Velký přehled voleb do roku 2030: K urnám půjdeme i několikrát ročně. O co v dalších volbách půjde?
Pokud vše půjde tak, jak má, první volební prázdniny nás čekají až v roce 2027. Pryč jsou časy, kdy jsme si ztěžovali na to, že k volbám chodíme jen jednou za čtyři roky a mezi tím nemáme na nic vliv. Ke sněmovním a komunálním volbám přibyly senátní, evropské krajské a prezidentské. Šest typů voleb zahustilo kalendáře natolik, že v nejbližších letech jsou volby každý rok. Projděme po jednotlivých letech, jaké volby nás do roku 2030 čekají. Na konci článku pak najdete stručný popis všech typů voleb.
Volby 2022: Senát a obecní zastupitelstva
Senát
O co se hraje: Ve volbách v roce 2016 získali nejvíc křesel v Senátu lidovci, a to sedm. Tři vítězství zaznemanaly tři subjekty: ODS, STAN a ANO, po dvou pak ČSSD a TOP 09. Jeden mandát dostali Severočeši. Dalších šest zvolených senátorů jsou nezávislí nebo patří k menším uskupením.
Volby 2023: Prezident
O co se hraje: Prezidentské volby rozhodnou, kdo bude nástupcem Miloše Zemana, který už kandidovat nemůže. S ohledem na zdraví současné hlavy státu mohou prezidentské volby proběhnout i dřív.
Volby 2024: Senát, Evropský parlament a krajská zastupitelstva
Volby do Senátu budou probíhat v obvodech, ve kterých se volilo v roce 2018.
Volby 2025: Poslanecká sněmovna
Volby 2026: Senát a obecní zastupitelstva
Volby do Senátu budou probíhat v obvodech, ve kterých se volilo v roce 2020.
Volby 2027: Volební prázdniny!
Pokud se všechny volby odehrají v termínu, bude to první rok, ve kterém volit nepůjdeme.
Volby 2028: Senát, prezident a krajská zastupitelstva
Volby do Senátu budou probíhat v obvodech, ve kterých se volilo v roce 2022.
Volby 2029: Evropský parlament a Poslanecká sněmovna
Volby 2030: Senát a obecní zastupitelstva
Volby do Senátu budou probíhat v obvodech, ve kterých se volilo v roce 2024.
Typy voleb
Volby do Senátu
Senát má celkem 81 členů – každý z nich je zvolen v jednom z 81 volebních obvodů. Každý sudý rok se volí ve třetině obvodů, nově je tedy zvoleno 27 senátorů. Každý senátor má mandát na 6 let. Kandidátovi musí být alespoň 40 let. Volba je dvoukolová, to znamená, že když žádný kandidát v prvním kole nezíská více než 50 procent, ve druhém kole se rozhoduje mezi dvěma nejúspěšnějšími z kola prvního. V případě rezignace, zaniknutí mandátu nebo smrti senátora se doplňovací volby v daném obvodě mohou konat i mimo pravidelný termín.
Komunální volby
Volby do obecních zastupitelstev probíhají každé čtyři roky. Volí se do zastupitelstev obcí, měst a městských obvodů velkých měst. Počet zastupitelů závisí na velikosti obce, města či městské části. Kandidátům musí být alespoň 18 let a musí mít trvalé bydliště tam, kde kandidují. Mimořádné volby se mohou konat v případě, že počet zastupitelů klesne pod předepsanou mez. Voliči mohou kroužkovat celé kandidátky, ale i jednotlivé kandidáty napříč různými politickými uskupeními.
Volby do poslanecké sněmovny
Poslanecká sněmovna má 200 členů. Sněmovní volby se odehrávají každé čtyři roky, s výjimkou předčasných voleb, které následují po rozpuštění sněmovny. Kandidovat může člověk, kterému je alespoň 21 let. Politické strany sestavují kandidátky pro jednotlivé kraje a Prahu. Kroužkovat můžete jen v rámci jedné, vámi vybrané kandidátní listiny.
Prezidentské volby
Prezident je volen každých pět let, od roku 2013 přímo lidmi. Jiný termín je možný v případě abdikace či smrti. Volba probíhá stejně jako v případě senátních voleb dvoukolově, existuje však jediný celorepublikový obvod.
Volby do Evropského parlamentu
Evropský parlament má 751 členů, po brexitu 705. Pro Českou republiku je vyhrazeno 21 mandátů. Z tohoto pohledu se Česko během evropských voleb stává jedním velkým obvodem, jednotlivé politické strany sestavují kandidátky pro celou republiku. Kandidovat může osoba starší 21 let.
Krajské volby
Volby do krajských zastupitelstev se konají jednou za 4 roky na celém území ČR kromě Prahy. Z voleb vzejdou krajské vlády a jejich předseda – hejtman. Kandidovat může osoba starší osmnácti let
