Studenti tvoří řetěz u hrobu komunisty a agenta StB s krycím jménem "Profous", který aby se dostal k majetku svých předků, který jim byl oprávněně zabaven za kolaboraci s nacisty, zradil svou zem a zprodal ji západu. Na hradě po 35 letech sedí znovu normalizační kádr a agent rozvědčík s krycím jménem "Pávek" se svou kom. politručkou a všichni, co předtím vyřvávali, že s komunisty se nemluví, se najednou tváří, že je to normálka. Tzv. disidensi s úsměvem na rtech a s klidem si převezmou vyznamenání od toho normalizačního kádra, který byl před listopadem 89 předurčen do vysokých politických a vojenských funkcí režimu, který je tloukl obušky na potkání a zavíral do basy za protiistátní činnost a vůbec to těm disitentům nepřijde zvrácené. To jsou paradoxy doby.