Volby online: Lidovci a socialisté ztratili většinu. Katastrofu zažívají britští konzervativci

Irsko: mandáty dle exit-pollu

Pokud by byl exit-poll přesný a další kola přepočtu nezměnila pořadí, získaly by jednotlivé strany následující počty mandátů:

 PO minulých evropských volbách měla FG 4, SF 3, FF 1 a tyto stranické poslance doplňovalo trio nezávislých poslanců. 

Lotyšsko: výrazný nárůst účasti

V pobaltské zemi odvolilo již nyní více než 27 procent voličů. Před pěti lety se k urnám za celý volební čas při tom vydalo jen 17 % voličů.  I Lotyšsko tedy potvrzuje trend, že celková účast v celé EU letos nemusí po dlouhé době klesnout, jak se to dělo v několika posledních volbách.

Kdo jsou procenta "navíc" v ČR?

Zatím se z dostupných dílčích údajů zdá, že se volební účast v těchto eurovolbách v rámci celé České republiky může blížit až 25 %. To by znamenalo zhruba sedmiprocentní nárůst zájmu o volby oproti evropským volbám v roce 2014.

Nabízí se proto otázka, kdo jsou tito volič, kteří před pěti lety zůstali doma, ale tentokrát jim evropské volby za účast stály?

Rýsují se čtyři možné odpovědi:

1. Jde o euroskeptiky, které rozohnila migrační vlna, a oni proto naslouchají návrhům Tomia Okamury na provedení Czexitu – odchodu ČR z EU. U voleb by tato možnost pomohla k nečekaně vysokému úspěchu SPD, která má ale na druhou stranu vždy velký problém zvednout své voliče v tzv. volbách druhého řádu, kdy nejde přímo o výběr vlády nebo prezidenta a tomu odpovídá i méně výrazná volební kampaň. 

2. Může se ale také jednat o příznivce Andreje Babiše, které mobilizovala poslední vlna demonstrací proti premiérovi, která proběhla krátce před volbami. V tomto scénáři by slavilo hnutí ANO a jeho šéf, který před volbami vyzýval své příznivce, aby volby nepodcenili, přišli ocenit úspěchy vlády a ukázali demonstrantům, kde stojí většina národa.

3. Mohl by ovšem platit i opak a může jít hlavně o odpůrce premiéra a voliče, kteří se obávají jeho narůstající moci či útoků na evropskou integraci. Tento scénář by pomohl opozičním pravicovým a liberálním stranám. Kdyby se mezi novými voliči jednalo hlavně o prvovoliče a mladé lidi, nejvíce by z toho profitovali piráti. Takový nástup mladých voličů ale podle dílčích informací z volebních místností, které hovořily o tom, že volí hlavně lidé starší a střední generace, příliš reálný není. 

4. Existuje ale ještě čtvrtá možnost, a to ta nejméně zajímavá. Kdyby se naplnila, znamenalo by to, že v procentech "navíc" jsou různé voličské skupiny zastoupeny zhruba rovnoměrně.

Který scénář včera a dnes u českých, moravských a slezských volebních uren skutečně proběhl, se ale dozvíme až zítra ve 23 hodiny po zveřejnění kompletních výsledků voleb. 

Náznaky celoevropských trendů

Přestože běží už třetí den evropských voleb, stále neznáme žádné konkrétní výsledky voleb. Některé uveřejněné výsledky, odhady a analýzy ale naznačují některé možné trendy:

Určitý nárůst volební účasti: oproti roku 2014 - ve všech zemích, odkud máme dostupné alespoň dílčí údaje či odhady volební účasti (ČR, Nizozemsko, Velká Británie), se zdá že přišlo o několik málo procent oprávněných voličů více než v roce 2014.

Posílení levice: ze dvou států už známe i hodnoty exit-pollu (průzkumu mezi voliči odcházejícími z volební místnosti). Jak v Nizozemsku, tak v Irsku volby překvapivě posílily a na první místo vynesly proevropské levicové strany – nizozemské sociální demokraty a irské zelené.

Británie: vyšší účast v oblastech proti brexitu

Podle několika analýz byl nárůst účasti ve čtvrtečních evropských volbách ve Velké Británii nejvyšší v oblastech, kde lidé v referendu o brexitu hlasovali většinově proti vystoupení země z EU. Papírově by to mělo pomoci hlavně liberálním demokratům, kteří jako jediná celobritská strana (vedle skotských a waleských nacionalistů) jednoznačně odmítají brexit. Potvrdí to definitivní výsledky? 

 Odhady mluví o celkové účasti 38 %. To by byla druhá nejvyšší účast v britských volbách do EP v historii. Nejvíce Britů přišlo k urnám volit europoslance v roce 2004 a bylo jich 38,5 %. To zanmená, že by teoreticky mohl padnout i tento rekord.

Účast napak poklesla, a to zhruba o 6 procent v Severním Irsku.

Skončily volby v České republice

Zavřely se volební místnosti v celé České republice. Volební komise nyní sečtou výsledky a předají je Českému statistickému úřadu. Ten ale výsledky zveřejní až v neděli večer ve 23 hodin, až se uzavřou místnosti i v posledním členském státu EU - v Itálii.

Určitě budeme svědky zveřejnění výsledků z některých okrsků, ale odhadovat z nich přesně celkový výsledek bude velmi nesnadné.

Slovensko: zatím nižší účast než v ČR

Zatím se zdá, že u našich východních sousedů bude zájem voličů o eurovolby ještě nižší než u nás. Dopoledne se volební účast v některých okrscích vyšplhala jen na několik jednotek procent.

Zájem o volby na Slovensku dobře ilustruje i zpráva z jedné obce na Zvolensku ve středu země, kde první volič přišel do volební místnosti až po třech hodinách od jejího otevření... 

ČR: lehký nárůst účasti

Dosavadní kusé údaje o volební účasti zatím naznačují, že volební účast oproti evropským volbám v roce 2014 o několik procent stoupne. Například v několika okrscích v Prostějově je zájem voličů o několik procentních bodů vyšší než na stejném místě před pěti lety. Podobný trend naznačují i zprávy médií z dalších míst. Odhadovat zatím lze ale účast maximálně někde pod 25 %. 

Podobně jako před pěti lety je ovšem účast i tentokrát výrazně vyšší než v jiných regionech v hlavním městě.  

Lotyšsko: národní strany proti ruským

V pobaltském Lotyšsku se jako v každých volbách po obnovení demokracii utkávají v národním smyslu lotyšské strany s uskupeními ruské menšiny. Zatímco v posledních několika parlamentních volbách získala nejvíce hlasů Sociálnědemokratická strana Harmonie podporovaná hlavně ruskojazyčnými obyvateli Lotyšska, před dnešními evropskými volbami některé průzkumy signalizovaly, že by ji mohla předstihnout národně orientovaná Národní aliance (konzervativně národní strana propagující lotyšské hodnoty, členka konzervativního klubu ECR). Tématem voleb bude také, zda svůj jediný mandát obhájí proputinovská strana Svaz Rusů v Lotyšsku, která v EP patří do klubu Zelení-EFA.

Před pěti lety získala nejvíce mandátů - čtyři - středopravicová Jednota (V, EPP) a další čtyři subjekty obdržely po jednom křesle - umírněná ruská Harmonie, vlastenecká Národní aliance, koalice Svaz zelených a rolníků (aktuálně ALDE) a  proputinovský Svaz Rusů v Lotyšsku. 

Malta: velký boj o šest mandátů

Další zemí, kde dnes voliči rozhodují o svých europoslancích, je středomořská Malta. Nejmenší země EU volí šest svých zástupců. Před třemi lety volby skončily remízou 3:3 mezi levicovými labouristy (PL, PES) a pravicovou Nacionalistickou strana (PN, EPP). Labouristé byli tradičně proti členství v EU, ale po přistoupení země v roce 2004 svůj postoj změnili.

Preference předpovídají překvapivý výsledek pro Maltu, kde volby většinou mezi dvěma velkými stranami dopadají jen rozdílem několika procent- Vládní labouristé by měli vyhrát až se 60 %, což by jim zřejmě i v komplikovaném volebním sytému (stejný jako v Irsku) mělo zaručit 4 mandáty oproti 2 nacionalistickým.

Vedení labouristů je překvapivé vzhledem k tomu, že ostrov zažil podobnou událost jako byla vražda novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky na Slovensku.  Před dvěma lety byla pumovým útokem zavražděna novinářka Daphne Anne Caruana Galizia, která psala o premiérově účasti v daňových causách.

Slovensko: vyhraje neofašistická strana?

Před pěti lety bylo Slovensko zemí s nejnižší volební účastí. Nyní se na Slovensku objevují komentáře, že by nízká účast tentokrát mohla dokonce skončit vítězstvím neofašistické strany Lidová strana Naše Slovensko (LSNS), pokud voliči oslabujícího Smeru expremiéra Fica zůstanou doma.

Den třetí: volí Češi, Slováci. Lotyši a francouzské "kolonie"

Během třetího dne voleb mohou k volebním urnám přijít občané ve třech státech a francouzských zámořských území.

Pro Čechy to bude již druhý volební den, pro ostatní země a regiony první a jediný.

Slováci začnou volit v 7:00 a skončí ve 22:00. V České republice se bude volit od 8 do 14 hodin.

Ve stejnou dobu naši východní sousedé začnou hlasy odevzdávat také Lotyši. Ve francouzských zámořských územích se dnes volí po celý den, protože francouzské "kolonie" leží v různých časových pásmech, a právě proto nevolí v neděli jako evropská část Francie, ale o den dříve, aby se pak na některé z nich nemusely čekat se sčítáním.

Dvě zajímavosti z Irska

V Irsku se dnes během hlasování tvořily fronty, protože voliče zdržovala velikost volebních lístků, která způsobila pomalejší dostávání odevzdaných hlasů do volební urny. Důvodem velikosti lístků pak bylo rekordně vysoké množství kandidátů.

Za zmínku pak stojí i fakt, že média v Irské republice běžně referují o čtyřech irských volebních obvodech, přestože v zemi se nachází jen tři. Za čtvrtý je totiž v Republice běžně považován obvod Severní Irsko, který ovšem patří pod Spojené království. 

Exit-poll: obvodMidlands-North-West (severní část Irské republiky)

V tomto obvodě, kde se rozdělují 4 mandáty,  podle odhadu vede současná místopředsedkyně Evropského parlamentu z vládní Irský kmen (FG) McGuinessová. Mezi prvními čtyřmi je ale i tady zatím kandidát zelených. Obhájit by mandát mohl i marihuanový aktivista Luke „Ming“ Flanagan. Čtvrtý mandát by pak, pokud se potvrdí odhad a další kola sčítání by zachovala toto pořadí, získal z druhého místa kandidát krajně levicové strany Sinn Fein. Zatím bez mandátu by zůstal „irský Drahoš“ – nezávislý kandidát z loňské prezidentské volby, kde se umístil jako druhý za obhajující hlavou státu.

Před pěti lety zde dva mandáty brali nezávislí, po jednom SF a FG. Nyní by podle odhadu místo jednoho zeleného nastoupil kandidát zelených.

Senzační výsledek exit-pollu v Dublinu: zelení v čele

V tradičně levicovém obvodu, který tvoří hlavní město Dublin a v němž se letos volí tři poslanci EP, velmi překvapivě podle odhadu vede kandidát zelených. Následují ho nominanti obou tradičních stran Irského kmene (FG) a Vojáků osudu (FF). Vzhledem k volebnímu systému, kdy se zjednodušeně řečeno postupně vyřazují nejslabší kandidáti a jejich hlasy se pak přidělují podle druhých či dalších preferencí uvedených na konkrétním volebním lístku, ale bude mít zejména třetí v pořadí – kandidát FF - složité své třetí místo udržet, protože za ním následuje s těsným odstupem hned několik levicových kandidátů. Určitou naději může FF mít v případě, že dojde na brexit, protože právě v dublinském obvodě se po něm jeden mandát přidá.

Před pěti lety zde získali po jednom mandátu vládní FG, krajně levicová Sinn Fein a nezávislá kandidátka (s levicovou orientací). 

Exit-poll: V Irsku překvapivě silně bodují zelení

Podle exit-pollu pro irskou televizi zatím Zelení vedou v jednom ze tří volebních obvodů - v Dublinu. Ve zbylých dvou jsou jen těsně od nejsilnější strany. Po Nizozemsku přichází další překvapení! 

Irsko bude mít odhad

Irové v Irské republice dnes volí do 23 hodin našeho času. Po skončení hlasování bude zveřejněn exit-poll – průzkum pořízený mezi voliči odcházejícími z volebních místností.

V České republice skončil první volební den

Úderem 22. hodiny se v celé České republice uzavřely volební místnosti, ale opět se otevřou zítra ráno v osm hodin. Česká republika má totiž v evropských volbách jeden primát. Jako jediná volí dva dny. Tedy trochu se nám blíží Francie, kde se v sobotu volí v zámořských územích a v neděli v kontinentální evropské Francii. Platí ale, že pouze u nás má volič na celém území možnost hlasovat ve dvou kalendářních dnech.

 A jaká bude účast u nás?

Jako u každých voleb musíme připomenout, že Česká republika bohužel patří mezi státy, kde stát nezveřejňuje průběžné hodnoty volební účasti. Informace během obou volebních dnů proto vychází jen a pouze z dílčích informací v náhodně vybraných okrsků, a navíc z tamních neoficiálních informací. Mediální zprávy zatím mluví o tom, že účast byla v prvních hodinách kolem deseti procent (samozřejmě s lokálními odchylkami). Z toho se zdá jasné, že dramatický nárůst účasti oproti roku 2014 se konat nebude. Více je ale obtížné odhadovat.

Ukazuje se překvapivý nárůst účasti v Británii

Překvapivé údaje přicházejí z jednotlivých obcí ve Velké Británii, který začaly zveřejňovat počet voličů, kteří se v jejich rámci včera zúčastnili voleb do EP. Jsou mezi nimi velké rozdíly, ale zdá se, že celkový trend ukazuje spíše několikaprocentní nárůst zájmu voličů o hlasování, což se vzhledem k "zombie" charakteru voleb, kdy se zvolení poslanci ani nemusí ujmout svých křesel, příliš nečekalo.

Celkově platilo, že účast v britských evropských volbách nikdy nebyla příliš vysoká. V roce 2014 například činila jen něco málo přes 35 %, ale očekávalo se, že nyní ještě u "zbytečných" voleb klesne. Zatím se zdá, že brexit, ale obě názorové strany spíše mobilizoval, protože vzestup je zatím patrný, jak v oblastech, která v referendu hlasovaly pro odchod, tak v regionech, kde voliči brexit nechtěli.

Vysoká účast v Gibraltaru

Relativně vysokou volební účast zaznamenalo ve včerejších evropských volbách britské závislé území na jihu Pyrenejského poloostrova - Gibraltar. Na Skále, jak se území přezdívá, volilo včera podle listu Gibraltar Chronicle 39,79 % oprávněných voličů. To je druhá nejvyšší volební účast od roku 2004, kdy místní obyvatelé poprvé volili do EP po tom, co si právo volit vysoudili u Evropského soudu pro lidská práva. Gibraltar je v evropských volbách tradičně baštou proevropských liberálních demokratů, pro místní parlament má vlastní strany. Pro evropské volby spadá do jihoanglického volebního obvodu, takže vlastního europoslance nemá.

Padne rekord v (ne)účasti?

Před pěti lety hlasovalo v českých evropských volbách pouze 18,2 % oprávněných voličů. Česká republika skončila v tomto ohledu předposlední, když ji "porazilo" jen sousední Slovensko. 

V roce 2014 byly v účasti velké regionální rozdíly: v Praze volil každý čtvrtý, v ústeckém kraji jen 13 % voličů, na Mostecku a Chomutovsku necelých 12 procent.

Padnou tyto negativní rekordy dnes a zítra?

Kolik kdo obhajuje?

Před pěti lety byly výsledky českých voleb do EP následující:

Začínají volby v České republice

Úderem 14. hodiny se otvírají volební místnosti v pořadí čtvrté zemi Unie – České republice. O hlasy více než osmi milionů a tří set tisíc voličů se uchází 39 volebních subjektů. Pro vstup do EP potřebují překročit hranici 5 procent. Volí se v jednom celostátním obvodě a každý volič má 2 preferenční hlasy. 

Voliči vyberou 21 evropských poslanců a v případě brexitu České republice žádné mandáty nepřibydou.

Británie: Mayová odejde 7. června

O výsledcích britských voleb nevíme stále vůbec nic, ale konzervativní premiérka Theresa Mayová právě oznámil, že odejde 7. června z čela strany, což znamená, že následně proběhne volba nového konzervativního lídra, který by Mayovou nahradil následně i v čele vlády.

Kandidát dne: marihuanový aktivista Luke "Ming" Flanagan

Mandát v EP dnes obhajuje i irský europoslanec Luke 'Ming' Flanagan. Na ostrově se původně proslavil jako aktivista, který „válčí“ za legalizaci marihuany. V rodném Irsku je známý například díky tomu, že, když se v národním parlamentu návrh na legalizaci marihuany projednával, poslal jointa této lehké drogy do parlamentní pošty všem poslancům. V Evropském parlamentu politik, který získal přezdívku „Ming“ podle toho, že si vousy zastříhává jako postava Nemilosrdného Minga v komickém seriálu Flash Gordon, zasedá v komunistické frakce. Letos chce opět jako nezávislý svůj mandát po pěti letech obhájit a v jižním obvodu dokonce do voleb vysílá i svého asistenta, aby měl hlas za legalizaci marihuany ve Štrasburku ještě větší sílu.

GeenStijl: vítěz Timmermans, propadák Wilderse

Na základě exit-pollu i dílčích výsledků podle organizace GeenStijl můžeme shrnout trendy včerejších voleb v Nizozemsku:

Překvapivé vítězství sociálních demokratů, spojené s kandidaturou jejich člena Franse Timmermanse na předsedu Evropské komise.

Výrazný vzestup protestní, konzervativní strany Fórum pro demokracii (FvD), která ale zůstala daleko od očekávaného vítězství.

Solidní výsledek pravicových liberálů (VVD) premiéra Rutteho.

Naprostý propadák Wildersovy protestní Strany svobody, která zatím balancuje na hraně zisku i jen jediného mandátu a možná bude muset počkat na brexit a 3 dodatečné mandáty pro Nizozemsko, aby se vůbec dostala do EP.

Na hraně vstupu do EP balancují také Strana zvířat a seniorské uskupení 50 plus.

Co sledovat v irských volbách?

Irská politika posledních let je oproti zbytku EU poměrně stabilní. Od nástupu levicově protestní, nacionalistické strany Sinn Fein i na jih ostrova se velké změny nedějí.

Minulé volby do EP vyhrála se 4 mandáty středopravicová a dnes vládní strana Irský kmen (FG, patří do EPP), která je i podle preferencí favoritem také dnešního volebního dne.

Rehabilitovat by se chtěla i hlavní opoziční strana Vojáci osudu (FF). Ta minule získala jediný mandát, ale její zvolený poslanec Brian Crowley proti vůli strany vstoupil do konzervativního klubu ECR, přestože strana chtěla do ALDE, a byl z FF vyloučen.

Neformálním vítězem byla minule strana My sami (Sinn Fein, patří do komunistického klubu GUE-NGL), která získala tři mandáty. Pro formaci, která prosazuje sjednocení Irska, nebude lehké dnes tento počet křesel obhájit.

Irským specifikem v evropských volbách je fakt, že od roku 1979 byl do EP vždy zvolen alespoň jeden nezávislý poslanec. Minule dokonce padl rekord a Irové zvolili tři nestranické kandidáty. Dva už mandát neobhajují, ale marihuanový aktivista Luke „Ming“ Flanagan si stojí v šancích na opětovný zisk mandátu dobře. Bez šance jistě není ani  Peter Casey, který loni skončil druhý v prezidentských volbách.

Celkem se o 11 mandátů a 2 další na "čekací" listině uchází v Irsku 69 kandidátů. 

GeenStijl: důchodci i zvířata v EP, wildersovci mimo

Organizace GeenStijl získala výsledky ze 671 volebních okrsků o celém Nizozemsku. Celkový počet okrsků je sice kolem 8.000 tisíc, ale GeenStijl si vybrala reprezentativní vzorek, který by podle jejích členů měl hodně odpovídat celkovému výsledku.

Ve zmíněných 671 okrsků dopadly volby dohromady takto:

Začínají volby v Irské republice

V Irsku je právě sedm hodin ráno a otvírají se volební místnosti, které budou v provozu až jedenácti večer našeho času.

Irové dnes volí 11 poslanců, ale urči také dvě další, zatím nepostupová místa, z nichž by se kandidáti stali poslanci EP, pokud by došlo k brexitu.

Volby probíhají ve třech volebních obvodech (2 čtyřmandátové a jeden třímandátový), v nichž voliči používají složitější volební systém, v němž jednotlivé kandidáty číslují.

Dnes volí Irové a Češi

Dnes v osm hodin ráno středoevropského času se otevřou volební místnosti v Irsku. Tam voliči vyberou nejenom poslance do Štrasburku, ale zvolí také místní zastupitelstva a v referendu rozhodnou o dvou změnách ústavy, které se týkají ulehčení rozvodů. Ve městech Cork, Waterford a Limerick navíc proběhnou místní referenda.

Ve 14 hodin odpoledne se pak otevřou volební místnosti v České republice. Zatímco u nás volební místnosti dnes uzavřou ve 22 hodin, v Irsku až o hodinu později. V případě České republiky půjde pouze o konec prvního hlasovacího dne, v Irsku volby úderem 23. hodiny úplně skončí a irská televize plánuje zveřejnění exit-pollu. Sčítání hlasů ale i v Irsku začne až v neděli ráno, kdy se nejprve budou sčítat výsledky komunálních voleb a referend a až úplně nakonec volby evropské.

Konzervativci bez mandátů?

Výrazný britský konzervativní europoslanec Daniel Hannan napsal právě na svůj twiterový účet, že očekává, že jeho Konzervativní strana bude úplně poražena a nezíská  v Evropském parlamentu žádný mandát.

.

Jak si stojí kluby po Nizozemsku?

Když vyjdeme z definitivní podoby dnešního nizozemského exit-pollu, bylo by rozložení mezi budoucí poslanecké kluby v EP následující:

Socialistický S&D (PvdA)                             5 křesel

Macron a liberálové (VVD, D´66)                 6 křesel

Evropští lidovci EPP (CDA)                           4 křesla

Konzervativní ECR (FvD, CU-SGP)                5 křesel

Zelení-EFA (GL)                                         3 křesla 

Salviniho EAPN (PVV)                                 1 křeslo

Komunistický GUE-NGL (SP)                       1 křeslo

Dosud nezařazení (50 plus)                        1 křeslo

Seniorské uskupení 50 plus preferuje spolupracovat s eurostranou Evropská demokratická strana (EDP), pokud se oddělí od ALDE, nebo chce případně vstoupit do EPP. Tam mohou nakonec skončit i členské strany protestantské koalice CU-SGP, protože ty odmítají být ve stejném klubu jako Fórum pro demokracii Thierry Baudeta. EPP by pak mohla mít teoreticky z Nizozemska až 7 křesel a mít nejsilnější poslaneckou delegaci v rámci nizozemského kontingentu 26 psolanců.

Mayová zřejmě odstoupí k 10. červnu

Britská média ani po uzavření volebních místností nevěnují eurovolbám velkou pozornost. Informace o nich přebíjí spekulace, že premiérka Mayová zítra oznámí, že nechá 10. června zahájit proces volby nového konzervativního lídra, což by znamenalo, že k výměně v čele strany a vlády může dojít během července.

Exit-poll: obvod South(jižní část Irské republiky)

I v tomto obvodě na jihu ostrova se rozdělují 4 mandáty. I zde zatím vede stávající člen Evropského parlamentu za vládní Irský kmen – v tomto případě Sean Kelly. Na postupových místech podle prvních preferencí je zatím po jednom kandidátovi krajně levicové strany Sinn Fein, opoziční strany Vojáci osudu (FF) a opět nominant zelených.

Před pěti lety zde dva mandáty brala FG a po jednom FF (tehdy jediný v celé zemi) a SF. Exit-poll zatím naznačuje, že by jeden mandát FG ztratila právě ve prospěch zelených.

Pokud by došlo na brexit, získá tento obvod ještě pátý mandát. Podle odhadu by mohl pak připadnout kandidátovi levicového sdružení Nezávislí pro změnu I4C.

Důchodci místo zvířat?

Zatím se zdá, že v sestavě nizozemských stran, které zasednou v EP, dojde k jediné změně: Stranu zvířat (PvD) může nahradit důchodcovská formace 50 plus. I to by byla historická premiéra. Před pěti lety bylo Nizozemsko první zemí, kde se do EP kvalifikovala samostatná strana zvířat, nyní může jít o vůbec první seniorskou stranou, která byla kdy samostatně zvolena do štrasburského shromáždění.

Kdo je vítězem a kdo poražený podle nizozemských odhadů

Jak mohou být s výsledky odhadů spokojeny jednotlivé nizozemské politické strany?

Vítězové:

V první řadě sociálnědemokratická Strana práce (PvdA) a její celounijní volební lídr Frans Timmermans. Strana práce skončila překvapivě první a posílí o dva až tři mandáty, pokud se odhady opravdu potvrdí.

Seniorská formace 50 plus, která by se dle odhadů měla probojovat poprvé do Evropského parlamentu a získat v něm svůj premiérový jeden mandát.

Neutrální:

Premiérova pravicově liberální VVD příliš slavit nemůže, i když posílila zřejmě ze 3 na 4 mandáty. VVD se udržela v nejsilnější dvojce, ale nečekaně jako druhá za sociálními demokraty.

Rozpaky mohou panovat i u FvD Thierry Baudeta, protože protestní pravicová formace sice dosáhla z nuly na 4 křesla, ale zůstala dost vzdálená snu o prvním místě a podlehla i premiérově VVD, kterou se snažila ukazovat jako svého rivala v boji o pozici nejsilnější nizozemské politické strany.

Křesťanskodemokratická CDA sice ztratila pozici strany s nejvyšším počtem europoslanců, ale pokles na 4 křesla není neočekávaný. CDA se udržela ve velké trojce a nemusí být sklamaná.

To platí i o koalici silně protestantských stran CU-SGP, která podle odhadů udržela své dva mandáty.

Zelená levice (GL) sice posílila o jedno křeslo (na tři), ale kde jsou vyhlídky na pozici hlavní opoziční strany, k čemuž měli zelení našlápnuto po posledních volbách do národního nizozemského paralmentu.

Poražení:

Sociálně liberální D´66 před pěti lety získala nejen 4 křesla, ale hlavně nejvíce hlasů ze všech stran. Nyní zřejmě skončí až jako šestá, a to s pouhými 2 křesly.

Wildersova Strana svobody (PVV) je podle odhadů na samé hraně zisku jediného mandátu. Před pěti lety brala čtyři, teď může odejít s prázdnou, což naznačuje možný blížící se konec Wildersovy politické kariéry.

Strana zvířat (PvD) zřejmě ztratila svůj jediný mandát v EP a ze štrasburského shromáždění po 5 letech vypadne.

Krajně levicová Socialistická strana je na tom stejně jako wildersovci, balancuje na hraně vypadnutí z EP, když před pěti lety ještě získala 2 poslanecké mandáty.

Daleko od premiérového mandátu podle odhadů zůstala i strana turecké menšiny DENK.

Dílčí výsledky GeenStijl kopírují trendy exit-pollu 

První údaje začala po 21. hodině zveřejňovat také organizace GeenStijl, která aktuálně uvádí výsledky z 204 volebních okrsků, kam vyslala své pozorovatele, aby vyslechli oficiální čtení počtu sečtených hlasů. Výsledky následně GeenStijl zveřejňuje na své webové stránce (zde).

Základní trendu tohoto "soukromého" odhadu s ezatím shodují s exit-pollem stanice NOS. I zde vedou sociální demokraté, ale GeenStijl jim dokonce zatím věští 6 z 21 nizozemských mandátů. Stejné je i pořadí na dalších místech pravicově liberální VVD (5 křesel), křesťanskodemokratická CDA (4 křesla) a protestně-konzervativní FvD (3 křesla).

Nizozemsko: nejvyšší účast od roku 1989

V Nizozemsku nakonec přišlo k volbám více oprávněných voličů než před pěti lety. Alespoň to tvrdí odhad společnosti IPSOS, který počítá s účastí 41,2 %. T by znamenalo zvýšení účasti oproti roku 2009 o téměř 4 procenta a nejvyšší volební účast v nizozemských evropských volbách od roku 1989.

V Británii bez odhadů

Ve Velké Británii se žádných exit-pollů a odhadů dnes nedočkáme, protože zde platí zákon, který považuje zveřejňování průzkumů, pokud se volí ještě někde jinde v EU, za trestný čin. Budeme si muset počkat na nedělní večer.

Konec voleb ve Velké Británii

Právě se zavřely i volební místnosti v druhé zemi, kde se dnes volilo - ve Velké Británii.

Nizozemsko: finální podoba odhadu

Společnost Ipsoso, která prováděla exit-poll pro stnici NOS, zveřejnila jeho finální podobu. I v ní platí za vítěze sociálnědemokratická strana práce (PvdA) s pěti křesly.

PvdA          18.1%  - 5 křesel
VVD           15%         4 křesla  
CDA          12.3% 4 křesla
FvD           11.0% 3 křesla
GL             10.5% 3 křesla
CU/SGP      7.9% 2 křesla
D66           6.3% 2 křesla
50+           4.1% 1 křeslo
PVV           4.1% 1 křeslo
SP             3.9% 1 křeslo
PvdD          3.6% 0 křesel
Ostatní     3.3%

Turnout 41% (+4%)

Zatím jen odhady

Připomeňme, že oficiální výsledky budou i v Nizozemsku zveřejněny až v neděli večer až se dovolí i v poslední zemi EU - v Itálii. Během večera se ale ještě dočkáme odhadu organizace GeenStijl, která vysílá pozorovatele do jednotlivých okrsků, kde vyslechnou oficiální čtení výsledků a budou je zveřejňovat.

Efekt Timmermans?

Nečekaný úspěch nizozemské sociálnědemokratické Strany práce (PvdA), jak ho ukazuje první exit-poll, může odrážet fakt, že k této straně patří Frans Timmermans - celoevrospký lídr socilaistů v těchto volbách a kandidát na budoucího předsedu Evropské komise.   

První exit poll v Nizozemsku

sociální demokraté PvdA           18.4% 5 křesel

pravicoví liberálové VVD            14.6% 4 křesla

křesťanští demokraté CDA         12.5% 4 křesla

protestně konzervativní FvD       11.2% 3 křesla

zelení GL                                 10.4% 3 křesla 

protestanská koalice CU/SGP     7.9% 2 křesla

levicoví liberálové D66              6.3% 2 křesla

důchodci 50+                           4,2% 1 křeslo

wildersovci PVV                        4.1% 1 křeslo

krajní levice SP                        3.9% 1 křeslo

Nizozemsko: odhad - překvapivé vítězství sociálních demokratů

Podle průzkumu televiní stanice NOS v nizozemských evroských volbách zvítězila nečekaně Strana práce (PvdA). Měla by získat 5 křesel. Po čtyřech křeslech by měla získaat premiérova, pravicově liberální strana VVD a křesťanští demokraté (CDA).

21:00 - končí volby v Nizozemsku

Čekáme na exit poll po uzavření volebních místností v Nizozemsku

Problémy ve Velké Británii

Britská média informují o řadě případů, kdy nebylo umožněno odevzdat hlas některým občanům jiných států EU. Jednalo se údajně o řádně zaregistrované voliče, kterým ale místní úřady nezúřadovaly jejich žádost o volbu v Británii, i když byla správně a včas odevzdána.

Nizozemsko: v podvečer stejná účast jako 2014

Podle údajů nizozemských úřadů byla volební účast 17:30 na úrovni 24 %, což přesně odpovídá tomu, kolik voličů přišlo k volebním urnám ve stejný čas před pěti lety. 

Průzkum: liberální demokraté druzí

Dnešní průzkum preferencí pro evropské volby ve Velké Británii předpovídá, že by proevropští liberální dmeokraté mohli na druhém místě přeskočit labouristy. Na vítězství Strany pro Brexit Nigela Farageby to ale podle agentury Ipsos Mori nemělo nic změnit.

Strana pro Brexit 35%

Liberální demokraté 20%

Labourité 15 %

Zelení  10%

Konzervativci 9%

Change UK 3%

Průzkum: liberální demokraté druzí

Dnešní průzkum preferencí pro evropské volby ve Velké Británii předpovídá, že by proevropští liberální demokraté mohli na druhém místě přeskočit labouristy. Na vítězství Strany pro Brexit Nigela Farageby to ale podle agentury Ipsos Mori nemělo nic změnit.

Strana pro Brexit                                                35%

Liberální demokraté                                            20%

Labourité                                                           15 %

Zelení                                                                10%

Konzervativci                                                      9%

Change UK                                                         3%

Strana nezávislosti Spojeného království UKIP       2%

Zatím vyšší dílčí účast v Nizozemsku

Úřady oznámily, že v Amsterodamu byla v jednu hodinu vyšší účast něž před pěti lety. Tehdy v tuto dobu přišlo volit v Amsterodamu 8,7 %, dnes už 10,5 %. 

O co jde v dnešních britských volbách?

Konzervativci mohou utrpět historickou porážku a navíc skončit až pátí za zelenými, labouristé mohou padnout až na třetí místo a všem se může smát Nigel Farage. A proč můžeme dnešnímmu hlasování na ostrovech říket "zombie" volby Podrobnosti najdete zde.

Volby ve stínu problémů premiérky

Britská média zatím více než evropské volby řeší situaci kolem stoupajícího tlaku na premiérku Mayovou, aby už oznámila přesný termín, kdy se vzdá funkce lídra konzervativní strany, čímž by se oficiálně zahájil proces výběru nového stranického šéfa i pravděpodobného dalšího premiéra. Spekuluje se, že Mayová bude muset datum oznámit už zítra, jinak budou chtít konzervativní poslanci už v pondělí změnit stranické stanovy a odvolat jí.  

DALŠÍ ODKLAD KOLEM BREXITU

Britský parlament nebude v prvním červnovém týdnu hlasovat o zákonu o brexitové dohodě, jak britský kabinet původně avizoval, oznámil zástupce vlády.

AFÉRA A VOLBY 

Česká eurokomisařka Věra Jourová (ANO) doufá, že aféra kolem nyní již bývalého rakouského vicekancléře a předsedy protiimigrační Svobodné strany Rakouska (FPÖ) Heinze-Christiana Stracheho bude mít vliv i na to, jakou podporu v eurovolbách získají nacionalistické strany, upozornil deník Blesk ve volebním online přenosu. 

To jsem si oddychl. Už jsem se lekl, že se Jourová pustí do aféry českého premiéra.

VOLEBNÍ SYSTÉM EUROVOLEB

Už když vznikal orgán, kterému dnes říkáme Evropský parlament, počítali jeho otcové-zakladatelé, že se jednou bude volit přímo a jednotným volebním systémem ve všech členských zemích. Trvalo přes 20 let, než se v roce 1979 prosadila přímá volba a skončila každoroční nominace evropských poslanců národními parlamenty. Sen o jednotném volebním systému pro celou EU se naopak nenaplnil dodnes. 

Přehledně: Jak z vašeho hlasu vznikne europoslanec. Každý stát má vlastní systém, čekat se bude na Italy >>>

BRITOVÉ VOLÍ AŽ DO NOCI

Nizozemci volí od ranních pěti hodin do večera 21:00. Britové začali odevzdávat své hlasy až v osm, volební místnosti však budou otevřené až do 23:00 našeho času.

Začaly nejpodivnější britské volby v historii

Britové začaly hlasovat úderem osmé raní našeho času v asi nejpodivnějších volbách své historie. Volí poslance Evropského parlamentu, kteří by nakonec nemuseli vůbec mandáty získat, kdyby Velká Británie stihla z EU vystoupit do 2. července tohoto roku.

 Otevřely se volební místnosti v Nizozemsku

Už v půl osmé ráno se otevřely první volební místnosti v EU určené pro řádnou volbu europoslanců. V tu chvíli se totiž začalo rozhodovat o 26 poslancích v Nizozemsku. První hlasy už ale byly odevzdány dříve, protože v sedmi zemích Unie bylo možné využít tzv. dřívějšího hlasování, kdy mohu hlasovat ti, kterým se den voleb nehodí a nemohli by hlasovat.

‏ První den voleb: hlasují Nizozemci a Britové

Čtvrtek je tradičně prvním dnem evropských voleb.

Hlasovat dnes budou Britové, kteří zvolí 73 zástupců v Evropském parlamentu. Hlasovat se začne v 7 hodin místního času ráno a místnosti zůstanou otevřené do 22 hodin britského času.

Nizozemci zvolí 26 poslanců a určují také, kdo se stane dalšími třemi kandidáty, z nichž se stanou další poslanci za Nizozemsku, pokud během funkčního období dojde k brexitu.

Oficiální výsledky nebudou dnes zveřejněny, protože EU rozhodla, že s nimi musí počkat až do neděle 23 hodin středoevropského času, kdy se zavřou poslední volební místnosti v Itálii.

Komu tři budoucí křesla?

V Nizozemsku se dnes volilo stejně jako před pěty lety 26 poslanců. Pokud ale dojde během funkčního období k brexitu, připadnou zemi tulipánů další tři mandáty. Ty by zřejmě připadly wildersovcům, Socialistické straně i Straně zvířat. Paradoxně se tak může stát, že ochránci práv zvířat budou fandit , aby došlo k brexitu co nejdříve.

403 milionů může jít volit

Projekt Europe elects také spočítal pravděpodobný počet oprávněných voličů v těchto evropských volbách. Aktuálně by jich mělo být 403 milionů 11 tisíc 522.

21 kandidátů na každé místo v parlamentu

Podle projektu Europe elects by se voleb v celé EU mělo zúčastnit 602 kandidátních listin nebo samostatně kandidujících nezávislých kandidátů. Dohromady by se o 751 křesel v EP mělo ucházet 15.520 kandidátů. Twitterová stránka projektu také uvedla, že šest dalších kandidátů už v mezičase odstoupilo z kandidátních listin.

Začátek Wildersova konce?

Evropské volby by mohly být labutí písní nizozemského bojovníka proti islámu Geerta Wilderse, protože jeho Strana svobody PVV se podle některých průzkumů pohybuje jen kolem 4 % hlasů. To sice stačí na zisk europoslaneckého mandátu, ale pozici hlavní pravicové protestní strany tím Wildersova strana přepouští umírněnějšímu Fóru pro demokracii, které dokonce bojuje s podporou kolem 15 % o vítězství ve volbách.

„Celoevropský“ Volt

Letošní volby jsou také svědky dalšího pokusu o vytvoření skutečně nadnárodní strany, která by kandidovala ve více zemích. Tentokrát to je uskupení Volt Europe, kterému se podařilo postavit kandidátky v šesti zemích a jedna z jeho iniciátorek Andrea Venzonová navíc kandiduje jako nezávislá ve Velké Británii. Největší podporu má eurofederalistická strana zatím v Nizozemsku, kde jí průzkumy přisuzují až dvě procenta, což ale na mandát zřejmě nestačí.

Soud se zastal německé krajní pravice

Německý ústavní soud zrušil rozhodnutí správního soudu a nařídil německé veřejnoprávní televizi odvysílat televizní reklamní klip krajně pravicové strany NPD, který ukazuje násilné zločiny a doprovází je komentářem o migrační politice německé vlády. Veřejnoprávní televize argumentovala paragrafem zákona, který zakazuje vysílat výroky navádějící k násilí, ústavní soud tuto argumentaci odmítnul.

Protestanti odejdou z ECR, když přijde FvD

Rozmíšky mezi nizozemskými stranami mohou ovlivnit budou složení konzervativního klubu v EP, protože jeho dosavadní dva členové – silně křesťanské, protestanské strany Křesťanská unie (CU) a Státní reformovaná strana (SGP) vyhlásily, že z klubu odejdou, pokud do něj budou po volbách přijati poslanci za nizozemskou protestní, konzervativní stranu Fórum pro demokracie (FvD). Ta už spolupracuje s konzervativní eurostranou ACRE, v níž ale nizozemské protestantské strany nejsou (patří k vlastní křesťanské eurostraně ECPM).

Němečtí liberálové k Macronovi

Německá FDP se zřejmě nakonec připojí k novému klubu Macronovy strany některých liberálních stran. Řekl to šéf FDP Lindner. FDP dříve odmítala některé návrhy Macrona na rozpočtovou integraci Evropy. Nyní s ním ovšem chce spolupracovat a obnově Evropy. Podle Lindnera se k uskupení připojí i rakouská liberální strana NEOS.

Chorvatsko: šance pro nezávislou kandidátku

Chorvatsko by se mohlo stát v těchto volbách vedle Irska další členskou zemí, kde mandát eurposlance získá nezávislý kandidát. Podle průzkumů by mohla mít šanci nezávislá kandidatura Marijana Petir. Tato europoslankyně byla v minulých volbách zvolena jako kandidátka agrárnické Chorvatské rolnické strany (HSS) v rámci pravicové koalice vedené stranou HDZ. Rolnická strana ovšem z koalice vystoupila a začala ve vnitřní politice spolupracovat s chorvatskou levici. Petir psoun odmítla a byla ze strany vyloučena. Nyní by ji volilo 6 procent voličů, čímž se blíží k potřebnému počtu hlasů na zisk jednoho z 12 chorvatských křesel v EP. V roce 2011 byla Petir zvolena držitelkou ceny Homofob desetiletí, když jako jediná poslankyně národního parlamentu hlasovala proti antidiskriminačnímu zákonu.

Portugalští socialisté podpořili Macrona

Další tradiční levicová strana podpořila snahy francouzského prezidenta Macrona vytvořil novou sociálně liberní skupinu poslanců v EP. Učinilo to ústy svého předsedy a premiéra Costy portugalští socialisté. Neřekli sice, že by do nového klubu jejich evropští poslanci vstoupili, ale vyslovili této aktivitě veřejně podporu.

Berlusconi pro pravicovou alianci lidovců se Salvinim

Italský expremiér Silvio Berlusconi, který kandiduje za svou stranu Forza Italia do Evropského parlamentu, se veřejně připojil k výzvě Viktora Orbána, aby evropští lidovci (EPP), k nimž Berlusconiho strana patří a Orbánova u nich má pozastavené členství, uzavřeli na unijní úrovni spojenectví s formací protestních stran kolem Mateo Salviniho. Podle Berlusconiho by to posunulo težiště EU doprava a umožnilo reformu EU. Lidovci dosud většinou v Evropském parlamentu spolupracují v neformální většinové koalici s evropskými socialisty.

Ve Štrasburku se připravuje nový klub

Macronova strana En Marche sezvala na dnešek do francouzského Štrasburku několik liberálních a středových stran, aby jednaly o vzniku nového klubu v Evropském parlamentu. Jednání se kromě domácí strany účastnily také dvě nizozemské liberální strany VVD a D´66, lucemburská Demokratická strana, obě hlavní belgické liberální strany – vlámská Open VLD a valonská MR, rumunská antikorupční strana USR, španělská centristická strana Občané ze Španělska, maďarské sociálně liberální Momentum a překvapivě také italská Demokratická strana (PD), která dosud patřila k sociálnědemokratickému klubu S&D (kde D v názvu symbolizovalo právě italské demokraty) i socialistické eurostraně PES.  Na jednání měly být ještě tři další strany (mezi nimi zřejmě i nová strana Pavla Teličky Hlas z České republiky). Na jednání nebylo pozváno české hnutí ANO Andreje Babiše, které dosud bylo členem klubu ALDE i stejnojmenné liberální eurostrany. Stejný osud, ale asi z jiného důvodu postihl i pravicovější liberální strany v ALDE – německou FDP, dánskou Venstre či finský KESK.

Vyhrají na Slovensku neofašisti?

Obava z nízké účasti, která byla na Slovensku před pěti lety vůbec nejnižší z celé EU, a nárůst podpory neofašistické strany Ľudová strana Naše Slovensko Mariana Kotleby v posledních průzkumech volebních preferencí vyvolaly na Slovensku obavy, zda nakonec právě Kotlebova extrémní strana nemůže ve volbách skončit na prvním místě. Na Slovensku se zatím nedělají speciální průzkumy pro evropské volby, ale v jednom z průzkumů pro národní parlamentní volby se Kotlebova ĽSNS vyšplhala až na rekordních 14 % a zaostala jen o několik procent za vedoucím vládním Smerem (19 %).

Udrží ruská strana zastoupení v EP?

Často se mluví o možném ruském zasahování do letošních evropských voleb. V pobaltském Lotyšsku, ale zatím čistě ruská menšinová formace Ruský svaz Lotyšska (LKS _RKL) bojuje o udržení svého jediného mandátu v Evropském parlamentu, který před pěti lety vybojovala veteránka ruské menšinové politiky v Lotyšsku Taťána Ždanoka. V průzkumech se LKS dokonce aktuálně vyšplhalo až na deset procent, což by mu obhajobu mandátu zajistilo. Menšinová strana, která je sociálně silně konzervativní, ale ekonomicky levicová, patří v rámci Evropského parlamentu ke klubu Zelení-EFA, kde je ovšem členem části zastřešené regionalistickou eurostranou Evropská svobodná aliance (EFA).

Jistota hlasování v Británii

Britská vláda ve včerejším prohlášení oficiálně potvrdila, že v zemi definitivně proběhnou volby do Evropského parlamentu. Vláda Theresy Mayové dosud stále pracovala s možností, že by bylo možné schválit do 23. května, kdy se má ve Spojeném království volit, dohodu o podmínkách vystoupení Británie z EU. Teď už je ale jasné, že dohoda v tomto termínu britským parlamentem neprojde a vláda ji k hlasování do evropských voleb ani nepředloží.

Rumunští „antikorupčníci“ k liberálům a Macronovi

Původně protikorupční rumunská politická strana USR (Svaz spásy Rumunska) se rozhodla, že se po volbách zapojí do společného poslaneckého klubu evropských liberálů a Macronovy strany En Marche. USR kandiduje do evropského parlamentu v koalici se stranou PLUS bývalého rumunského premiéra a evropského komisaře Daciana Cioloșe. Koalice byla nejprve z voleb administrativně vyloučena, ale rozhodnutí bylo následně zrušeno.

Orbán nepodpoří Webera

Maďarský premiér Viktor Orbán a jeho národně konzervativní strana FiDeSz nepodpoří ve volbě nového předsedy komise kandidáta evropských lidovců (EPP) Manfreda Webera. FiDeSz má v rámci eurostrany EPP pozastavené členství a spekuluje se, kam zamíří po volbách. Nepodpora Webera může být signálem, že v poslaneckém klubu evropských lidovců orbánovci zůstat chtít nebudou.

Konec ALDE na dohled, spojí se s Macronem

Dosavadní šéf liberálního klubu ALDE v EP Guy Verhofstadt v rozhovoru pro francouzský list Figaro připustil, že jeho klub se po volbách rozpustí a jeho členské strany zamíří do společného uskupení s Macronovou stranou LREM (Republika v pohybu).

Podobně jako doma se totiž nyní i na unijní úrovni francouzský prezident Macron pokouší nastartovat spektakulární změny a chce se očividně v EU stát tím, kdo bude po Angele Merkelové nejsilnějším hráčem na unijním politickém hřišti. K tomu ale potřebuje mocenské zázemí uvnitř Evropské rady a Evropského parlamentu. Doma byl zvolen proti všem zavedeným stranám a na evropské úrovni proto zatím nepatří k žádné „stranické rodině“. Zkoušel námluvy se středovými evropskými liberály, ale s nimi má dva problémy. Zaprvé je ve Francii a všude na jihu Evropy jejich jméno synonymem příliš liberální, tržní, a tedy v očích levice a evropských Jižanů „bezohledné“ ekonomické politiky. Zadruhé dosud platilo, že evropští liberálové byli počtem europoslanců chudým příbuzným největších unijních stranických rodin – středopravých lidovců a levicových socialistů.

Macron proto chce evropským liberálům vnutit nové jméno, přičemž nejčastěji se mluví o názvu Renesance, jak se jmenuje jeho domácí kandidátní listina pro evropské volby. A zároveň chce do skupiny stran pod novým vývěsním štítem přibrat i strany, které dosud k liberálům nepatřily. Už zřejmě přesvědčil italskou levicovou Demokratickou stranu, která dosud patřila k socialistům, a koketuje třeba i s portugalskými socialisty.

Macronovým cílem je nyní postavit skupinu, která bude mít v Evropském parlamentu alespoň 100 poslanců a bude moci následně licitovat s evropskými lidovci o obsazení šéfa Komise.

Námluvy Salvini - Orbán

Návštěva italského vicepremiéra Mateo Salviniho v Maďarsku u premiéra Viktora Orbába posílila spekulace, zda po volbách nedojde k vytvoření společného poslaneckého klubu jejich stran Liga severu a FiDeSz. Strana maďarského premiéra může buď zůstat v EPP u evropských lidovců, kde má ale pozastavené členství, nebo může posílit eurorealistický klub ECR, důležitou roli hrají Orbánovi spojenci z polské strany PIS.

Ještě více vpravo by Orbána rád viděl současný lídr evropských euroskeptiků Mateo Salvini. Ten se dosud na unijní úrovni bratřil se stranami Marine Le Penové, Geerta Wilderse nebo našeho Tomia Okamury. V domácí politice se už ale jeho formace stala hlavní a největší pravicovou stranou a začíná hrát roli klasické pravicové catch-all party. Tomu by odpovídal i případný posun na evropské úrovni od radikálních euroskeptiků alespoň do eurorealistického tábora, ale je otázkou, zda by tam Salviniho někdo chtěl a zda by on sám na to mentálně měl a dokázal opustit svou roli rozzlobeného tribunu a lídra evropského silně protestního tábora.

Španělsko: eurovolby ve stínu

Přestože jsou evropské volby ve Španělsku ve dvojím stínu, kdy ještě doznívá vzrušení z národních parlamentních voleb, konaných 28. dubna, a kdy se strany už začínají chystat na regionální a komunální volby, které proběhnou souběžně s volbou europoslanců, kandidátní listiny jsou již i pro tento druh voleb sestavené. Své kandidáty nominovalo celkem 31 stran a koalic. Větší šanci získat mandáty ve štrasburském shromáždění ovšem má jen 10 hlavních formací:

Partido Socialista Obrero Español (PSOE) – Španělská socialistická dělnická strana – vládní socilaisté, eurostrana PES

Partido Popular (PP) – Lidová strana – hlavní opoziční strana, konzervativci, členové EPP

Ciudadanos-Partido de la ciudadanía (Cs) – středová strana bojující hlavně proti odstředivým tendencím v jednotlivých španělských regionech (hlavně Katalánsku), patří k liberálnímu klubu ALDE

Unidas Podemos Cambiar Europa (Podemos-IU) – Sjednoceni to dokážeme – koalic silně levicového, protestního hnutí Podemos a Komunistické strany Španělska, patří ke komunistickému klubu GUE-NGL  

VOX (VOX) – protestní, silně pravicová, konzervativní strana, nováček ve španělském parlamentu, váhá mezi ECR a Salviniho novým klubem

Partido Animalista Contra el Maltrato Animal (PACMA) – Strana zvířat proti zneužívání zvířat

Ahora Repúblicas – Republiky teď – koalice levicových separatistkách stran z různých regionů – hlavně Republikánské levice katalánska (ERC),baskické strany Bildu a Galicijského nacionalistického bloku (BNG)

Compromís per Europa / Compromiso por Europa (CPE) – Závazek pro Evropu – koalic eumírněných regionalistických stran v čele s valencijským uskupením ekologicko-regionalistickým uskupením Závazek

Lliures per Europa (JUNTS) – Svobodní pro Evropu – koalice katalánských separatistů kolem expremiéra C. Puidgemonta

Coalición por una Europa Solidaria (CEUS) – Koalice pro solidární Evropu – spojení umírněných autonomistických stran, zejména Baskické národní strany (PNV) a Kanárské koalice (CC, obě patří ke klubu EDP v EP)

Dále kandidují: Iniciativa Feminista (I.Fem), Alternativa Republicana (ALTER), Centristas por Europa (CxE), Contigo Somos Democracia (CONTIGO), krajně pravicová, frankistická koalice „FE de las JONS, Alternativa Española, La Falange, Democracia Nacional (ADÑ)“, Solidaridad y Autogestión Internacionalista (SAIn), Partido Comunista de los Trabajadores de España (PCTE), Foro de Ciudadanos (FAC), Partido Humanista (PH), Andalucía por el Sí (AxSí), Actúa (PACT), Movimiento Independiente Euro Latino (MIEL), Izquierda en Positivo (IZQP), PCPE-PCPC-PCPA (PCPE), Por un Mundo más Justo (PUM+J), Movimiento Corriente Roja (MCR), Igualdad Real (IGRE), Pirates de Catalunya - European Pirates (pirates.cat/ep), Volt Europa (VOLT), Coalición Verde-Europa Ciudadana (LV-EC), Recortes Cero-Los Verdes-Grupo Verde Europeo (RECORTES CERO-LV-GVE) a Extremeños-Prex-Crex (CEX-PREX-CREX).

Třikrát bez spitzenkandidáta

Tři fungující eurostrany podle informací projektu Europe elects nakonec oficiálně nenominovaly své spitzenkandidáty – celounijní volební lídry. Jedná se o Salviniho eurostranu Hnutí evropských národu a svobody (MENF, tvořené hlavně stranami klubu ENF v EP), středovou Evropskou demokratickou stranu (součást klubu ALDE v EP) a silně křesťanskou eurostranu Evropské křesťanské politické hnutí (ECPM), jejíž členské strany patří v EP ke konzervativnímu klubu ECR.

Polsko: hlavně souboj gigantů

Rekordně nízký počet stran se uchází o hlasy voličů ve všech polských volebních obvodech. Bude jich jen šest.

1. Konfederacja – Konfederace – koalice několika protestních a krajně pravicových stran, mezi které patří i kontroverzní exposlanec EP Korwin-Mikke

2. Wiosna – Jaro – nová sociálně liberální strana starosty města Słupsk Roberta Biedrońě, která chce být třetím vzadu, kde se bude smát, a che po volbách vstoupit do socialistického klubu S&D v EP.

3. Koalicja Europejska – Evropská koalice – sjednocená kandidátka většiny opozičních stran od středopravicoví Občanské platformy (Platforma Obywatelska, EPP) přes agrární Polskou lidovou stranu (Polskie Stronnictwo Ludowe, EPP), až po postkomunistické sociální demokraty ze Spojenectví demokratické levice (Sojusz Lewicy Demokratycznej, S&D ), levicově liberální uskupení „Moderní“ (Nowoczesna) a ekologické Zelené (Zieloni, EGP).

4. Prawo i Sprawiedliwość – Právo a spravedlnost – konzervativně sociální strana Jarosława Kaczyńského, součást konzervativního klubu ECR v EP, kandiduje v koalice s menšími pravicovými stranami Porozumienie a Solidarna Polska)

5. Lewica Razem – Levice spolu – koalice menších levicových stran (Partia Razem, Unia Pracy, Ruch Sprawiedliwości Społecznej) 

6. Kukiz’15 - protestní, nacionalistická parlamentní formace bývalého rockového zpěváka Paweła Kukize, kandiduje ve spojení s malou pravicovou stranou Prawica Rzeczpospolitej (součást křesťanské eurostrany ECPM), samotné hnutí Kukiz ´15 se ovšem dohodlo na povolební spolupráci s italským Hnutím pěti hvězd.

11 kandidátů na 3 severoirské mandáty

V zásadě samostatné volby se budou konat v regionu, kvůli kterému je dnes hlavně zablokovaný brexit – v Severním Irsku. Zde do voleb přihlásilo 11 kandidátů, kteří budou usilovat o tamní tři mandáty. Křesla v Evropském parlamentu se v Severním Irsku rozdělují zvláštní formou volebního systému (STV), v němž volič kandidáty čísluje v pořadí, jak si přeje jejich zvolení. Celé Severní Irsko je pro účely těchto voleb jediným volebním obvodem.

Kandidáti:

Jim Allister - Traditional Unionist Voice – silně unionistická
Martina Anderson - Sinn Féin – katolická, silně levicová, patří v EP ke klubu GUE-NGL
Clare Bailey - Zelení
Amandeep Bhogal - konzervativci
Diane Dodds – Demokratická ulsterská strana (DUP) – protestantská, v EP nezařazená
Colum Eastwood – Sociálnědemokratická a labouristická strana (SDLP) – katolická, S&D v EP
Robert Hill - UKIP
Danny Kennedy – Ulsterská unionistická strana (UUP) – protestantská, ECR v EP
Naomi Long – Alliance – jedna z mála strana spojujících členy z obou komunit, patří k ALDE
Neil McCann – nezávislý kandidát
Jane Morrice – nezávislá kandidátka

Dosud mandáty držely DUP, Sinn Fein a UUP. Odebrat mandát poslední jmenované se ho teď pokusí vzít SDLP.

Velká Británie se chystá na podivné volby

Již jen zázrak by mohl znamenat, že se letošní evropské volby neuskuteční také ve Velké Británie, šance na schválení dohody o podmínkách brexitu do doby konání evropských voleb je totiž minimální. I proto už byly zveřejněny i kandidátní listiny jednotlivých stran. Jen sedm stran své kandidáty postaví ve všech 11 britských volebních obvodech (12. je Severní Irsko, kde se volí posle jiných pravidel). Jde o nově vzniklou proevropskou formaci Change UK - The Independent Group; konzervativce, Zelené, labouristy, liberální demokraty, novou Stranu pro brexit a Stranu nezávislosti Spojeného království (UKIP). 

Separatistické strany – Skotská národní strana (SNP) a Strana Walesu (Plaid Cymru) kandidují jen ve svých regionech. V několika obvodech své kandidáty do uzávěrky 25. dubna postavili také nacionalističtí Angličtí demokraté (ED), nově registrovaná proevropská UK EU Party. Jen v jednom obvodě své kandidáty nominovala regionalistická Yorkshire Party, Strana práv zvířat (the Animal Welfare Party), Strana rovnosti žen (Women's Equality Party), Světové socialistické hnutí (the World Socialist Movement) a Nezávislá síť (the Independent Network). Kandidovat bude také řada nezávislých kandidátů, z nichž někteří se hlásí k podpoře posledních britských protestů proti klimatickým změnám (ti se nazývají Climate and Ecological Emergency Independents).

Bývalý polský ministr kandiduje v Británii

Bývalý člen polské vlády za Občanskou platformu (PO, EPP) Jacek Rostowski bude kandidovat ve Velké Británii do Evropského parlamentu za stranu Change UK, kterou na protets proti průběhu brexitu založilo několik poslanců konzervativní a labouristické strany. Rostowski, který byl v minulosti v Polsku ministrem financí a vicepremiérem, bude za novou britskou proevropskou stranu kandidovat ve volebním obvodě Londýn. Rostowski se v britském hlavním městě narodil v rodině polských emigrantů a má i britské občanství.

Osmnáct listin ve Finsku

Také země tisíce jezer už zná strany, které budou bojovat v evropských volbách. Tentokrát jich bude 18, i když na jedné z nich je jen jeden kandidát.

Lidovci stále vedou, ale ztrácí

Projekt Europe elects zveřejnil nový odhad celkového výsledku evropských voleb:

Evropští lidovci EPP:                                        180 (-41 oproti volbám 2014)

Evropští socialisté S&D:                                   161 (-30)

Evropští liberálové ALDE:                                 104 (+37)

Protestní pravicové strany (Salvini) ENF/EAPN:  85 (+48)

Evropští konzervativci ECR:                              64 (-6)

Evropští zelení a regionalisté G/EFA:                 51 (+1)

Evropská krajní levice GUE/NGL:                      49 (-3)

Euroskeptici (Farage) EFDD:                             0 (-48)

Dosud nezařazené strany NI:                           13 (-2)

Nové strany v EP                                             44  

Obě největší formace - lidovci a socialisté - by ztratily většinu, kterou zatím vždy držely.

Koho volit v Portugalsku

Bohatší výběr budou mít Portugalci, kteří si v letošních evropských volbách budou ze 17 kandidátních listin.

Na lístku budou uvedeni v tomto pořadí

PCTP/MRPP – Portugalská dělnická komunistická strana – krajně levicová, maoistická mimoparlamentní formace
PDR – Demokratická republikánská strana – středová strana založená europoslancem Marinho e Pinto, který byl před pěti lety zvolen za Stranu země, patří k Evropské demokratické straně a klubu ALDE
PAN – Lidé-zvířata-příroda, středolevá zelená strana s 1 národním poslancem, členka ekologické eurostrany
PS -Socialistická strana, levostředová vládní strana, členka socialistické eurostrany PES

A – Aliance – středopravicová strana, kterou založil bývalý premiér za PSD Santana Lopes
PNR – Strana národní obnovy, krajní pravice, členka krajně pravicové eurostrany AENM

NC – My, občané – středopravicová formace bez zastoupení v parlamentu
PTP – Portugalská strana práce – mimoparlamentní strana levého středu
PPD/PSD – Sociálnědemokratická strana – hlavní opoziční strana se středopravicovou orientací náleží k EPP
BE – Levý blok – „moderní“ krajní levice, patří ke komunistickému klubu GUE-NGL v EP
IL – Liberální iniciativa – mimoparlamentní,  středová liberální strana, členka ALDE

MAS – Hnutí socialistické alternativy – mimoparlamentní krajní levice

CDS-PP – CDS-Lidová strana – konzervativní strana napravo od sociálních dmeokratů, členka EPP

PURP – Sjednocená strana seniorů a důchodců – mimoparlamentní, generační strana
BASTA! – Dost! – koalice menších pravicových mimoparlamentních stran (včetně monarchistů s členstvím v ECPM), protiimigrační program

LIVRE – Svobodní – středolevicová, mimoparlamentní strana bývalého europoslance za BE Rui Tavarese, součást Varufakisovy eurostrany Diem25 a zelené eurostrany EGP

CDU – Sjednocená demokratická koalice – spojení Portugalské komunistické strany Ekologické strany zelených, součást klubu GUE-NGL v EP, tradiční komunisté

15 možností v Itálii

Volební lístek bude v Itálii obsahovat 15 kandidátek. Samostatně jdou do voleb obě vládní strany – pravicově protestní Liga severu Mattea Salviniho i spíše levicově protestní Hnutí pěti hvězda dalšího vicepremiéra Luigi Di Maia. O osobní návrat do volené funkce se v čele vlastní strany Forza Italia pokusí bývalý premiér Silvio Berlusconi, který nemohl kandidovat kvůli odsouzení za korupci. To ale bylo později zrušení Rytíř, jak se Berlusconimu v zemi přezdívá, se může opět ucházet o křeslo poslance. Největší levicová strana – Demokratická (PD) se ve volbách pokusí rehabilitovat po drtivé prohře v loňských národních parlamentních volbách. Premiérově chce do Evropského parlamentu vstoupit národně konzervativní formace Bratři Itálie, kteří se přihlásili ke spolupráci s konzervativním klubem v EP (ECR). Kdysi mocná italská komunistická levice se seskupila hlavně v uskupení Levice (La Sinistra), ale konkurovat jí chce malá a až extrémní Komunistická strana.  Proevropské levicové liberály reprezentuje kandidátka Více Evropy (Piu Europa, náleží k ALDE) a  ekologisty listina Zelená Evropa. Z krajně pravicových uskupení do voleb jdou Nová síla (Forza nuova) a Sjednocené pravice (Destre unite), jejichž jádrem je strana Casapound Italia. Dalšími kandidátkami jsou Národ rodiny (Popolo della Famiglia), který sdružuje silně věřící křesťany a patří k němu i členská strana EPP – Lidová alternativa (AP), nebo Pirátská strana, Strana zvířat a křesťanskodemokratičtí Lidovci pro Itálii (patří k EPP).

Šanci na zisk mandátů v EP ale podle průzkumů mají hlavně Liga, Hnutí pěti hvězd, Demokratická strana, Forza Italia a na hraně se pohybující Bratři Itálie.

Kandidovat v Itálii mohou mimoparlamentní strany, pokud získají 150 tisíc podpisů, nebo patří k eurostraně, která má alespoň jendoho europoslance.

Nevěrní členové britských konzervativců

Britským konzervativcům hrozí v případě konání evropských voleb v jejich zemi opravdový propadák. Průzkum serveru Conservative Home ukázal, že 62 % procent členů strany chce v evropských volbách hlasovat pro Stranu pro brexit Nigela Farage.   

Kandiduje deset dánských stran

Také v Dánsku je už jasné, které politické strany se kvalifikovaly do voleb. Podmínku mít zastoupení v národním parlamentu nebo sesbírat 70 tisíc hlasů splnilo nakonec deset subjektů.

1. Venstre – (doslova přeloženo Levice) – pravicová liberální strana současného premiéra, členka ALDE

2. Sociální demokraté – hlavní opoziční, levicová strana, která náleží k socialistické eurostraně PES

3. Dánská lidová strana (DFP) – protestní, protiimigrační strana, která patří k pravicovému bloku, který drží u moci menšinovou vládu, v EP dosud patřila do konzervativního klubu ECR, ale nyní přestupuje do Salviniho nového klubu EAPN, vítěz evropských voleb 2014 v Dánsku

4. Radikale vesntre – (doslova přeložena Radikální levice) – sociálně liberální strana levého středu, patří k ALDE

5. Socialistická lidová strana – opoziční strana, stojící nalevo od sociálních demokratů,  v EP ale patří do frakce Zelení-EFA

6. Konzervativní lidová strana – pravicová, proevropská konzervativní strana, patří do EPP

7. Liberální aliance – původně vznikla odtržením některých členů konzervativní a liberální strany, libertariánský a lehce euroskeptický program, dosud nebyla členem EP, ale uvažuje o vstupu do liberálního ALDE, pokud by dosáhla na mandát europoslance

8. Alternativa – zelená politická strana, která do EP kandiduje jako součást nadnárodní strany Diem 2025, kterou založil bývalý řecký ministr Varufakis.

9. Rudo-zelená aliance – krajně levicové uskupení, které by v případě zisku mandátu v EP, zamířilo do komunistického klubu GUE-NGL

10. Lidové hnutí proti EU – levicově euroskeptické hnutí, která tradičně kandiduje jen v evropských volbách, jeho jediná europoslankyně dosud zasedala v komunistickém poslaneckém klubu GUE-NGL, může doplatit na to, že letos kandiduje i Rudo-zelená aliance, která před pěti lety nekandidovala a podpořila právě lidové hnutí

Také v Dánsku se samostatně kandidující strany mohou před volbami spojit pro účely rozdělování hlasů. Letos aliance tohoto typu uzavřeli sociální demokraté se Socialistickou lidovou stranou, sociální liberálové s Alternativou, Rudo-zelená aliance s Lidovým hnutím proti EU a tři pravicové strany – konzervativci, Venstre a Liberální aliance. Pouze dánští lidovci jdou do voleb úplně sami.

Dostatek podpisů pro kandidaturu se neopařilo sehnat straně Nová pravice, Křesťanským demokratům a uskupení politika, který se jmenuje Klaus Riskær Pedersen.

Budeme mít jednotný evropský pas?

Kandidátky rakouské liberální strany NEOS Claudia Gamonová a Karin Feldingerová v kampani prezentují návrh na zavedení jednotných pasů pro občany „Spojených států evropských“ a chtějí vytvoření společné evropské armády a zrušení rakouské neutrality.

Marine míří za Mateem

Francouzská protestní strana Národní sdružení (RN, dříve známá jako Národní fronta), kterou vede Marine Le Penová, oznámila, že se také připojí k novému klubu v EP. Nová formace se má jmenovat Evropská aliance lidu a národů (EAPN) a její vznik ohlásil 8. dubna italský vicepremiér a šéf Ligy Severu Mateo Salvini. Francouzské Národní sdružení dosud patřilo v Evropském parlamentu ke klubu ENF, který ale přechodem většiny členů do nového klubu kolem Matea Salviniho zřejmě zanikne.

Příslušnost k novému klubu deklarovala také protestní Slovinská národní strana (SNS), která si udržuje podle průzkumů šanci na zisk jednoho ze slovinských mandátů.

V Nizozemsku kandiduje 16 stran

Nizozemci budou vybírat v evropských volbách ze 16 kandidátek. Najdou mezi nimi 9 uskupení (prvních devět v přehledu), která jsou už nyní v EP zastoupena), tři uskupení, která mají poslance nizozemského parlamentu, ale chybí jim zastoupení v EP, a čtyři úplně mimoparlamentní strany

1. Democraten 66 (D66) – Demokraté 66 - vládní, levicově liberální strana, patřící k liberální eurostraně ALDE

2. CDA - Europese Volkspartij – Křesťanskodemokratický apel - vládní, středová, křesťanskodemokratická strana, patřící k evropským lidovcům (EPP)

3. PVV (Partij voor de Vrijheid) – opoziční Strana svobody, vedená Geertem Wildersem, protiislámská protestní strana, patří k lepenistickému klubu ENP v Evropském parlamentu

4. VVD – Lidová strana pro svobodu a demokracii – premiérova, pravicově liberální strana, člen liberálního ALDE

5. SP (Socialistische Partij) – Socilaistická strana – silně levicová opoziční strana, členka krajně levicového klubu GUE-NGL v EP
6. P.v.d.A./Europese Sociaaldemocraten – Strana práce – opoziční sociální demokraté, součást socialistické eurostrany PES

7. ChristenUnie-SGP – Křesťanská unie – Státní reformovaná strana - koalice dvou silně protestanských stran, CU je blíže levému středu, SGP je konzervativní, obě patří ke klubu ECR

8. GROENLINKS – Zelená levice – největší opoziční strana, ekologisté, součástí evropských zelených

 
9. Partij voor de Dieren – Strana zvířat – opoziční strana jednoho tématu, má zastoupení v národním i Evropském parlamentu, kde patří ke krajně levicovému klubu GUE-NGL

10. 50 PLUS – opoziční strana důchodců, na zastoupení v EP nedosáhla, i když má národní poslance, nepřihlásila se dosud k žádnému klubu nebo eurostraně

11. JEZUS LEEFT – Ježíš žije, silně křesťanská, mimoparlamentní a euroskeptická strana s volebním heslem „Ježíš ano, EU ne“

12. DENK – „Myslet“ – opoziční strana turecké menšiny v Nizozemsku, zastoupená v národním parlamentu

 
13. De Groenen – Zelení – malá, neparlamentní ekologická strana

14. Forum voor Democratie – Fórum pro demokracii – opoziční strana, protestní uskupení, deklarovalo spolupráci s eurorealistickou konzervativní frakcí ECR

15. vandeRegio & Piratenpartij – spojení mimoparlamentních regionálních stran a pirátů

16. Volt Nederland – nizozemské odbočka federalistické celounijní strany

V Nizozemsku je možné uzavřít předvolební spojenectví samostatně kandidujících stran, které pomůže při přidělování mandátů, kdy se hlasy obou stran nejprve počítají dohromady a získaní mandáty jsou pak rozděleny podle poměru hlasů mezi členy spojenectví. Spojenectví letos uzavřela CDA s koalicí CU-SGP a PvdA se Zelenou levicí.

Slovinsko podpoří Vestagerovou

Slovinský premiér Marjan Šarec veřejně podpořil nominaci evropské komisařky Magrethe Vestagerové z Dánska na pozic budoucí šéfky Evropské komise. Vyjádřil tím opět přesvědčení evropských liberálů, ke kterým jeho strana i Vestagerová patří, že budoucí šéf komisařů nemá být schválen podle systému tzv. spitzenkandidátů – celounijních lídrů pro evropské volby, jak to prosazuje Evropský parlament. Šarec připomněl, že podle platných unijních smluv (základních norem EU) stále platí, že šéfa komise nominuje Evropská rada, v níž zasedají premiéři a prezidenti členských států.   Kromě Vestagerové patří k favoritům na pozici šéfa Komise německý křesťanský demokrat a spitzenkandidát EPP Manfred Weber a nizozemský socialista Frans Timmermans. Mezi spitzenkandidáty je i jeden Čech Jan Zahradil, kterého nominovali evroopští konzervativci a reformisté.

Francie změnila volební pravidla

V zemi galského kohouta se bude letos volit podle jiných pravidel než před pěti lety. Francouzský parlament loni v únoru odhlasoval, že se země vrátí k volbě v jednom volebním obvodě. V roce 2014 se při tom ještě volilo v osmi volebních obvodech, což pomáhalo větším stranám a poškozovalo menší. V platnosti zůstala pětiprocentní hranice pro zisk mandátů.

Kde za vás může volit do Evropského parlamentu někdo jiny?

Evropská legislativa určuje jen základní pravidla toho, jak evropské volby v jednotlivých státech Unie fungují. Většina částí volebního systému je ovšem řešena zákony jednotlivých členských států. Volby musí být všude provedeny podle poměrného volebního systému, ale obsahují celou řadu národních specialit. Pro nás může až neuvěřitelně znít ta nizozemská, podle níž může volič v zemi tulipánů pověřit jiného voliče, aby za něj odevzdal hlas. Stačí, když jinému voliči dá pověření napsané na části své volební registrace nebo na speciálním tiskopisu. Každý volič ale může hlasovat jen za jednoho dalšího voliče.

Hvězda dětského kanálu na kandidátce

Mezi hvězdné kandidáty letošních voleb patří i Nini Tsiklauri, která bude na pátém místě kandidátky rakouské liberální strany NEOS. Tsiklauri je gruzínského původu, ale je v německy mluvících zemích známá jako herečka dětského kanálu KIKA. Její šance na zvolení ale spočívají jen v možném „přeskočení“ na preferenční hlasy.

Nová Farageova strana letí vzhůru

Pokud by se ve Velké Británii přece jenom konaly volby do Evropského parlamentu, mandáty by podle aktuálních průzkumů získala i nová strana, kterou založil bývalý lídr euroskeptiké strany UKIP a velký podporovatel brexitu Nigel Farage. Jeho nová strana se jmenuje Brexit Party – Strana pro brexit. Renomovaná agentura Yougov jí nyní dává pro případné evropské volby podporu 15 %. Farageova nová strana tím už v preferencích předehnala UKIP, který Farage opustil, když se strana pod novým vedením posunula více ke krajní pravici. Její současný lídr Batten například jako svého poradce jmenovala aktivistu Tomyho Robinsona a chce do evropských voleb postavit i kandidáty s krajně pravicovou rétorikou.

V Rakousku kandiduje jen 7 stran

Jen sedm politických stran splnilo podmínky pro kandidaturu v rakouských volbách do Evropského parlamentu.

Na volebním lístku budou:

1 - Österreichische Volkspartei (ÖVP) – Rakouská lidová strana – kancléřova středoptacá strana, členka EPP

2 - Sozialdemokratische Partei Österreichs (SPÖ) – Sociálnědemokratická strana Rakouska – opoziční levicová strana, členka socialistické eurostrany PES

3 - Freiheitliche Partei Österreichs – Die Freiheitlichen (FPÖ) – Svobodomyslná strana Rakouska – pravicová protetsní, protiimigrantská koaliční strana, součást krajněpravicového klubu ENF v EP

4 - Die Grünen – Grüne Alternative (GRÜNE) – Zelení – Zelená alternativa – aktuálně mimoparlamentní ekologická strana, členka zelené eurostrany EGP

5 - NEOS – Das Neue Europa (NEOS) – NEOS – Nová Evropa – opoziční, liberální, centristická strana, patřící k liberálnímu uskupení ALDE

6 - KPÖ PLUS – European Left, offene Liste (KPÖ) – koalice kolem Komunistické strany Rakouska, která je mimoparlamentní, ale má zastoupení v štýrském zemském sněmu, patří ke krajně levicové eurostraně PEL. Jako jediná z mimoparlamentních stran, bez zastoupení v EP dokázala sesbírat podpisy 2600 občanů.

7 - EUROPA JETZT – Initiative Johannes Voggenhuber (EUROPA) – Evropa nyní je kandidátkou parlamentní ekologické strany Nyní (Jetzt), která vznikla odštěpením od Zelných.