Hmhmhm...vnímání poezie všedních vteřin, minut , hodin a dnů.
To je to, co nám chybí...abychom se vysvlékli ze všednosti, kterou si zdůvodníme cokoli, co je třeba činit pro živobytí, ale čeho bychom se rádi oprostili aniž to lze. Kéž bych dokázal vždy najít tu správnou míru pro obojí!!!
Dokázat být šťasten z poetiky malých všedností a neskončit jako člověk pod mostem či v azylovém domě...