Bývalí komunisti, miliardáři, nebo akademici. Kdo bude kandidovat na prezidenta?
Prezidentské volby 2023 se pomalu blíží a už jsou jasní kandidáti. Mezi nimi jsou bývalí komunisté, miliardáří, nebo akademici. Podívejte se na přehled, které osobnosti usilují o Pražský hrad.
Kdo může kandidovat na prezidenta?
Na prezidenta může kandidovat občan České republiky, který dovršil alespoň 40 let věku a nepozbyl svéprávnosti. Na prezidenta nemůže kandidovat stávající prezident, pokud nyní dokončuje druhé ze dvou po sobě jdoucích prezidentství.
Kandidáta na prezidenta může navrhnout každý plnoletý a svéprávný občan České republiky, pokud je jeho návrh podpořen peticí s alespoň 50 tisíci podpisy plnoletých svéprávných občanů. Stejně tak lze namísto petice využít dvacet podpisů poslanců nebo deset podpisů senátorů. Listiny s podpisy musí kandidáti doručit na ministerstvo vnitra nejpozději 66 dnů před dnem volby.
Potvrzení kandidáti:
- Andrej Babiš
- Petr Pavel
- Danuše Nerudová
- Jaroslav Bašta
- Karel Janeček
- Pavel Fischer
- Tomáš Zima
- Marek Hilšer
- Josef Středula
- Tomáš Březina
- Karel Diviš
- Denisa Rohanová
- Jiří Kotáb
Potvrzení kandidáti:
Narodil se 2. září 1954 v Bratislavě. Bývalý premiér, ministr financí, agent StB, člen komunistické strany. Nyní lídr hnutí ANO, poslanec a miliardář, bývá označován za oligarchu. Je trestně stíhaný. Vystudoval Vysokou školu ekonomickou v Bratislavě. V roce 1993 založil koncern Agrofert, který se zaměřuje na podnikání především v zemědělství, chemickém průmyslu, potravinářství a v médiích, díky tomu je Babiš v první desítce nejbohatších Čechů.
Má české i slovenské občanství. Dle jeho vlastních slov si prezident Miloš Zeman přál, aby kandidoval. Svou kandidaturu opřel o 56 podpisů od poslanců ANO.
Babiš si podle svých slov nemyslí, že by měl velké šance na zvolení prezidentem. „Ale jsem velký bojovník a udělám vše pro to, abych lidi přesvědčil, že jsem dobrý kandidát na prezidenta," dodal.
Celoživotní karierní voják narozen 1. listopadu 1961 (61 let) v Plané, v západních Čechách. Zastával nejvyšší posty v Armádě České republiky i v organizaci NATO. Absolvoval několik zahraničních misí a obdržel česká i zahraniční vojenská vyznamenání. Před rokem 1989 byl v KSČ.
Pavel sice nezastírá svoje členství v KSČ, které označuje za pochybení vzniklé v důsledku svého záměru dostat se k výsadkovému útvaru v Prostějově, v rozhovoru pro Prostor X se však důrazně vymezil vůči nařčení, že by kdy působil ve vojenské kontrarozvědce.
Narodila se 4. ledna 1979 v Brně. Ekonomka a bývalá rektorka Masarykovy univerzity. Zabývá se především důchodovou politikou a rovnoprávností žen a mužů. Je předsedkyní Komise pro spravedlivé důchody. Vystudovala obor hospodářská politika a správa na Provozně ekonomické fakultě Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně.
Na postu rektorky Nerudová skončila na konci ledna. Pro svou kandidaturu nasbírala Nerudová podle svých slov přes 100 tisíc podpisů občanů, ke kontrole jich odevzdala přes 82 tisíc, neboť část z nich její tým vyřadil kvůli nečitelnosti nebo chybě. Minimum potřebné ke kandidatuře bylo 50 tisíc podpisů.
Jaroslav Bašta poslancem SPD, ve Sněmovně je členem zahraničního výboru a předsedou jeho podvýboru pro vnější ekonomické vztahy. Dále působí v komisi pro kontrolu činnosti Bezpečnostní informační služby. Svou kandidaturu opírá o podpisy 20 poslanců.
Dříve patřil k předním politikům sociální demokracie, jejím členem se stal v roce 1994, a zasedal také jako ministr bez portfeje ve vládě Miloše Zemana. Mezi lety 2000 až 2005 byl velvyslancem v Rusku a později, od roku 2007 do roku 2010, také na Ukrajině.
Bašta studoval středověkou archeologii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, školu ale nemohl dokončit. Za aktivity ve studentském Hnutí revoluční mládeže v letech 1968 a 1969 byl odsouzen na dva a půl roku do vězení. Později se zapojil také do disidentských aktivit a byl perzekvován z důvodu podepsání Charty 77.
Narodil se v Plzni 26. července 1973 (48 let). Matematik a miliardář, zbohatl obchody na derivátových burzách. Proslul několika skandály v osobním životě, ezoterií a mnohoženstvím. Mimo to se věnuje charitě. Kandidaturu oznámil na konci ledna letošního roku. Rozhodl se pro strategii petičních podpisů a dodává, že kampaň bude dotovat z vlastní kapsy. Do své kampaně plánuje vložit maximální povolenou částku, to znamená 40 miliónů pro první, 10 miliónů pro případné druhé kolo prezidentské volby. Svou kandiaturu nakonec opírá o 73 037 podpisů od občanů.
Bývalý velvyslanec, který na začátku milénia působil ve Francii a Monaku, pochází z pražských Vinohrad. Narodil se 26. srpna 1965 (56 let). Na prezidenta kandidoval už v roce 2018, následně se stal senátorem a v horní komoře parlamentu je aktivní především v zahraničně politických otázkách, ke kterým má vzhledem ke své kariéře diplomata co říct. Pražský hrad mu není cizí, pracoval pro prezidenta Václava Havla.
Svoji kandidaturu na prezidenta definitivně potvrdil koncem října 2022. Podporu pro kandidaturu opírá o hlasy 54 zákonodárců.
Narodil se 2. července 1966 v Praze. Vystudoval medicínu a stal se profesorem v oboru lékařská chemie a biochemie. Osm let působil jako rektor Univerzity Karlovy. Byl členem KSČ. V letech 1983 až 1990 byl Tomáš Zima členem KSČ. V roce 1989 pak předsedou výboru Socialistického svazu mládeže na Fakultě všeobecného lékařství Univerzity Karlovy. Zasadil se o povolení demonstrace studentů na Albertově v roce 1989.
Rodák z Chomutova narozen 23. března 1976 (46 let) na prezidenta kandidoval už v roce 2018, následně se stal senátorem. Tehdy zkusil štěstí cestou sbírání podpisů, ale padesát tisíc jich nesehnal. Nakonec vrátila Hilšera zpátky do hry podpora senátorů. Původní profesí je lékař. Svůj záměr kandidovat na prezidenta oznámil v listopadu 2019. Dostatek hlasů od občanů neshromáždil, svojí kandidaturu nakonec opírá o podpisy od 14 senátorů.
Narodil se 12. listopadu 1967 v Opavě. Dlouholetý předseda Českomoravské konfederace odborových svazů, jeho kandidatura by se líbila současnému prezidentovi Miloši Zemanovi. Kladně o něm mluvil i Miroslav Kalousek. Před listopadem 1989 pracoval ve vítkovických železárnách. Po revoluci se podílel na přeměně ROH ve standardní odbory.
Přihlášku do prezidentských voleb podal na základě podpory 11 senátorů, zároveň nasbíral i 62 384 podpisů od občanů. „Chci, aby si mohli vybrat kandidáta, který nemá žádnou komunistickou minulost,“ prohlásil Středula při příležitosti odevzdávání podpisů.
Přezdívaný jako „Betonový Baťa“ díky firmě BEST, již sám založil, po mnoho let vedl a byl jejím jediným vlastníkem. Na rozdíl od Bati se Březina narodil v Praze, a to 21. února 1957 (65 let). V devadesátých letech byl krátce poslancem za ODS. Kritizuje zahraniční investory v Česku, rád by vedl českou ekonomiku soběstačnějším směrem. Nasbíral od občanů 74 tisíc podpisů, jak potvrdil serveru Seznam Zprávy Březinův mluvčí Jaroslav Navrátil. Kandidát jich dohromady nasbíral údajně 85 tisíc.
Jeden z nejmladších potvrzených kandidátů s rodištěm v severočeské České Lípě se narodil 24. března 1976 (48 let). Podniká v informačních technologiích a kandiduje proto, že lepšího kandidáta na politické scéně nevidí. Jako prezident by usiloval o zlepšení kybernetické bezpečnosti.
Oznámil svou kandidaturu na prezidenta 20. ledna 2022. V listopadu oznámil, že odevzdal 61 600 tisíc sesbíraných podpisů od občanů pro podporu své kandidatury.
Je prezidentkou České asociace povinných, která se zaměřuje na pomoc lidem v dluzích či exekuci. Pochází z Pardubic a 16. dubna oslavila své sedmačtyřicáté narozeniny. Co se kandidatury týče, v únoru zveřejnila, že se jí od poslanců minulé vlády podařilo získat potřebných 20 podpisů a k tomu podporu 27 tisíců podpisů od občanů naší republiky. Šance dostat se na Hrad se jí však povážlivě vzdálila, když její transparentní účet pro kandidaturu na prezidentku zacílil exekutor.
Soukromý ombudsman v Moravskoslezském kraji se chce stát prvním tělesně postiženým kandidátem na prezidenta. Čtyřicetiletý Kotáb má od mládí III. stupeň invalidity. V červnu oznámil, že se mu podařilo nasbírat 50 tisíc podpisů občanů nutných pro předložení prezidentské kandidatury. Kotáb dříve působil na pozici experta pro zdravotní a sociální politiku v dnes již nefunkčním hnutí Úsvit Tomia Okamury.
