Komentáře
fakov
0
Nevím, jestli to myslíte vážně, ale když někdo napřed napíše, že stát neumí zacházet s penězi a zbytečně rozhazuje a o pár vět dál, že stát by měl masivně investovat, aby se zažehnala krize (a kde má na ty investice brát?!), pak mi jako vzdělaný makroekonom nepřipadá.
Přejít do diskuze
cartouche66
Autor naopak ponechává bez povšimnutí jinou věc - totiž zbrojení!Ve světě se loni vydalo na armády 1,2 bilionu dolarů, tedy zhruba pětadvacetinásobek ročního rozpočtu ČR. V čele států, které dávají na zbrojení nejvíc, se s přehledem drží USA. Spolu s Ruskem dominují také mezinárodnímu obchodu se zbraněmi. Za posledních deset let vzrostly výdaje o 37 %. Lídrem vojenských výdajů jsou suverénně Spojené státy. Ročně vydají na armádu a zbrojení 529 miliard dolarů, což je téměř stejně, kolik utratí zbylé země dohromady, a téměř desetkrát víc, než kolik investuje druhá Velká Británie. Přitom jen málo by stačilo, aby byl vymýcen hlad na Zemi – asi padesát miliard dolarů ročně. Toto číslo představuje jen zlomek peněz vydávaných každoročně na zbrojení!
andread.
Skvělý článek. Souhlasím úplně se vším.
Super napsané! Je vidět, že článek napsal člověk, kterému makroekonomie a její zákonitosti hodně říkají. Tak, jak jsou ekonomické mechanismy v článku popsané, to ve skutečnosti také funguje. A je to základním učivem všech ekonomických vysokých škol na světě.
Super napsané! Je vidět, že článek napsal člověk, kterému makroekonomie a její zákonitosti hodně říkají. Tak, jak jsou ekonomické mechanismy v článku popsané, to ve skutečnosti také funguje. A je to základním učivem všech ekonomických vysokých škol na světě.
cartouche66
Nejde o recesi, pouze tezi plnou protimluvů! Například tento základní: "Zářným příkladem dokonale nezdařených investic v řadách triliónů dolarů jsou gigantické hydroelektrárny, rozeseté takřka po celé zeměkouli … Jedná se snad o největší investiční omyl všech dob…. Vodní elektrárny neprodukovaly ani třetinu toho, co se od nich očekávalo. Jsou často poruchové, což vyžaduje další finanční náklady. Závěr byl jednoznačný: investice vložené do těchto projektů se nikdy nevrátí. O nějakém zisku nemůže být ani zmínka. Pokud by astronomické sumy za tyto a další nedomyšlené projekty byly investovány do sociálních sfér jednotlivých zemí, podařilo by se nám jednou provždy vymýtit chudobu na celé zeměkouli. ... Překonání krize naopak vyžaduje masívní investice, a nikoli úspory. Je nutné rychle eliminovat nezaměstnanost, a tím rapidně zvýšit kupní sílu obyvatelstva. Nejedná se o nic nového. Ve 30. letech to v USA s úspěchem praktikoval Franklin Delano Roosevelt (v podobě souboru ekonomických a sociálních reforem New Deal) a v 60. letech John F. Kennedy (viz pojem New Frontier v jeho slavné řeči). Stát nemá propouštět, nýbrž rozšiřovat pracovní příležitosti v nevýrobních sférách (služby), a to tím pádem sám u sebe. " Tedy čím jiným proslul New deal krom stavby dálnic než výstvbou velkých vodních děl na řece Colorado v Nevadě a Arizoně jako byl Bolder dam?
Krom toho podezírat stát ze zlých úmyslů a hlouposti v duchu leninských hesel je blud, neb stát jako organizace vždy plní zakázku panující třídy! A tomu sloužilo i budování oněch gigantických vodních děl, o jejichž negativních dopadech na přírodu a pomyslné neefektivnosti se v době jejich výstaby nikdo seriozně neuvtžovall, neb třeba nedostatek pitné vody byl považován za absurdní! Naopak! Za posledních stolet lidé po celém světě stavěli přehrady, aby ovládli záplavy a zapřáhli do práce vodu a energii velkých řek. Dnes vytvářejí přehrady 20% světové elektrické energie a zajišťují potřebnou vodu pro města a zavlažování!
Krom toho podezírat stát ze zlých úmyslů a hlouposti v duchu leninských hesel je blud, neb stát jako organizace vždy plní zakázku panující třídy! A tomu sloužilo i budování oněch gigantických vodních děl, o jejichž negativních dopadech na přírodu a pomyslné neefektivnosti se v době jejich výstaby nikdo seriozně neuvtžovall, neb třeba nedostatek pitné vody byl považován za absurdní! Naopak! Za posledních stolet lidé po celém světě stavěli přehrady, aby ovládli záplavy a zapřáhli do práce vodu a energii velkých řek. Dnes vytvářejí přehrady 20% světové elektrické energie a zajišťují potřebnou vodu pro města a zavlažování!
cartouche66
Jen musím dodat, že marxismus není alfou a omegou a ani sám Marx to nikdy netvrdil. Snadno by uvěřžil, že lidé zabývající se zemědělstvím jsou ve službách, protože i tento trend předvídal! Dokonce tvrdil, že automatizovaná výroba vyrodukuje takové množství všech statků, že bude všeho nadbytek a tím věci ztratí hodnotu a lidé je budou dokonce odmítat! On spíš nechápal limity, které má industrializace v podobě ekologických hrozeb a konce levných neobnovitelných zdrojů surovin a energií! V tom byl vedle, a ne v neschopnossti věřit ve vědecko-technický rozvoj, tan naopak přeháněl stejně jako jeho vrstevník Jules Verne - lidé okouzlení vynálezy měnícími život životy milionů doslova před očima a spojení vírou, že technicka vyřeší vše! My ji s nima nesdílíme a víme, že globální přídělový systém JE nevyhnutelný! Že přežití lidstva bude záviset na schopnosti přesně a správně přidělovat vodu, potraviny a energii tak, aby se dostala v míře nutné k přežití všem na Zemi a to i za cenu, že zanikne třída bohatých vlastníků s jejich iracionální nadspotřebou a vlastněním toho, co sami nepotřebují a jinde a jiným to nezbytně chybí!
A k těm fitnes trenérům a kostymérkám: tato povolání jsou součástí kapitalistických společenských vztahům jako celku, který nás uzavírá do obrovské továrny, kde jsme jako dojné krávy v každém okamžiku našich životů.! Je to kapitál a ne my, kdo určuje, jak jíme, milujeme, bydlíme, cestujeme, bavíme se… diktatura kapitálu tak panuje i mimo práci. Říkáme tomu volnočasová továrna. Je předetapou tzv. čipové totality, kdy očipovaní jedinci již budou zcela jednat podle modelu vyhovujícího těm, kteří ve svých rukou soustředí ekonomickou moc nad lidstvem - světové finanční oligarchii! I když jsem skeptický ke spikleneckým teoriím ve smyslu úlohy jedince či skupiny, tento scénář není vyloučen. Umožnil by totiž devalorizovat konstatní a variabilní kapitál skrze nový typ zkázy lidí a věcí - elektronická války! Lidé by dostali příkaz k sebedestrukci čipem!
A k těm fitnes trenérům a kostymérkám: tato povolání jsou součástí kapitalistických společenských vztahům jako celku, který nás uzavírá do obrovské továrny, kde jsme jako dojné krávy v každém okamžiku našich životů.! Je to kapitál a ne my, kdo určuje, jak jíme, milujeme, bydlíme, cestujeme, bavíme se… diktatura kapitálu tak panuje i mimo práci. Říkáme tomu volnočasová továrna. Je předetapou tzv. čipové totality, kdy očipovaní jedinci již budou zcela jednat podle modelu vyhovujícího těm, kteří ve svých rukou soustředí ekonomickou moc nad lidstvem - světové finanční oligarchii! I když jsem skeptický ke spikleneckým teoriím ve smyslu úlohy jedince či skupiny, tento scénář není vyloučen. Umožnil by totiž devalorizovat konstatní a variabilní kapitál skrze nový typ zkázy lidí a věcí - elektronická války! Lidé by dostali příkaz k sebedestrukci čipem!
vratislav
Sem napište váš vzkaz!
Božínku. Který blázen sem dostal tohodle "šlechtice a vzdělance"?
To bude asi recese.
Božínku. Který blázen sem dostal tohodle "šlechtice a vzdělance"?
To bude asi recese.
cartouche66
oprava - při opravách překlepů jsem smazal kus věty! Sorry. takže znovu: Pouze je nám snad už oboum jasné že na jejich EFEKTIVNÍ - a to je to podstatné slůvko!výrobu bude zapotření stále méně lidí se stále vyšší kvalifikací (nikoliv vzděláním, neb kapitál neprodukuje lidi se širokým rozhledem a etickými zásadami, ale odborníky v oborech které produkují nejefektivněji zisk).
cartouche66
Shrnuto: hovoříme o dvou různých věcech. Nikdo z nás ale netvrdí, že lidské potřeby budou stagnovat. Pouze je nám snad už oboum jasné že na jejich EFEKTIVNÍ - a to je to podstatné slůvko!.Většina lidí se ocitne v pozici nezaměstnaných, krytých zčásti důchodovým věkem či špatným zdravotním stavem. Zbytek bude pobírat nějaké sociální dávky či je zaměstná stát jako své úředníky, policisty, záchranáře, učitele - nebo obec jim přidělí veřejně prospěšné práce, honorované z veřejných rozpočtů - daní. Problém je jejich výběr, protože soukromí výrobci nebudou chtít financovat tak rozsáhlou veřejnou sféru, budou raději korumpovat politiky, aby zachovali nízké daně. Ti pak zvýší ty nepřímé a pokrátí důchody, což ovšem zatíží ty co budou odkázáni na veřejné peníze. Jejich potřeby se nutně zredukují a tím i poptávka po zboží s vysokou přidanou hodnotou. Takže nakonec stejně zisky klesnou i bez zdanění a výroba se zastaví. Nakonec nebude kde šetřit, proletáři budou nuceni vyjít do ulic a vzít si co potřebují, aby nezemřeli hladem. A kapitalisté jim v tom nebudou ani bránit, neb policisté žijící celé měsíce bez platů odejdou nebo přejdou k povstalcům a sami vlastníci s neprodaným zbožím ve skladech taky budou třít bídu s nouzí a radši zboží vydají. Nemá to žádné jiné řešení! Krom již níže nastíněné cesty - globalisovaný svět pod jednou vládou zdaní výrobu tak, že se stane tato společenskou a získané prostředky pak umožní platit lidi za ty neefektivní povolání - různý referenty pro výzkum planetek, virtuální kostymérky či trenéry fitness a jiné"nesmysly", jak tam celkem správně stojí. Bude se vyrábět kvůli potřebám bez potřeby zisku, kdežto dnes je to naopak - hlavní je zisk a samotný výrobek je pouze jeho vedlejším produktem!
cartouche66
Hovoříme o přidané hodnotě výrobku a ta je dána poměremnákladů a výnosů -tedy tzv. ziskovostí! Pokud ta určuje charakter výroby, je neustále hnána snahou po snižování nákladů konkurencí. V okamžiku kdy klesá poptávka, projevuje se snaha ji uměle obnovit, vyvolat. To nutně vede ke krizi z nadvýroby a následné destrukci. Tomu se říká zákon valorizace a devalorizace a jeho důkazem je provázející ho cyklická krize z nadvýroby a její časté v minulosti řešení válkou. Dnes se to řžeší více výrobou zboží se stále se zkracující dobou použitelnosti až k hranici zákonné záruční lhůty - prostě výrobou stále bezcennějších krámů! Samozřejmě lze připustit, že se charakter potřeb časem zásadně změní. Materiálno bude potlačeno virtualitou a tím se uspíší proces zespolečenštění výroby.
Vše co je vybudované a vyrobené, je plodem nezměrného úsilí mnoha lidí všech předcházejících a nynějších generací, lidí fyzické i duševní práce, vědy a techniky.Kdo by dokázal změřit (a je-li to vůbec možné?) délku vlastní práce v každém z duševních nebo materiálních statků? Ani vynaložený čas, ani vložené úsilí, a to i kdyby je bylo možné změřit, nemohou sloužit jako měřítko. Jakým právem si někdo může dělat nárok na ten nebo onen výrobek jen na základě toho, že se podílel na jeho vytváření nebo ho vyměnil za podobný výrobek, jehož hodnota byla také stanovena jen podmínečně. Což pak snad on náleží jen sám sobě? Mohl by snad napsat takovou stať, kdyby ho společnost – v komplexním a ohromném množství obtížně měřitelných faktorů – nevytvořila, nezformovala a nezaopatřila v jeho vlastní existenci? Kým by člověk byl, dokonce i na poli myšlení, kdyby za ním, za námi všemi nestála nesmírná pokladnice kultury, vědomostí, úsilí, za jejíž vybudování bylo prolito tolik krve? Dokonce nezměříme ani společenskou práci vloženou do klávesnice, bez níž by nemohl vyjádřit své myšlenky tu na diskusi! A o to go
Vše co je vybudované a vyrobené, je plodem nezměrného úsilí mnoha lidí všech předcházejících a nynějších generací, lidí fyzické i duševní práce, vědy a techniky.Kdo by dokázal změřit (a je-li to vůbec možné?) délku vlastní práce v každém z duševních nebo materiálních statků? Ani vynaložený čas, ani vložené úsilí, a to i kdyby je bylo možné změřit, nemohou sloužit jako měřítko. Jakým právem si někdo může dělat nárok na ten nebo onen výrobek jen na základě toho, že se podílel na jeho vytváření nebo ho vyměnil za podobný výrobek, jehož hodnota byla také stanovena jen podmínečně. Což pak snad on náleží jen sám sobě? Mohl by snad napsat takovou stať, kdyby ho společnost – v komplexním a ohromném množství obtížně měřitelných faktorů – nevytvořila, nezformovala a nezaopatřila v jeho vlastní existenci? Kým by člověk byl, dokonce i na poli myšlení, kdyby za ním, za námi všemi nestála nesmírná pokladnice kultury, vědomostí, úsilí, za jejíž vybudování bylo prolito tolik krve? Dokonce nezměříme ani společenskou práci vloženou do klávesnice, bez níž by nemohl vyjádřit své myšlenky tu na diskusi! A o to go