Jak se volí starosta: Proč v Česku neexistuje přímá volba a jaké by měla výhody a nevýhody
Když jdeme ke komunálním volbám, máme často pocit, že rozhodujeme o tom, kdo bude další čtyři roky starostou naší obce nebo města. V tom nás utvrzují i plakáty, na kterých se usmívají lidé vybavení nápisem „kandidát na starostu“ nebo „kandidát na primátora“. Nabízí se proto otázka, jak se u nás vlastně přesně volí starosta. A volí starostu přímo občané v komunálních volbách?
V komunálních volbách v České republice starostu přímo nevolíme. U volebních uren rozhodujeme pouze o tom, kteří lidé zasednou na další čtyři roky v zastupitelstvu. Teprve nově zvolené zastupitelstvo následně zvolí nového starostu.
Volba starosty
Starostu volí zastupitelstvo na své ustavující schůzi. Schůze zastupitelstva se může konat, když je usnášeníschopná, to znamená, že je přítomna nadpoloviční většina všech zastupitelů. Ke zvolení ale kandidát potřebuje nadpoloviční počet hlasů všech zastupitelů, tedy nejen většinu z přítomných.
Přestože u nás v komunálních volbách mohou volit a být voleni i občané jiných států (členských států EU), starostou může být podle zákona zvolen pouze občan České republiky, totéž platí i pro funkci místostarosty. Tak jako je starosta zastupitelstvem volen, může být stejným orgánem a za stejných podmínek také kdykoli odvolán.
V praxi je starosta zejména ve větších městech zvolen na základě dohody některých politických stran zastoupených v zastupitelstvu, tedy na základě uzavřené koaliční smlouvy, jak ji známe i z celostátní politiky.
Přímá volba?
O způsobu volby starosty (primátora) se u nás zejména v poslední době vedou velmi čilé debaty, v jejichž rámci opakovaně padají návrhy na zavedení přímé volby. Při zavedení tohoto způsobu volby by totiž o obsazení funkce starosty již nerozhodovalo zastupitelstvo, ale v přímých volbách by hlavu obce vybrali sami občané.
Argumenty pro přímou volbu
Zastánci přímé volby argumentují zejména tím, že občané dostanou větší moc a chod obce bude podle jejich názoru demokratičtější. Starosta nebude zvolen na základě dohody stran v zastupitelstvu, ale jeho výběr proběhne přímo z vůle občanů.
Podporovatelé přímé volby navíc tvrdí, že to znemožní vyšachovat vítězevoleb zákulisní dohodou ostatních stran. Větší šanci prý při přímé volbě dostanou i nezávislí kandidáti. Strany také nebudou moci nahradit své lídry v povolebním vyjednávání méně známými politiky, o nichž volič jako o možných kandidátech na starostu ani nepřemýšlel. Podporovatelé přímé volby také rádi poukazují na to, že tento systém funguje už dlouhé roky na Slovensku.
Argumenty proti přímé volbě
Naopak odpůrci zavedení přímé volby nejčastěji poukazují na to, jak dopadlo zavedení přímé volby prezidenta. Varují, že tak, jak narostly konflikty mezi prezidentem na jedné straně a vládou či parlamentem na straně druhé, by vzrostly podobné konflikty i na úrovni obcí a měst.
Navíc by často hrozila situace, že starosta bude jiné politické orientace než většina zastupitelstva, což zablokuje jednání orgánů obce a o ničem důležitém nepůjde rozhodnout.
Kritici přímé volby dále zdůrazňují, že by si její zavedení vynutilo zásadní změnu pravomocí starosty a zastupitelstva, protože ty stávající se odvíjejí od nepřímé volby. Zpochybňují také názor, že přímá volba odstraní zákulisní dohody mezi stranami v obci, protože ty budou při přímé volbě vyjednávat o společných kandidátech již před volbami. Často kritizované politické holporty se podle nich jen přesunou z povolební doby do času, kdy se vytvářejí kandidátky.
