Ve svém zadání pro účastníky sochařské soutěže připomněl historik Josef Pekař i rozdílná pojetí postavy Jana Žižky: Václav Vladivoj Tomek ho, zkráceně, považoval za nositele pořádku a kázně, nepřítele fanatiků a výstředníků. František Palacký sice s Tomkem částečně souhlasil, ale dokresluje Žižku jako fanatika zbožnosti, vystupujícího s nelítostnou ukrutností proti kněžím a mnichům a doplňuje svou představu starého bojovníka z drobné šlechty ,,s argumenty meče životem i povoláním od mládí spřáteleného". Na jedné straně vidí brutální tvrdost starého žoldnéře, na druhé dobrotu srdce, nesobeckou službu společné myšlence i jisté osobní kouzlo.Jednou Žižka hledá cesty k lepšímu řádu, jindy jedná jako revolucionář bez ohledů a přímluv. Sám Josef Pekař doporučuje, jak je zmíněno v článku, vytvořit postavu Žižky jedoucího na koni se vztyčeným palcátem nebo mečem, koně slepého vůdce měl vést kněz, za nimi si představoval skupinu klečících sedláků.
František Udržal se skutečně stal Kafkovým ,,veřejným nepřítelem číslo jedna". Tolik změn a tak navzájem se vylučujících bylo ode mne požadováno, postěžoval si sochař v září 1937 ve své zprávě pro rozhodčí soud a Spolek pro postavení pomníku. ,,Pan senátor Udržal jako čestný předseda nemá právo ani hlasovat, ani podepisovat a ve skutečnosti nenese žádnou odpovědnost. A neměl bez souhlasu a vědomí členů Spolku uveřejňovat články, kterými mně způsobil mnoho rozrušení a ztráty času a před veřejnosti mne zamítavými posudky poškodil". Ale připomínám i hlas opačné strany. Jedním z mála Udržalových zastánců byl novinář Karel Koval:,,Protože vyslovil otevřeně svoje mínění v závažné kulturní otázce agrárník a senátor František Udržal, hrr na něho šturmem, posměchem a karikaturou! Kdepak ty, sedláčku, můžeš hovořit o kultuře! Někteří pisatelé článků chtějí z tohoto případu udělat politickou aféru..."
Nepřipomíná vám článek dění kolem soutěže na stavbu Národní knihovny? Pan primátor, pan prezident - a Jan Kaplický...
Břetislav Ditrych