U deprese se ráno probudíte a okamžitě vám naskočí, že jste v maléru a nejradši byste to zase zaspali. Ze spánku se stává droga, která vás nechá na chvíli zapomenout. Jenže psychiatři nedokážou nic jiného, nežli vás futrovat antidepresivy, která ovšem vaši situaci nevyřeší. Většina lidí má dnes deprese nikoliv z vnitřních příčin, ale díky zvýšenému ekonomickému tlaku, obavám o zaměstnání, ze strachu, že neuživí rodinu atd.
Stres zabíjí, minimálně spouští život ohrožující choroby...
Chápu, že duševně nemocní lidé potřebují medikamentózní léčbu,ale co s těmi statisíci zlomených zoufalých občanů, kteří zobou antidepresiva, jako lentilky (aniž by trpěli skutečnou duševní chorobou) a netuší, že v tom spásu před existenčními problémy nenajdou?!
Fakt začínám mít vážný pocit, že život není žádný dar, ale boží trest!
Asi bych měla navštívit nějaké psychiatra.