Kyberpunk speciál: Známí čeští vědci Jiří Grygar a Rudolf Haňka o zesnulém Stephenu Hawkingovi
Ve zvláštním vydání pravidelné rubriky Kyberpunk se v Reflexu 12/2018 věnujeme zesnulému teoretickému fyzikovi a ikonickému popularizátorovi vědy Stephenu Hawkingovi. K tématu jsme položili otázky několika českým vědcům; níže naleznete odpovědi astronoma a astrofyzika RNDr. Jiřího Grygara a shrnující komentář od prof. Ing. Rudolfa Haňky. Odpovědi astrofyzika Michala Bursy z Astronomického ústavu Akademie věd ČR pak najdete v aktuálním čísle Reflexu 12/2018.
RNDr. Jiří Grygar, Csc.
Astronom, astrofyzik a popularizátor vědy, působí na Fyzikálním ústavu Akademie věd ČR
Co je hlavním odkazem Stephena Hawkinga světu?
Myslím, že nejpodstatnějším odkazem se stala jeho obdivuhodná vůle překonávat obtíže nevyléčitelné choroby. Dal tak příklad všem trpícím lidem. Jeho vědecké dílo je úctyhodné a ve svých veřejných projevech projevil doslova kosmický nadhled a současně smysl pro inteligentní humor.
Který konkrétní bod či rozměr Hawkingova bádání ovlivnil či nadále ovlivňuje vaši práci, profesi či zcela osobní chápání světa, vesmíru a vůbec?
Svým dílem obohatil především kosmologii a teorii černých děr. Svými výsledky tak ovlivnil způsob, jakým sám popularizuji tyto obory na přednáškách, ve sdělovacích prostředcích a knihách. Byl mi také příkladem, že když ve svém vlastním oboru výzkumu narazím na problém, s nímž si nevím rady, nemám to vzdát, ale zkoušet i bizarní cesty k jeho vyřešení.
Jak se díváte na Hawkingovo tvrzení, že jedinou šancí na další přežití lidstva je kolonizace vesmíru?
Podle mého soudu jde o příliš vzdálenou vizi, která nebude v dohledné budoucnosti aktuální. Ještě velmi dlouho nebude na stole alternativa k přežívání lidstva výhradně na nejpodivuhodnější kosmické lodi – zeměkouli.
Považujete genetické inženýrství, umělou inteligenci a mimozemské civilizace za hrozby, jak tomu činil Hawking?
Souhlasím s jeho názorem; genetické inženýrství a ještě více umělá inteligence se mohou zvrhnout v největší hrozbu pro budoucí existenci lidstva na Zemi. Mimozemských civilizací se ale neobávám.
Co si teď bez Stephena Hawkinga počneme?
Hawkingovo dílo není vlastně ukončené, protože v jeho vědeckých pracích je mnoho otázek, na které sám odpovědi nenašel, ale dokázal je dobře zformulovat. Pokrok vědy přirozeně není dílem jenom několika geniálních vědců, ale také obrovských vědeckých kolektivů, které se dokonce nenacházejí v jedné konkrétní laboratoři, ale jsou rozesety i na různých kontinentech, a přesto díky internetu účinně spolupracují na problémech, které řeší soudobá věda. Příkladem je například mezinárodní evropská laboratoř CERN, která má sice aparatury v areálu poblíž Ženevy, ale na zpracování výsledků měření se podílejí vědci z mnoha pracovišť v Evropě i v zámoří. Podobně funguje Evropská jižní observatoř v Chile, nebo aparatury LIGO a VIRGO pro pozorování gravitačních vln. Dnes není výjimkou vědecká práce, na jejíž realizaci se podílelo i hodně přes tisíc vysoce erudovaných vědců, inženýrů a matematiků z desítek států světa.
Prof. Ing. Rudolf Haňka, MA, PhD., FRSS, FEng.
Emeritní Fellow Wolfsonovy koleje na Cambridgeské universitě a její bývalý viceprezident
V sedmdesátých letech jsem byl Fellow koleje Gonville and Caius Cambridgeské univerzity, stejně jako Stephen Hawking. Jeho syn studoval na stejné škole jako můj a přes rodičovské sdružení jsem také dobře znal jeho manželku, která to s ním neměla lehké, jak se později ukázalo, když od ní odešel a oženil se se svojí ošetřovatelkou. Stojí za to si přečíst její knihu (Jane Hawking – Music to Move the Stars: A Life with Stephen Hawking).
Byl to nepochybně významný vědec plný nových a originálních nápadů a jeho teorie o fyzice černých děr a o jejich vyzařování a možném zániku – které je dnes známo jako Hawkingovo záření – a jejich napojení na teorii Velkého třesku představují významný posun našeho vědění. Nicméně i když byl jako vědec respektován svými kolegy, nebyl jimi považován za ikonu, kterou představoval pro veřejnost svým křehkým, bezmocným tělem v kolečkovém křesle a počítačem generovaným hlasem.
V poslední fázi svého života Stephen podle mého názoru sám do určité míry začal věřit, že má vždy pravdu, a začal se sázet s různými vědci o zásadní principy moderní fyziky a kosmologie. Řadu takových sázek, které se staly jakýmsi jeho rysem, však prohrál. Jako například to, že nemůže existovat Higgsův boson, který je zásadní k našemu chápání světa a jehož existence byla však v roce 2012 prokázána.
Stephen Hawking svojí prací, svými knihami a svým životem nesmírně přispěl k šíření zájmu o fyziku, kosmologii a vědu všeobecně. S ním se nikdo srovnávat nemůže. Nicméně život jde dál a jsou tu další, kteří pracují v popularizaci vědy. Živou přírodu již léta popularizuje Sir Richard Attenborough. Jeho TV seriál Modrá planeta a jiné jsou známy po celém světě.
Více o Stephenu Hawkingovi si přečtěte v rubrice Kyberpunk v novém tištěném Reflexu.
