Prezidentský kandidát Hannig razí národní hrdost, je i pro referendum
Předseda strany Rozumní Petr Hannig kandiduje na post prezidenta díky podpoře bývalých i nových poslanců z několika stran. Zpěvák a hudební producent sází především na téma vlastenectví a národní hrdosti, jako hlava státu by prý až na pár výjimek pokračoval v politice Miloše Zemana.
Petr Hannig je v šoubyznysu známý jako objevitel několika velkých jmen české popové scény. K úspěchu pomohl například Lucii Bílé, objevil také Petru Černockou či Jakuba Smolíka. Spolupracoval s Hanou Hegerovou i Ivetou Bartošovou, v 60. letech působil ve Velké Británii.
Přestože jste o Hannigovi dosud možná slyšeli jen ve spojitosti s hudbou, není v politice zdaleka nováčkem. V minulosti se dokonce osmkrát ucházel o křeslo senátora, pokaždé za jiný volební obvod. Ani jednou se mu však nepodařilo projít do druhého kola. Možná překvapivě jej k veřejné aktivitě přiměla právě hudba – když v roce 2002 založil Stranu zdravého rozumu, odůvodnil její vznik tím, že se v Česku příliš hrají zahraniční interpreti, a peníze tak zbytečně odtékají mimo naši kulturu. Dnes považuje za největší problém Evropy nekontrolovatelnou imigraci.
Rozumní
V současnosti působí jeho strana pod názvem Rozumní – stop migraci a diktátu EU. Ke kandidátkám Rozumných se připojilo několik dalších národoveckých stran, například Změna pro lidi nebo Národní demokracie. Právě předseda ND Adam B. Bartoš, odsouzený k podmínce za protižidovský text, který pověsil u pomníku zavražděné Anežky Hrůzové, byl Hannigovým poradcem a krátce i mluvčím. Pro prezidentskou volbu se jej ale Hannig rozhodl ve svém týmu oficiálně neobsadit: „Nemám chuť neustále médiím vysvětlovat, že pokud byl někdy radikální, už tomu tak není,“ vyjádřil se k otázce spolupráce s Bartošem.
V prohlášení ke kandidatuře na svých stránkách Hannig mimo jiné píše, že umí lidi spojovat. Tvrdí, že vlastenectví by nemělo být odsuzováno a Česku nesmí nikdo nic diktovat. Zdůrazňuje také, že z Česka pochází řada významných osobností kultury, vědy a sportu, na něž bychom měli být hrdí. Je pro reformu Evropské unie a její návrat do podoby před Lisabonskou smlouvou.
Vlajku EU by nevyvěsil
Vysvětluje také, proč nekandidoval již před pěti lety – ve svých 66 letech se podle svých slov cítil ještě příliš mladý. Letos jde do voleb i jako „pojistka“ pro případ, že by současný prezident Miloš Zeman z boje pro zdravotní důvody odstoupil, což se zatím nestalo. Česko by chtěl z Hradu dál vést podobným směrem jako Zeman s tím rozdílem, že nad Pražským hradem by nevyvěsil vlajku EU.
V nedávném rozhovoru pro Reflex Hannig řekl, že jako prvního by sestavováním vlády pověřil vítěze voleb ANO, v případě neúspěchu pak druhého na pásce – ODS. Je zastáncem referenda i odvolatelnosti politiků: „Lidový impeachment by se týkal například hlavy státu či senátorů, poslanců nikoli, ti jsou voleni v poměrném systému. Jsem i zastáncem referenda,“ uvedl Hannig pro Reflex.
Ve většině průzkumů mívá zatím Hannig nejnižší podporu. Podobně jako on jsou na tom ještě kandidáti Realistů, respektive ODA Jiří Hynek s Vratislavem Kulhánkem. Preference všech tří oscilují v jednotkách procent.
