Reportáže
Zpět na článek
Přihlásit pro přidání komentářeŽivot se smrtí: O konci života se mluví málo. Co chtějí sami nemocní a jak se žije se smrtelnou chorobou?
4 komentáře
Miroslav Kašpar
Inu, že jednou umřu, jsem zjistil ještě v útlém dětství, když umřel děděček. Ani nevím jak, ale akceptoval jsem to. Takže žiju se smrtí v podstatě od dětství a nečiní mi to nejmenší problémy.
Konce konců, bohové by nám mohli závidět
Konce konců, bohové by nám mohli závidět
Anton Augustin
Klid po pěšině? Zdejší mladší přispěvatelé jsou přece věčně mladí, budou makat do devadesáti, aby zachránili planetu před oteplováním a státní rozpočet před vyžíráním důchodci, smrt je přece tak vzdálená, ta se nás přece netýká. Jenže čas uteče a Quod fuimus, estis; quod sumus, vos eritis.
V Kanadě už je běžné, že euthanasii nabízejí dětem, hendikepovaným, lidem s depresí, ba co je nejstrašnější, také lidem sociálně slabým! Progresivistická Trudeauova Kanada zavírá do vězení rodiče i za to, když odmítnou dovolit státu provádět zrůdné tranzice na jejich nezletilých dětech nebo je odmítají oslovovat správnými zájmeny.
Potraty se tam provádějí až do porodu, někde již dokonce vraždí i čerstvě narozené děti. Ne, nejsou to dezinformace (obvinili z nich i Trumpa), je to odporný a těžko uvěřitelný fakt. Satanismus, propagace zvrácenosti, plíživá legalizace pedofilie v EU, zneužívání dětí "elitami" ve velkém v USA, to vše jde ruku v ruce a cílem je likvidace tradiční rodiny a svobodného, normálního života.
Jak jsem vždy podporovala možnost euthanasie, dnes se od této myšlenky odvracím, protože dochází masivně k jejímu zneužití již nyní. Depopulace není žádná fantasmagorie - je to plán (hladomor, války, "vakcíny", gryndýl, euthanasie, potraty).