme chválou a upřímným uznáním. Na chyby upozorňujme nepřímo. Než začneme někoho kritizovat, tak hovořme nejprve o vlastních chybách. Pokyny udělujme otázkou místo přímých rozkazů. Umožněme druhým, aby si zachovali vlastní tvář. Vyzdvihněme i sebemenší zlepšení. Nešetřeme chválou. Povzbuzujme druhé s tím, že každá chyba se dá napravit. Snažme se, aby druzí dělali rádi to, co jim navrhujeme. Dejme předem najevo, že o nich máme to nejlepší mínění, aby se podle toho chovali...

Co vy na to pedagogové, na rozdíl od Havlíka prošlých ohněm vzdělávání našich roztomilých bobánků?
Pavel Maleček
Opět Havlík a jeho bezedná studnice echtes morálních ponaučení. On a ti co je cituje (vč. "našeho" Komenského) to dozajisté myslí dobře. Ovšem při pohledu na realitu nejen dnešní společnosti se ty jejich dobrotrusné myšlenky jaksi míjí účinkem. Spíš jen potvrzují starou lidovou moudrost o cestě do pekel dlážděné dobrými úmysly. A také tu o škodě každé facky, která padne (při výchově) vedle.

Všichni tihle dobrotrusové zapomínají na jednu základní podmínku - že na dobro musí být dvě strany. A když na jedné straně dobro není (což je skoro vždy), tak pro tu stranu, co dobro vyznává to zákonitě špatně končí.

To nemluvě o tom, že za většinou až hysterických dobrotrusů (např. aktuální vládní zmocněnkyně pro lidská práva), zvláště těch s jejich do dobra a rovnosti pro všechny zabaleného multilulti, gender, LGBT+ či eko-klima třeštěním, se pěkní hajzlíci skrývají. Co přes umoření ostatních dobrem po totalitní moci touží. Což jedna z nej definic socialismu je.

Který přes všechnu o dobro snahu (často falešnou), jak nás historie učí, zákonitě v zmaru, bídě, teroru a krvavé řeži končí. Viz fašismus - tj. korporátní socialismus, nacismus -tj. nacionální socialismus, komunismus - tj. internacionální socialismus. A i ten dnešní neomarx-progres socialismus, názvem liberální demokracie se maskující nedopadne jinak - aktuálně Francie a její "dobro" vůči islámským připrchlíkům... a bude hůř.