Fotogalerie
Zpět na článek
V zemi, kde zítra již znamená včera: Kouzelná turistická mapa Sovětského svazu ze 70. let
6 komentářů
Kateřina Zachová
3
Omlouvám se, ale jestli si někdo představuje, že se za socialismu dalo po SSSR normálně cestovat, tak se dost plete. Bylo potřeba mít schválené povolení, jakmile se člověk chtěl podívat jinam, než kam dorazil, a tím pádem už povolení do místa měl. Podmínkou soukromé cesty třeba na Kavkaz bylo pozvání od někoho místního a tisíc dalších povolení. K těm se taky nedalo dostat jen tak. Vyžadovalo to hodně času, energie a ideálně protekci podpořenou úplatkem. Nám to v roce 1983 zabralo dva týdny. Jinak Kavkaz byl fajn, trochu výlet v čase směrem zpět. Jenom jsme nesměli prozradit, že jsme z Čech, protože místní byli přesvědčení, že se mají špatně proto, že SSSR masivně podporuje východní blok, takže se máme líp na jejich úkor.
Přejít do diskuze
Uživatel_5236112
Nemohu napsat nic jiného než že jsem šťastná, že jsem se v té zemi nenarodila a nechtěla bych tam mít pochovaný ani kousek nehtu. Jak obludná je její velikost, tak hrůzný musí tam být život a (de)formování lidského života a charakterů v rámci toho ruského sebevědomí a nafoukanosti, bez znalosti poměrů ve světě. Brrr
Kateřina Zachová
@Leonard
S článkem naprosto souhlasím, vysloveně se v něm píše, že se jezdilo většinou jen do dvou hlavních měst a na tábory. Jenom mě připadalo důležité upozornit, že ani tam se nemohl člověk pohybovat jen tak. Určitě ne občani ze západu - to si nedokážu představit.
Brambory? Naše známá, která po převratu léta vedla oddělení fyziky na univerzitě, nemohla jít ani po sedmdesátce do důchodu, protože by se z něj neuživila. Celý život jezdila do tzv. ogorodku, kde si pěstovali základní věci, např. právě brambory. V sezóně zavařovali, co sesbírali v lese - hlavně marmelády. Jinak by měli problém vyjít. Z Kavkazu se vezla hromada věcí, třeba vlna na svetry - ty se samozřejmě pletly doma. (Zboží v obchodě bylo drahé a nic moc, pakliže bylo. Pro elitu byly k dispozici zvláštní obchody na průkaz.) Známým na Kavkaz se zase vozilo máslo, které nebylo vůbec, a chleba, který nebyl často. Úroveň marmelád byla excelentní, ale nevím, jestli si zas až tak užili. Zato když jsme vylezli asi dva dny stoupání do hor, tak jsme narazili na gigantický kovový poutač s Leninem. Takže: Se Sovětským svazem na věčné časy a ani o minutu více!
Zdravím - to jsem si hezky zavzpomínala.
S článkem naprosto souhlasím, vysloveně se v něm píše, že se jezdilo většinou jen do dvou hlavních měst a na tábory. Jenom mě připadalo důležité upozornit, že ani tam se nemohl člověk pohybovat jen tak. Určitě ne občani ze západu - to si nedokážu představit.
Brambory? Naše známá, která po převratu léta vedla oddělení fyziky na univerzitě, nemohla jít ani po sedmdesátce do důchodu, protože by se z něj neuživila. Celý život jezdila do tzv. ogorodku, kde si pěstovali základní věci, např. právě brambory. V sezóně zavařovali, co sesbírali v lese - hlavně marmelády. Jinak by měli problém vyjít. Z Kavkazu se vezla hromada věcí, třeba vlna na svetry - ty se samozřejmě pletly doma. (Zboží v obchodě bylo drahé a nic moc, pakliže bylo. Pro elitu byly k dispozici zvláštní obchody na průkaz.) Známým na Kavkaz se zase vozilo máslo, které nebylo vůbec, a chleba, který nebyl často. Úroveň marmelád byla excelentní, ale nevím, jestli si zas až tak užili. Zato když jsme vylezli asi dva dny stoupání do hor, tak jsme narazili na gigantický kovový poutač s Leninem. Takže: Se Sovětským svazem na věčné časy a ani o minutu více!
Zdravím - to jsem si hezky zavzpomínala.
Leonard
@Kateřina Zachová Já si myslím, že článek se týkal občanů ze "Západu" ať už zemí NATO či těch neutrálních nebo podporovaných SSSR. Jinak, známý mého otce se tam dostal kvůli pohřbu v rodině a aby dostal peníze na pohřeb, tak musel prodat brambory na trhu
lug70
@našinec Jo jo, agent Plavec. Po převratu 89 prominentní člen tzv. Pražské kavárny. To jsou paradoxy. Kdo po 89 roce nelenil a začal vlát s nový větrem, udělal a nekteří stále ještě dělají hvězdnou kariéru i v novém režimu, viz. třeba náš nový gumový prezident, agent rozvědčík Pávek nebo agent StB Rychetský s krycím jménem Rychtář a mnoho dalších, kdysi ideově pevně zakotvených komunistů.
našinec
Jj, hodně "antikomunistů" jako byl třeba polistopadový politik Štětina, bylo v SSSR jako doma.