Nikdy nezapomenu na tu prázdninovou noc, kdy jsme spali s kamarádem na zahradě ve stanu (bylo mi bez dvou týdnů 11, shodně s číslem Apolla ), měli nařízeného budíka... Ale naštěstí nás rodiče vzbudili včas, protože plánovaná EVA1 (myslím jako 1. v historii, Apollo 11 mělo "jen" jednu vycházku, takže nebylo třeba číslovat) se posunula o několik hodin dopředu, protože astronautům se nechtělo (tomu rozumím) plánovaně spát a šli na to rovnou.
Nádherná záležitost.
A drží mě to pořád - v mobilu mám jako vyzvánění ten moment, kdy řídící jednotlivých sekcí v Houstonu dávají "GO!" pro přistání. Úžasně akční, pořád i dneska...