Měla jsem ráda jeho styl humoru i jeho knížky, vtipné a hodně poučné (zejména můj oblíbený Klíč k výběru partnera). Protože to byl nesporně velmi inteligentní člověk, nechtěl ,aby na pohřbu někdo "blbě" žvanil, jak už to většinou bývá. Projevy na pohřbech bývají obdobně trapné jako na svatbách. Určitě si taky nepřál ,aby se na jeho pohřbu zviditelňovali jeho "přátelé z VIP společnosti" skrytí za šik černými brýlemi , hlídající si pečlivě smuteční image. Každý má snad právo na to, aby si rozhodl alespoň o tom, jakým způsobem proběhne jeho poslední záležitost na tomto světě a mělo by to být bezvýhradně respektováno!

Proč vás demokrady pobuřuje, když někdo nechce obřad. Je to soukromá věc, tak proč to jednoduše nerespektovat. JAkékoliv řeči kolem jsou zbytečné.

Já bych přidal pohled třetí - ačkoliv do hrobu mám pravděpodobně ještě nějakých 40-50 let, tak v tuto chvíli, kdybych věděl, že umírám, tak bych se na to díval tak, že nechci pozůstalé obtěžovat s tím, aby někam jezdili, strojili se, podstupovali společenskou akci, když přitom mají svých starostí dost a času málo. Co jsem pro ně chtěl a mohl udělat, jsem udělal za svého života, po mé smrti je nechci nijak obtěžovat. Tak ať je pohřeb co nejjednodušší a nejrychlejší. Jestli věřím v boha nebo ne, sám nevím. Je to tak někde mezi. Jestliže je význam obřadu také v tom, abych se dostal do nebe, tak nevěřím, že bych se tam dostal. Na to nemám zásluhy. Ani pekla se ale nebojím, na to zas nemám tak velké hříchy Myslím, že skončím někde v neutrálnu, s lidmi, co v životě udělali dobré i špatné věci, ovšem s převahou těch dobrých. Možná že i takto to může někdo vidět.