Život a styl
Přihlásit pro přidání komentáře
jostom
0
Těch 14 procent nezaměstnaných na úřadu práce jsou patrně invalidé.Nikdo je nechce.Domnívám se že to jsou kvalifikovaní lidé se zájmem o práci.Spíše mně udivuje zpráva o nedostatku kvalifikovaných. 
zemekf
Instalater, elektrikář, zedník se má dobře tam kde je, proč by se trmácel do čech, kde musí platit horentní nájem v krcálku pro čtyři pět podobných.
Ta doba skončila.
Vlastně ani nenastala.
Ta doba skončila.
Vlastně ani nenastala.
muhlhaus
Že by si např. absolvent estetiky udělal rekvalifikaci na řemeslníka a dělal by pak na půl úvazku třebas kominíka (o ty teď bude hodně zájem). Akorát že by to nešlo dohromady s jeho budovanou imidž.
hezke
nj, on je totiz rozpor mezi tim, kdo by mel vzejit z takoveho studia a skutecnym konecnym produktem (coz je ale obecne problem spousty skol) 
nakonec proc by se nezivil estetik napriklad obchodovanim no a misto nej proste treba student ekonomiky, ktery se do ekonomiky hodit nebude a pracak uz ho taky nebude naplnovat, udela podobnou rekvalifikaci...nakonec se stejne ukazuje, ze kazdej bud dela to, co ho bavi nebo co musi (a nejsem si jisty, jestli v prvni skupine mohou byt vsichni)
nj, on je totiz rozpor mezi tim, kdo by mel vzejit z takoveho studia a skutecnym konecnym produktem (coz je ale obecne problem spousty skol) nakonec proc by se nezivil estetik napriklad obchodovanim no a misto nej proste treba student ekonomiky, ktery se do ekonomiky hodit nebude a pracak uz ho taky nebude naplnovat, udela podobnou rekvalifikaci...nakonec se stejne ukazuje, ze kazdej bud dela to, co ho bavi nebo co musi (a nejsem si jisty, jestli v prvni skupine mohou byt vsichni)
pepic
poté co celá EU zjišťuje že dovážet "řemeslníky" je nesmysl, tak vy blábolíte o opaku. Jenže nechybí jen ti vyši málo kvalifikovaní řemeslní, kteří by vám v bytě zašrubovali žárovku, což s vašim humanitním vzděláním nezvládnete. Chybí taky kvalifikované profese ve fabrikách. A ty se dovést nedají.
Nebudu se s vámi přít, jestli se některé kvalifikované profese dají či nedají dovézt. Ale zeptám se vás na řešení - dáte tedy svoje děti do učení? Jandourek má přinejmeším pravdu v tom, když se trefně vyjadřuje o intelektuálech, kteří žehrají na nedostatek řemeslníků, ale svoje děti by je samozřejmě na zedníka dát nenapadlo ani omylem. Ani na operátora nějakého sofistikovaného soustruhu.
Školy by měli dělat jen ti nejchytřejší. A je jedno jestli je to dítě zedníka nebo intoše. Tzn měli by být zadarmo. Zbytek lidí ať jde "do výroby." Řešením je tedy nenaplňovat kvoty EU na počet studujících.
s temi kvotami souhlas, nektere tituly (myslim tim obtiznost jejich dosazeni) jsou smesne...ale skolne bych zavedl - s tim, ze student (osobne) by platil skolu zpetne ze sveho platu...omezil by se tim problem prichodu tuny lidi z ciziny, kteri zde zdarma a celkem jeste na urovni vystuduji a navic by byly nejake dalsi penize do skolstvi...takhle skoly berou kdekoho, protoze maji penize "na hlavu", zatimco se skolnym by se musely snazit studenta skutecne svym pristupem oslovit, aby jim ty prachy dal...
jenze jak znam cesky pristup, tak by se proste snizily podminky (prijeti i absolvovani), aby to udelal kazdej trouba a jsme zase tam, co jsme
pismenacislice
Myslím, že řeči o volném trhu, který to všechno vyřeši, nejsou moc případné. A to už jen proto, že máme státní školství, financované z veřejných peněz.
Sebekriticky uvedu svůj příklad - já studoval dějiny umění, i když jsem celou dobu věděl, že se v oboru nebudu chtít živit. Stát tedy vložil do mého vzdělávání opravdu nemalé částky - a já teď to svoje vzdělání v praxi vůbec neužívám. A proč jsem to dělal? Uvažoval jsem tržně - chtěl jsem dosáhnout titulu a zároveň jsem chtěl studovat něco, co není těžké a co mě baví. Teď se živím obchodem, ale titul se hodí vždy - pro pracovní pohovory, pro konečnou výši platu, i pro společenskou reputaci (co si budeme povídat - s vysokoškolským titulem s vámi téměř každý jedná slušněji).
Sebekriticky uvedu svůj příklad - já studoval dějiny umění, i když jsem celou dobu věděl, že se v oboru nebudu chtít živit. Stát tedy vložil do mého vzdělávání opravdu nemalé částky - a já teď to svoje vzdělání v praxi vůbec neužívám. A proč jsem to dělal? Uvažoval jsem tržně - chtěl jsem dosáhnout titulu a zároveň jsem chtěl studovat něco, co není těžké a co mě baví. Teď se živím obchodem, ale titul se hodí vždy - pro pracovní pohovory, pro konečnou výši platu, i pro společenskou reputaci (co si budeme povídat - s vysokoškolským titulem s vámi téměř každý jedná slušněji).