Bejvávalo. Nedávno v Rusku byl slovenský poslanec Blaha, který na YouTube referoval o tom neskutečném pokroku, který je v Rusku znát na každém kroku. Taky tam říká, že naše média o Rusku neskutečně lžou.

A? Kdybych sem dal šedesát let staré fotky od nás, žádný zásadní rozdíl v nich nebude. Navíc je tento článek z těch mnohokrát ojížděných. Je sice datován aktuálním datem, ale v textu hned na začátku je, že fotografka zemřela před devatenácti léty, tedy v roce 2000....

No nevim
Prostě fotila. Stejně jako spousta jiných. Doma máme plné skříně fotek, které naposledy viděl táta, když je mezi pětašedesátým a petaosmdesátým vyvolával. A pak další roky, kdy dělal diapozitivy. Skrýval je? Ne. Jen ukázal to, co chtěl.
Popravdě, uměl to, narozdíl ode mne. Ale nějak nechápu, co je na starých fotkách vzácného. Na těch fotkách vidím vcelku spokojené lidi. Moc se ty obrázky neliší od jiných že stejné doby z Paříže, Londýna, nebo New Yorku.
Zajímavější jsou obrázky z osmdesátek. Ty hadry a boty, které jsme nosili od Kamčatky po L.A. Když jsme nebyli z bohatých rodin. Sakra, to dnes kupovat, to už stojí prachy