Koncentrační tábor v Letech: Základní fakta o údajně „neexistujícím pseudokoncentráku“
Téma koncentračního tábora Lety u Písku, kam byli za druhé světové války sváženi „Cikáni“, opakovaně vyvolává spory o to, co to vlastně bylo za zařízení. Diskuzi zpravidla vzbudí kontroverzní výrok či požadavek na přestěhování vepřína, který byl v místech tábora postaven. Naposledy vzbudil emoce poslanec SPD Miloslav Rozner, který ho označil za neexistující pseudokoncentrák.
Kde jsou Lety
Obec Lety leží v Jihočeském kraji, v okrese Písek, třicet kilometrů severně od okresního města. Tábor Lety pak zhruba dva kilometry východně od obce.
Vznik tábora
Původně to byl kárný pracovní tábor, který vznikl na základě nařízení protektorátní vlády z 15. července 1940. To se opíralo o jiné nařízení z března 1939, tedy před definitivním obsazením republiky.
Kárný pracovní tábor
Do konce roku 1941 prošlo táborem celkem 770 osob, jen u 45 byl evidován romský původ. Vězni obvykle pracovali na dopravních stavbách, lesích či polích, přicházeli sem z výkonu trestu.
Cikánský tábor
Až od 2. srpna 1942 se status tábora změnil a stal se z něj „cikánský tábor“. Před tím už protektorátní vláda nařídila provést soupis Cikánů a jejich deportaci právě do tábora v Letech (a také v Hodoníně u Kunštátu). Seznam se opíral i o soupis potulných cikánů z konce dvacátých let.
Deportace a vyhlazování
V prosinci 1942 postavil Berlín Cikány na roveň Židům. Tím začala deportace z Let do Osvětimi, kam se z Let dostalo 540 lidí, a jejich vyhlazování - tábor v Letech vyhlazovací nebyl. Cikánským táborem prošlo podle evidence 1309 osob, přežilo zhruba 300. V samotném táboře zemřelo nejméně 326 osob, podstatná část podlehla tyfové epidemii.
Podmínky v táboře
V táboře panovaly neúnosné hygienické podmínky. Na konci roku 1942 v táboře udeřil tyfus. Protektorátní vláda následně odvolala velitele tábora Josefa Janovského kvůli neudržitelnému stavu zařízení. Areál byl obehnán vysokým dřevěným plotem s ostnatým drátem. Tábor hlídaly ozbrojené stráže.
Uzavření tábora
Tábor Lety byl uzavřen v srpnu 1943, asi na dvě stovky zbylých osob byly buď propuštěny, nebo přemístěny jinam. Trestní řízení po válce vedla k potrestání nejsurovějšího dozorce Josefa Lunáčka důtkou.
Vepřín
V 70. letech byla u Let postavena výkrmna prasat tak, že zabírá plochu násobně větší, než zabíral koncentrační tábor, a její pozemek většinu plochy tábora zahrnuje.
Odškodnění a památník
K široké veřejnosti se tábor v Letech dostal až po sametové revoluci činností amerického historika s českými kořeny Paula Polanskyho. Vznikl výbor Památník Lety, který dospěl k rozhodnutí, že na místě tábora vznikne památník obětem. Dne 13. května 1995 odhalil památník, který byl o tři roky později prohlášen kulturní památkou, prezident Václav Havel.
Zbourání vepřína
Už v polovině devadesátých let tu byl záměr zbourat vepřín a obnovit tábor coby pietní místo. V roce 2010 byl stávající památník podstatně rozšířen. Výbor OSN pro lidská práva vyzval v roce 2013 ČR k uzavření vepřína. V říjnu 2017 oznámila vláda, že má dohodu s firmou Agpi provozující vepřín o jeho odkoupení a následném zbourání. Smlouva o odkupu má nabýt účinnosti 15. února 2018. Dohodu v prosinci schválila i firma Agpi, která by do dubna měla dostat 450,8 milionů korun.
Část vepřína bych zachoval jako pomník kolaborace a lhostejnosti, tvrdí o Letech publicista Pape >>>
Žaloby
V únoru 2018 vyšlo najevo, že kdosi podal stížnost k Ústavnímu soudu s tím, že nákup vepřína státem je protiústavní. Žalobu podal i menšinový akcionář Agpi Petr Vrba.
4 největší lži o koncentráku v Letech >>>
Kontroverzní výroky
Miloslav Rozner, poslanec SPD: „Nejsem takový odborník na kulturu jako třeba pan exministr Herman, ale bezesporu bych nikdy nevyhodil z okna půl miliardy za likvidaci fungující firmy kvůli neexistujícímu pseudokoncentráku.“ (Sjezd SPD)
Tomio Okamura, šéf SPD: „Omlouvám se za moje nepřesné vyjádření k oplocení tábora v Letech u Písku – podle historiků oplocení tábora bylo dřevěné, místy laťkovým plotem, v plotě byly sice díry, ale pravda, byl tam, i když ho po většinu historie nikdo nehlídal.“ (Facebook)
Pozůstalí Romové kvůli výrokům chtějí po Okamurovi odškodnění.
Andrej Babiš, šéf ANO: „To, co píší v novinách ti blbečci, že tábor v Letech byl koncentrák, to je lež, byl to pracovní tábor. Kdo nepracoval, šup a byl tam.“ (Aktualne.cz)
