Šedesátileté matky, které podstoupí ve světě asistovanou reprodukci nejsou častým jevem, osobně to vidím jako ostudu kliniky, která oplodnění provede. Padesátileté matky, které počaly přirozenou cestou jsou výjimkou, ale existují. Každopádně určovat striktní věkovou hranici je nesmysl - důležitá je fyzická kondice, sociální a ekonomické zázemí. Leckteré padesátileté ženy jsou v lepsí kondici než třicítky. Zdravé padesátnice leckdky představují pro lékaře AR menší riziko než např. obézní ženy ve fertilním věku.
Navíc se nikdo neptá po vhodném věku, do kterého by měli plodit děti muži. I u nich klesá kvalita spermií a zvyšuje se riziko genetických poruch. Samozřejmě, že ne tolik, jako u ženy, ale k zamyšlení to je. Kolik máme jen v ČR známých tatínků nad 60 ne-li nad 70. Jsou to přeci pašáci, že? Dítě má pak místo tatínka dědečka, ale nad tím se málokdo pozastaví...

Sem napište váš vzkaz!
Ačkoliv "starší žena", souhlasím s p. Doležalem. Odmítáme přijmout fakt stárnutí. Myslím, že je
v tom dost sobectví. Stačí počítat - až mi bude ... let, mému dítěti bude ... Moje zkušenost: děti vás potřebují i ve 20 a více letech...

Umělé oplodnění je jedna z věcí, které přivedou lidstvo ke zkáze. Ať je matkou třeba v šedesáti, když to dovolí příroda. Pokud jí to nedovolí ani ve třiceti, asi má důvod. A sperma od dárce,to je také úchylka. Kdyby třeba viděla jak dárce vypadá, tak by dala dítě v lepším případě okamžitě do babyboxu. Kupuje zajíce v pytli. Přiznávám, jsem zaujatý. Má žena porodila naše nejmladší dítě ve 45 letech, přirozeně počaté. Mě je ještě o něco víc. Je to trochu později než je běžný průměr, protože v době zletilosti budeme už důchodci. To mě trochu trápí. Ale příroda nic nenamítala a dítě máme zcela zdravé (po všech stránkách).

Taky jsem žila v Itálii a ten případ sleduju na RAI. Nepřijde vám ale na druhou stranu šokující takový zásah státu do života lidí?! Odebrat dítě pod záminkou toho, že ho rodiče nechali pět minut v autě (nežli vynesli nákup do bytu) pokládám za zlovůli. Totéž se děje v Británii - odebírání obézních dětí rodičům a jejich svěřování pěstounským rodinám zakládá precedens. To pobouření v Itálii jde spíš na vrub tak brutálního odebrání. Pracovala jsem jako kolizní opatrovník a takový postup mi nepřipadá adekvátní. Mohli jim nabídnout pomoc nějaké zdr.sestry atd., jako se to dělá při vícečetných porodech.

Ac se mi to posledni dobou nestava casto, tentokrat s JXD naprosto souhlasim, ackoli z nekterych jeho formulaci se mi jezi chlupy na tele Ziji v Italii a sokujici pripad 57-lete matky je tu hodne propirany. Osobne vidim chovani takove zeny jako bezbrehy egoismus. Podle meho nazoru by umele oplodneni nemelo byt umozneno zenam starsim 45 let, uz i 45 shledavam opravdu hodne vysokym vekem pro prvorodicku. Myslim, ze v 60 ma clovek myslenky spis na klid, nez na potomka, kterym triska puberta.

A i to je biologicky na hraně. Za prvé nejsou matky dnes v dobré zdravotní kondici (viz riziková těhotenství) ani ve třiceti letech, za druhé se zvyšováním této hranice devastuje genetický fond. Šedesátiletá matka nemůže přivést na svět dítě, které je zcela mentálně i fyzicky v pořádku - projevit se to může klidně až po letech, kdy už tyto děti budou mít také děti. Itálii teď pobouřil případ 57 leté matky a 70 letého otce novorozence, kterého jim úřady pod průhlednou záminkou odebraly (tvrdí, že nejsou schopni se o dítě postarat), ale v podstatě jde o věkovou diskriminaci. Dítě chtějí dát úřady do pěstounské péče proti vůli jeho rodičů. Jde o závažný etický problém, který nastává jen proto, že rodiče jsou nesoudní a egoističtí. Pokud své potomky dostatečně existenčně nezajistí, nechají je nakonec na krku státu.