Prosím, páni doktoři, nemluvte o "jasných statistikách". Tak nepodložené tvrzení se dá čekat jen od někoho, kdo bojuje s vlastní ješitností a hlavně strachem. Koho to opravdu zajímá, může si přečíst např. celou řadu dlouholetých studií zde:
http­://www­.home­birth­.org­.uk/ho­mebir­thin­dex.htm
a
taky jeden článek k těm "zaručeným" číslům...
http­://www­.zdn­.cz/cl­anek­/zdra­votnic­ke-noviny/objektivni-data-o-mrtvych-detech-456330

Myslím si, že řešením je, když se změní vzhled a systém porodnic a samozřejmě i chování lékařů. Naprosto chápu ženy, které chtějí podstoupit to riziko, protože to co zažívali nebo mohou zažít v porodnici je občas až k nevěření. A že i já jsem si toho již užila s lékaři dost. Na druhou stranu nutno říci, že to riziko je opravdu velké. Nikdy se dítěti nedostane té nejlepší a nejrychlejší péče. Možná by se ti nahoře měli konečně nakopnout a začít cpát peníze někam jinam než pod svoje zadky. Toho co je třeba v tomhle státě změnit je síla.

Porodila jsem dvě děti a vzpomínám, že mi podobně /poprvé víc a podruhé o něco míň/ lékaři pomáhali a že to bylo dokonce příjemné, vůbec to nebolelo a opravdu mi to při tom tlačení pomáhalo /při tom prvním bych to bez nich snad ani nevytlačila/, není to celé tak trochu honba za tím, kdo za to neštěstí může a to se vždy nějaký viník najde?

ale něco je špatně, když se k němu uchylují. Těhotná žena je velmi křehká nádoba a zasluhuje nejjemnější zacházení (i když může být jako osoba třeba i nesympatická). Může mít všelijaké kaprice, a má k nim důvody, i když je třeba nechápeme. Jejich okolí má takovou těhotnou milovat, starat se o ni, a pečovat o ni. Zdravotníci to nemají dělat z citových důvodů (kam by přišli), ale stačila by profesionalita. Skoro každá maminka má nějakou historku o protivném či dokonce nedbalém personálu nemocnice. Tatínci a jné osoby blízké často nejsou na sále pro sdílení blízkosti intimní chvíle při porodu, ale na "obranu". Já přidávám, že nejenom jsem neměla možnost si zvolit porodní polohu (vůbec jsem se nehádala a vylezla na stůl, dala nohy nahoru...) ale dostala jsem vynadáno, že mám krátké ruce a nedosáhnu na držátka...
Je to hloupost, ale nebylo to nutné. Bez moderní medicíny bych neporodila určitě, ale být mladší, zdravější a blbější, třeba by mě to k dalšímu porodu mimo porodnici táhlo taky.

Není fér, že jste v článku proti sobě postavili názor laický a odborný. Proč se k tématu nevyjádřila nějaká porodní asistentka? Mohla by důvody pro porod doma popsat lépe než režisérka, která má o domácích porodech nejspíše jen teoretické znalosti.

Tato argumentace je scestná - to že dítě nemůže vyjádřit svůj názor, neznamená, že nemá práva, která je třeba hájit. Pokud by tedy prord doma představoval příliš velké riziko /myslím tím pro novorozence/, pak by stát měl morální právo ho zakázat. Postřeh o právech nenarozených dětí, které žádný gynekolog nehájí je trefný - ale to samo o sobéě ještě není ospravedlnění domácích porodů.
Jde tedy spíše o to, zda porod doma opravdu předtsavuje pro dítě neúnosné riziko - vzhledem ke zkušenostem např. z Holandska se zdá, že při dodržení bezpečnostních opatření ne. To je ale téma k širší diskusi, ve které musí být zohledněn jak názor matek aporodních asistentek, tak zdravostníků.