Řešení je prostinké. Školné. Stačí se podívat na žebříček nejprestižnějších světových škol a jsem si jist, že v první dvacítce budou jen školy, kde se platí školné. Pochopitelně, že to platí jen pro vysoké školy, ale střední školství s tím do jisté míry souvisí také. Spolu se školným zavést systém stipendií, státem garantovaných studentských půjček s odloženou splatností atd. Všude v civilizovaném světě to funguje, nemusíme nic vymýšlet, stačí převzít hotový systém. Nejvtipnější je, že nejzuřivějšími odpůrci školného u nás jsou lidé, kterých se školné na VŠ nikdy týkat nebude a jejich potomci stěží vychodí základní školu a malá množilka je jejich vzdělanostní strop. Trojčlenku již považují za nějaké kouzlo. A ještě komičtější je to, že tihle lidé platí ze svých daní vzdělání právníkům, kteří jim pak naúčtují advokátní či notářský tarif 3 tisíce za každou započatou půlhodinu...
P.S. Nicméně chápu, že se v této zemi nikdy školné nezavede, protože je to politicky neprůchodné... Takže budeme dál chrlit spousty špatně vzdělaných absolventů obskurních oborů a všichni na to budou nadávat...)))

Na vysoké škole jsem měl zkoušku z účetnictví. Absolutně jsem nevěděl o co jde, absolutně jsem netušil, co je to podvojné účetnictví, co jsou položky má dáti a dal. Španělská vesnice. Musel jsem se to nadřít nazpaměť, abych zkoušku udělal. Minutu po zkoušce za lidovku jsem to pustil z hlavy. Po letech jsem nastoupil do firmy a týden účtoval. Po týdnu jsem všechno pochopil a zjistil, že to je jasné a hlavně logické. Přesně tady je problém. na školách se učí pořád podle nějakého schématu, který ale nevede k cíli. Stejné je to s cizími jazyky. Po pár týdnech v cizojazyčném prostředí se člověk naučí řeč do té míry, že bude rozumět. Na škole se učí cizí jazyk třeba 5 let a nenaučí se nic. Je hezké, že umím plusquamperfektum nepravidelných sloves, ale ve Francii nerozumím nikomu...

Zlámalová coby klasická příslušnice pražské rádoby intelektuální elity, vzešlá s všeobecného studia nejraději do 30. let, pochopitelně nechápe, že všeobecné znalosti jsou jen jednou z podmínek úspěšného a efektivního (využití absolventa v praxi) studia na té či oné škole.
Školy zaměřené odborně, tedy už ty střední nevyžadují jen ono všeobecno, ale i soubor mentálně-fyzických schopností, umožňujících příslušnou odbornost nejen vystudovat, ale i pak vykonávat. A ty lze prověřit jen kontaktem mezi potenciálními studenty a pedagogy školy. Tedy přijímací zkouškou na dané škole nejen s testem všeobecných znalostí, ale i prověřením vhodnosti mentál-fyzična zájemce o studium.
Proto představa Zlámalové o přidělení školy přes algoritmy, co vše vyhodnotí jen na základě testem prověřených všeobecných znalostí a teoretického zájmu o tu co onu odbornost je zcela nesmyslná.
Když k oné profilaci žáka by mělo dojít ve spolupráci s rodinou nejpozději v 8. a 9. třídě ZŠ. Jak ostatně mnohde bohudík funguje. S výjimkou Prahy a jejího blízkého okolí, kde rodina, jejíž dítě nestuduje gympl se mezi šitky - spodinu propadne. Což je příčina toho blázince okolo pražských přijímaček.

Přitom by stačilo aby gymnázia byla jak za I. republiky (ale i ještě za komoušů) výběrovými školami s až drsnými nároky na intenzitu i kvalitu studia. Ne dnešní "ústavy", kam se dítě odkládá na mezidobí než přejde na VŠ, samozřejmě humanitně kecacího typu.
Kde chudáky 20. leté(s odkladem 1. třídy ZŠ) bobánky netraumatizují takové hrůzy jako matika, fyzika či chemie. Co se jim pak ty neomarx-progres společnost destruující nesmysly (multikulit, gender, LGBT či eko-klima) do hlav tak snadno tlučou. Tedy pokud z toho tak nezblbnou, že začnou na chodbách školy střílet.

@Uživatel_5734171 Souhlas 100 %.Teorie a praxe. Platí to i v jakékoli práci. Je daleko lepší člověk mající několika letou praxi než nabouchaný " borec" z VŠ . Pokud jde o učení cizích jazyků skvělí na to byli Židé. Jednou jsem slyšel vyprávět svého otce jak někde četl jako fungovalo v některých židovských rodinách třeba i u nás za 1.republiky. Rodiče ovládali dejme tomu 4 řeči a udělali plán že každý den se mluvilo pouze jednou z těchto 4 řečí a šlo to tak stále dokola. Takže v 15 letech takové děti v židovské rodině ovládalo 4 jazyky zcela bez problémů. K naučení cizí řeči je určitě lepší pobyt v dané zemi než šprtání ve škole.

Vidím to naprosto jednoduše. Přihláška se podá jednou přímo na Cermat a do kolonky škola se napíše: "Rád bych se dostal(a) na to nejlepší gymnasium, ale v nejhorším učňák s maturitou bude stačit. Nejlépe v Praze". A kompjútr AI sám vybere, na kterou školu adeptovy získané body budou stačit! Takže všichni budou bez stresu a ještě to ušetří papír.

To je tedy objev 🙄 školský způsob je na principu odměny pro splňovače a trestu pro individualisty postavený úplně celý 🫣
...a vyhovujete to tak většině rodičů, většině je fuk co jejich děti umí, pokud vykazují dobré známky a nakonec dostudují co nejdál, jejich svět je v pořádku 🙃

Přesně tak vypadá kritika za každou cenu. Proboha to tři přihlášky fakt nestačí? Až deset? A proč? Kdo se chce držet při zdi, ať se drží. Kdo chce riskovat, může bohatě i tak.

Problém je, kdo se dostává k řízení vývoje. Na politika žádná kvalifikace není. Může být jen se základní školou. Často se stává, že kvalifikaci pochybné kvality získávají politici až u lizu. Nyní rezonuje kauza s polskými tituly.
A ano i jednoduchá excelovská tabulka by tento algoritmus prakticky zadarmo zvládla..