Reportáže

Zpět na článek

Školy se stavějí dlouho. Příliš dlouho. Průtahy, zmatky a nesmyslné požadavky. Změní se to?

1 komentář

Pavel Maleček
Jenom elitářeké, spíš jelitářské kecy, realita je jinde. Školních budov, stejně jako učitelů je nejen dost, ale dokonce v mezinárodním srovnání moc. Ano s jednou anomálií, kterou jsou gymnazia v Praze a jejích satelitech. A protože osádky mediálních redakcí k pražsko elitářské, spíš jejitářské "elitě" patří, dělají z toho obludně celostátní problém.

Přičemž příčinou této pražsko gymnaziální anomálie samozřejmě není koncentrace mimořádně inteligentních a tvrdě studujících dětí, pro něž jsou gymnazia určena. Ale to, že pro rádoby elitářské rodiny, v Praze a jejím okolí zkoncentrované, je jejich bobánek nestudující gymnazium společensky zesměšňující a z "lepší" společnosti je vyřazující katastrofa.

A tak prostě gymnazium studovat musí, i kdyby čert na koze jezdil !!! Čemuž nahrává i z vládního centra vědomé snížení nároků (proč asi) při přijímačkách i během studia, dělající z kdysi elitních gymnázií (protože připravující k studiu na vysokých školách budoucí elitu národa) běžné střední školy.

Což by okamžitě vyřešilo obnovení gymnazií coby elitních škol s mimořádnými nároky už v přijímacím řízení, tuplem při studiu. V tu rámu by tato rádoby elitáři, spíš jelitáři jejich ješitností vyhrocená bublina splaskla. Zvláště když v 95% zbytku státu je školních budov i učitelů nejen dostatek, ale dokonce přebytek.

... tedy pokud je místní mudrlanti nezměnili na penziony či dokonce herny a bordely. A o budovy postavené už za CK monarchie, I.republiky či za komoušů, kdy bylo dětí víc než dnes se řádně starají.