Pro mně je větší problém že lže a snaží se z toho uboze vykroutit. Nikdo není dokonalý a měl by se svými chybami naučit žít a poučit se. Takhle dokazuje že je to jen všehoschopný kariérista bez jakékoliv morálky.

a když tady čtu ty nějaké příspěvky - uvědomte si také jen tak pro legraci - že 90% STBáckých práskačů nikdy nebylo členy KSČ... tak taky asi dostali neodmítnutelnou nabídku....

Ano,s tím se dá souhlasit, je to opravdu dobře vyargumentováno, jen Bůh ví, jak by se kdo a v jaké situaci zachoval, ani já to nevím - protože o sobě vím, že jsem při jednání s autoritama spíše srab, a říkat dnes něco jako že jsem odolávající hrdina, je velmi jednoduché a povrchní, zvláště když jsme tu zkušenost nemuseli absolvovat...

No (reaguji na poslední odkaz nějaké paní), že jsou z Vašich kamarádů manažeři, ale neobviňujte se z neambicióznosti, protože to není zrovna bůhvíjak libá vlastnost (většinou je to egoismus a pýcha, většinou tím ještě k tomu trpí jinak neschopní lidé, tak hledají cestičky). A kdybych se dozvěděla, že mí rodiče (je mi 44 let!) vstoupili do KSČ kvůli mě a kvůli nějakým (jakýmkoli!) výhodám, tak blééééé fůůůj, nebudu si jich vážit. Před 1989 jsem byla od PZO v Kazachstánu "budovat" v rámci Ukrajinsko-plynárenského komplexu nějaké město (jak to tak chodilo), byla jsem mladá a dostala posudek "ačkoli jí byla dávána možnost, odmítala vstup do SSM" - pak mi to smazali v Praze, jsem dělala "vyrvál") a pak jsem za to, že jsem nebyla v KSČ byla povýšena, protože se mě jistá klika v podniku, který se rozděloval potřebovala zbavit (byla jsem zaměstnanec podnikové kontroly, no a zjistila jsem "něco, co jsem neměla" a normálně to řešila ). Prostě zkušenost téhle šaškárny, kterou tady p. redaktor a p."loren1" obhajují v duchu že žijeme jen jednou (tohle alibi fakt nesnáším!!!!) je pro mne tak pohrdání hodná, že je mi blivno, že tu o tom tímto způsobem je diskutováno a obhajováno - nojono: on chtěl do Brazílie, ten chtěl domeček, dětičky chtěli na práva (ač na to neměli, tak taťka zařídí)... No to je taková ubohost se tímhle + gorbačovismem, že "inteligentní kalkul" ohánět....

Naprostý nesmysl. Vždycky šlo odmítnout. Komouši zase nějak zvlášť o každého nestáli. Pokud bylo nějaké "lepší bydlo" členstvím podmíněno, mohl se člověk živit jinak, aniž by si musel nutně naplivat do ksichtu.

nebylo žádné hrdinství. Pokud si chtěl člověk jenom trochu vážil sám sebe. Kdyby nebylo těch "malých" komoušů a nevolilo by je 98% voličů, nezískal by nikdy legitimitu. Relativizovat členství v KSČ je, od novináře, jako Vy, pane Čermáku, téměř zločin. Pro mne je to podobné, jako to "formální" členství. Nikdy jsem ve straně, samozřejmě, nebyl. Volbám jsem se vyhýbal, ale dodnes se stydím, že jsem tam dvakrát ty lístky hodil. Kdyby v sobě, všichni ti "komouši z lidskou tváří", nalezli alespoň trochu toho studu...

To je ale každého věc osobního svědomí... Když přišli a řekli: "Jistě chcete, pane Nováku, aby se vaše děti dostali na školu..." Nebo nějaká podobná vyděračaská akce... To samý při spolupráci s StB... Páky si ti hajzli našli na každého. Tím nechci říct, že neexistovali tací, kteří se tam hrnuli dobrovolně a rádi. Ale to ví jen ten dotyčný, jak to tankrát bylo. Jak to vlastně tenkrát bylo, to ví jen soudruh major Zeman.

Říkám to stejný.

oprava: ... pepikoj ... Koukni, ... kolektivní ... pokrok ...

Tohle je legrační: "... byl kandidátem nebo členem KSČ v době, kdy byl zavražděn Pavel Wonka, tak mu náleží jen pohrdání ...". Kdo co to?!? Ješiš, tohle je demagogie. Tady se furt baví o nějakým tom či onom peikoj či mařeně. Kukni, jedinec je jen přechodný shluk organických molekull, sám o sobě bezvýznamný! Jen lidstvo jako druh nesoucí kolektovní vědomí coby nejvyšší formu sebeuvědomění hmoty vesmíru má smysl! Pokud toto má vykročit cestou vědomých dějin k svému cíly a samotné příčině svého bytí - tedy triumfu nad prostorem a časem, jemuž má dát věčnou harmonii, pak se nesmí ohlížet nalevo napravo! Pokud smrt 10 či 100 milionů nebo miliardy uvolní cestu kolektivnímu vědomí k tomuto cíli, je to nanejvýš opodstatněné! Lze tedy bádat a soudit jen v této rovině, kdy smrt pro pokrkok lidstva významného člověka je těžkou ztrátou, kdežto smrt bezpočtu reakčních mizerů je naopak velkým plusem