oprava: ... Proletariát ... sorry

Co máš furt rudýho, ty prase langrostapácký hitlero-tupohlaffčický? Proletarfiát se nepotřebuje schovávat pod žádný prapory a trička! Nepotřebuje žádný vlajky, jeho vlajkou je BOJ PROTI PRÁCI a jejím zločinným organizátorům - tvým psovodům, ty srači zajebanej ...

Pročpak bez? Hvězdičky budou! Kolem tvý rudý palice lítat, až jí rozštípnu sekyrou, modroesesácký lejno

A bez těch hvěziček.

Táhni už do ***e, hovado rudý.

Pamatuj, Langrův ničemný pacholku v žoldu anitlidí, kteří připravují lidstvu nová imperialistická jatka! Revoluční organizace spontánně vyrůstá a nabývá konkrétních forem přímo z třídního boje, neboť proletariát je k tomu historicky nucen. Revoluční organizace nedělá revoluci ani k ní proletariát neuvědomuje a nevychovává. To třída zvládne sama a naopak svojí bojovou aktivitou vytváří podmínky pro centralizaci revolučních skupinek, které jsou dnes v dobách sociálního smíru nepočetné a bezvýznamné, a nejuvědomělejších a nejradikálnějších složek proletariátu do komunistické strany. Ta stojí na sebeorganizaci zdola a organické centralizaci a má stejné zájmy jako celá třída. Komunisté se odlišují jen tím, že organizovaně jednají nejrozhodněji a nejdůsledněji ze všech a vždy v historickém zájmu celého proletariátu, a tak udávají zbytku třídy směr.
Globální komunistická strana je předzvěstí celosvětové lidské pospolitosti.

Modrej esesmane, že něco tvůj debloní mozek nezná neznamnená že to není, víme? Bolševický nacismus je tak akorát to co hlásají tvojí zločinní psovodi - organizátoři námezdničiny! My jsme revoluční proletaritá světa, jenž se zatím ve stranu neustavil! Jsme pouze jejím přípravným výborem, jenž vzniknul v roce 1986 v Uruguvaji - http://gci-icg.or­g/czec­h/me­zina­rodni_­navrh­.htm

To je tak,když se idioti jako jsi ty, dostanou v Bohnicích v nestřeženém okamžiku ke komplu.

Nenávsit je daná dialektikou, s ní nikdo nic neudělá, než revoluce! Vykořisťovaní lidé, násilím podrobovaní práci, odnepaměti proti práci a proti podmínkám jejího uskutečňování povstávali. V celých dějinách nikdo nepracoval, protože by chtěl, ale protože musel, ať už jej k tomu nutil bič, náboženství, krev a oheň, a/nebo protože byl násilím oddělen od vlastnictví prostředků své obživy . Všichni vykořisťovaní, ať už otroci, nevolníci, domorodí lidé podrobení „svému objevení" nebo moderní proletáři... proti práci neúnavně bojovali za lepší kvalitu prostředků k obživě a za získání méně bídného podílu na společenském produktu, proti tempu a intenzitě, prodlužování pracovní doby a za její zkrácení!Proto pracuje, co nejméně to jde, a pokud může, nepracuje nebo, je-li to možné, pracuje a zároveň se snaží trochu žít (můžeme-li tedy tento atrofovaný život nazvat „životem"). Tráví trochu delší dobu na záchodě, kouří cigaretu, „zneprovozní" stroj, snaží se komunikovat s ostatními dělníky, zpomaluje tempo, vždy se snaží - v rozporu se situací - jednat jako lidská bytost a ne jako strroj, jakoby mohl znovu objevit lidskou existenci, když se šéf nedívá, během přestávky nebo když se skrývá na záchodech. Někteří nejdou do práce, kdykoli je to možné, jiným bývá „špatně", náhle je začnou bolet zuby, hlava nebo se objeví ostré bolesti, bolesti, které nemůže nikdo prokázat). Je spousta důkazů, že dělníci nejčastěji onemocní v pondělí ráno a ve dnech bezprostředně po svátcích. Po celém světě se absentérství stává všeobecným.Nevidět v těchto zdánlivě nesouvislých aktech nezřetelný leč velmi reálný boj mezi dvěma antagonistickými třídami společnosti znamená zavírat před ním oči. V každém z těchto aktů totiž existuje opozice mezi bojem proti práci, za komunistickou společnost, a udržováním námezdního otroctví. Jedná se o nesporná fakta, která demonstrují hnilobu společnosti založené na práci a nenávist soustředěnou v každém z jejích námezdních otroků...

Když však revolucionáři říkají, „Ať žije proletariát!", není to prostě jen něco jiného ale přesný opak, a to svojí premisou, obsahem i důsledky. Premisou, protože aby proletariát žil, musí bojovat. Vždyť pro „marxisty" proletariát představuje sociologickou sumu všech lidí, kteří pracují. Pro nás proletariát existuje ve své konfrontaci s buržoazií a tato opozice existuje v obecném boji o život - od výroby hmotných předmětů, přes organizaci do strany až po ozbrojený boj. Obsahem, protože život proletariátu nespočívá v práci - proletář žije tak, že si sám v sobě a svých soudruzích uvědomí lidské bytosti a toho může dosáhnout jedině bojem proti práci. A konečně důsledkem, protože proletariát narozdíl od buržoazie nemá zájem prodlužovat svoji existenci coby opozice vůči kapitálu. Cílem jeho vývoje - až do jeho přeměny v panující třídu - jje potlačení všech tříd a tudíž i jeho sebepotlačení. Shrnuto, zatímco povzbuzení, která proletariátu adresují naši nepřátelé, znamenají, „Ať žije současné postavení proletářů," komunistické, „Ať žije proletariát," značí: „Ať žije organizovanost proletariátu jako třídy, jako panující třídy, která potlačuje sama sebe, aby naprosto zlikvidovala své současné postavení, aby zrušila námezdní práci a produktivní činnost tak jednou provždy mohla přestat být prací a stát se lidským životem a lidstvo mohlo konečně započít své autentické dějiny jako lidská pospolitost."