Co je OLAF? Proč vyšetřoval Babišovo Čapí hnízdo? A může jeho zprávu Česko hodit do koše?
Co je OLAF, který šetřil podezření z podvodu při získání dotace na Babišovo Čapí hnízdo? Jsou jeho výsledky pro Českou republiku závazné, anebo je může hodit do koše? Podívejme se na tuto evropskou instituci v několika stručných otázkách a odpovědích.
Co je OLAF?
Evropský Úřad pro boj proti podvodům (OLAF je zkratka francouzského názvu l’Office de Lutte Anti-Fraude)) chrání finanční zájmy Evropské unie mimo jiné vyšetřováním podvodů či korupce týkající se unijního rozpočtu.
Jaké má OLAF pravomoci?
Nemá právo kohokoli obvinit podle trestních zákonů. Úředníci, policisté a právníci z OLAF jsou „jen“ znalci předpisů, kteří zjišťují, zda například žadatel o dotaci porušil nějaké směrnice, nebo zda je porušila národní komise, jež evropské peníze na projekt schvalovala. OLAF už ve stovkách případů doporučil jak nápravu, tak vrácení miliard do unijního rozpočtu.
Proč OLAF šetřil Babiše a jeho Čapí hnízdo?
Protože projekt byl spolufinancován z evropských peněz. Bezmála padesátimiliónová dotace šla z evropských fondů na podporu cestovního ruchu.
Co se děje s výslednou zprávou OLAF?
Je zaslána včetně zjištění a doporučení jak Evropské komisi, tak i národním orgánům, v případě této kauzy českému ministerstvu financí. To ji předalo zdejším institucím, které s vyšetřovanou dotací mají co do činění, a také Nejvyššímu státnímu zastupitelství.
Co když má OLAF podezření na trestný čin?
Má-li OLAF podezření na trestný čin a důkazy o porušení pravidel, zašle – jak už bylo řečeno — oznámení příslušným vnitrostátním orgánům. Neukazuje na viníky. Zda šlo o trestný čin, záleží na posouzení zdejších státních žalobců a policie. Ta už ve vlastním vyšetřování obvinila kvůli Čapímu hnízdu 11 lidí, mezi nimi i premiéra Babiše a předsedu poslaneckého klubu ANO Faltýnka.
Musí se Česko zprávou řídit?
Hypoteticky vzato, nemusí. OLAF ale monitoruje, jak jsou jeho doporučení v dotyčné zemi prováděna. I Česká republika má v trestním zákoníku paragraf o poškození finančních zájmů Evropské unie, jež lze potrestat až několikaletým vězením. Je na národních orgánech, zda o trestním stíhání rozhodnou. A protože zhruba jen polovina soudních doporučení předaných OLAF vnitrostátním orgánům jednotlivých členských států končí žalobou, v budoucnu by měl vzniknout Úřad evropského veřejného žalobce. Ten by podvody s evropskými penězi mohl stíhat.
