V té době jsem studoval večerně průmyslovku. Byli tam mimo nás po vyučení i kádrováci, úředníci, aby měli maturitu, a mohli dàl v systému komunistovat... U piva v bufetu na Míràku nám tihle dříve narození vyhrožovali, že všichni ti Havlové a Dientsbierové budou viset na lampách, a že těch pár lidí v ulicích nezmění ten správný socialismus. Takoví to byli komouši. Jsem rád že jim to nevyšlo. A že je rusák pazdrát, vidime dnes po letech znovu.

V lednu 1989 si soudruzi ještě mysleli,že mají vše pod kontrolou a Palachův týden brali jako nutné zlo jež zvládnou a zvládli pěkně po bolševicku a zdálo,se že vše zůstane při starém. Rok se ale s rokem sešel a vše bylo jinak. Převrat by přišel dříve nebo později,ale přišel by. Jen dnes s odstupem 35 let můžeme říct,že ten převrat jistě musel být ale mělo to proběhnout jinak.Hodně lidí pak Havlova suita zklamala a teď nemyslím komunistické voliče,kteří volili soudruhy ještě i po 30 letech.

Jakešův projev na Červeném Hrádku měl dosti zásadní význam, protože spousta lidí na vlastní uši slyšela, co to je za osla. Kolem nás padal jeden bolševický režim za druhým a nám se tehdy zdálo, že u nás to bude snad navždy, ale byla to opravdu jen otázka času, ten režim se hroutil...