Fico bojuje o politické přežití. Tady jsou hlavní milníky politické kariéry slovenského premiéra
Slovenský premiér balancuje na hraně své politické kariéry. Vláda trojnásobného předsedy vlády je spojována s vraždou novináře Jána Kuciaka skrze premiérovu asistentku. Maria Trošková měla totiž údajně vazby na italskou mafii, o které Kuciak psal. Jaká byla kariéra Roberta Fica? A jak se vlastně stal předsedou strany Smer a premiérem?
Původ a rodina
Robert Fico pochází z Hrušovan, obce v okrese Topoľčany. Otec byl dělník, matka prodavačka. Bratr je podnikatel, sestra právnička. Jeho manželka Svetlana Ficová je právnička, vysokoškolská učitelka, mají syna Michala.
Vzdělání a práce před politikou
Fico v roce 1986 vystudoval Právnickou fakultu Univerzity Komenského v Bratislavě, kde získal titul JUDr. Do roku 1995 pracoval na Právnickém institutu Ministerstva spravedlnosti SR. Mezi lety 1994 a 2000 pak působil jako agent pro zastupování Slovenska v řízení před Evropskou komisí pro lidská práva a Evropským soudem pro lidská práva.
Komunistická strana a SDL
V roce 1987 se stal členem Komunistické strany Slovenska. Ta se po sametové revoluci přejmenovala na Stranu demokratické levice (SDL), za niž byl také Fico zvolen v roce 1992 jako poslanec. Po volebním krachu v roce 1994 byl Robert Fico hlavním favoritem na předsedu strany, na poslední chvíli se ale kandidatury vzdal.
Smer – založení nové strany
Do zvláštní situace se Robert Fico dostal po volbách v roce 1998. SDL, které byl stále členem, se stala součástí široké protimečiarovské koalice, jejímž premiérem se stal Mikuláš Dzurinda. Fico, tehdy už velmi populární, se ale stal kritikem koalice, zejména odmítal spolupráci se Stranou maďarské koalice. Z SDL pak vystoupil. V roce 1999 založil novou stranu, Smer.
Poprvé premiérem
Ve volbách roku 2002 získal Smer 13,6 procenta hlasů, a stal se tak třetí nejsilnější politickou stranou. Následně Fico do Smeru integroval další levicové strany a název své partaje přejmenoval na „Smer – sociálna demokracie“. V dalších volbách v roce 2006 získal Smer skoro 30 procent hlasů a vytvořil vládní koalici s uvadající Mečiarovou HZDS a národoveckou Slovenskou národní stranou Jána Sloty. Fico se stal poprvé premiérem.
První vláda
Ficova vláda zrušila regulační poplatky ve zdravotnictví, hodně se ale věnovala národnostním otázkám a v této souvislosti sporům s Maďarskem. Řešila například dvojjazyčné názvy a schválila zákon, který odebírá státní občanství Slovenska lidem, kteří získají jiné státní občanství. Ministr spravedlnosti odvolal 7 předsedů krajských a okresních soudů.
Podruhé premiérem
Ačkoliv ve volbách v roce 2010 získal Smer už skoro 35 procent hlasů, vládní koalici vytvořila Dzurindova strana a jako premiérku nominovala politoložku Ivetu Radičovou. Jenže v roce 2011 tato vláda padla, v předčasných volbách následujícího roku získal Smer neuvěřitelných 44,41 procenta hlasů a stal se jedinou vládní stranou s velkou většinou v parlamentu.
Kauza Gorila
Už v prosinci 2011 unikl na veřejnost tajný dokument Slovenské informační služby s krycím názvem Gorila. Dokument popisuje údajné rozhovory spolumajitele skupiny Penta Jaroslava Haščáka s čelnými politiky Slovenska a poukazuje na korupci. Dokument se týká let 2005 a 2006 a zpochybňuje čistotu financování některých politických stran včetně Smeru. V údajných odposleších figuruje i sám Fico, který se podle záznamu v Gorile s Hačákem baví o budoucí vládě a připouští, že se s Mečiarem a Dzurindou dohodnou na osobě předsedy vlády, jímž nebude nikdo z nich.
Skoro prezidentem
V roce 2014 skončil druhý prezidentský mandát Ficovu spojenci Ivanu Gašparovičovi. V té době ovšem Smer neměl žádného silného kandidáta na prezidenta, a tak se Robert Fico rozhodl kandidovat sám. První kolo vyhrál se ziskem 28 procent hlasů, ve druhém ale překvapivě výrazně prohrál, když získal jen necelých 41 procent. Prezidentem se stal Andrej Kiska, jednoznačně protificovský kandidát. Vztah mezi prezidentem a premiérem je složitý, události kolem zavraždění novináře Jána Kuciaka spory ještě eskalovaly.
Potřetí premiérem
Vítězství v parlamentních volbách obhájil Smer i v roce 2016, přišel ale o obrovské množství hlasů. Robert Fico se ale nakonec znovu stal předsedou vlády, tentokrát koaliční, když se dohodl se SNS, maďarskou stranou Most-Híd a stranou #Sieť, která se ale následně rozpadla, neboť velká část straníků s koalicí nesouhlasila.
Třetí vláda
V srpnu roku 2017 došlo k vládní krizi kvůli podivnému způsobu rozdělování evropských dotací na ministerstvu školství. Šéf SNS Andrej Danko pak vypověděl koaliční smlouvu. Nakonec v září lídři vládních stran podepsali dodatek ke koaliční smlouvě. Další krizi ve vládě způsobily okolnosti vraždy novináře Jána Kuciaka na konci února 2018.
Kauza vraždy Jána Kuciaka
Ján Kuciak byl investigativní novinář serveru Aktuality.sk. Byl zavražděn mezi 22. a 25. únorem 2018. Zabýval se podezřeními z daňových podvodů včetně případů, které se týkaly vlády Roberta Fica. Psal také o podnikateli Mariánu Kočnerovi, který Kuciakovi začal vyhrožovat. Loni proto podal Kuciak na Kočnera trestní oznámení. Kuciak také zkoumal působení italské mafie 'Ndrangheta na Slovensku.
Mária Trošková je asistentka Roberta Fica. Podle policie by mohla mít vazby na italskou mafii 'Ndrangheta, což by spojovalo premiéra s prací Kuciaka. Trošková měla firmu společně s italským podnikatelem Antoninem Vadalou, který dle slovenských médií s mafií spolupracoval. Firmu později získal Pietro Catroppa, jehož firmu Prodest sledovala tajná služba. Spolumajitelem této firmy byl tajemník bezpečnostní rady státu Viliam Jasaň.
Fico versus Kiska
Prezident Andrej Kiska a premiér Robert Fico k sobě neměli blízko nikdy. Po vraždě novináře však napětí mezi nimi eskalovalo. Kiska veřejně vyzval k výrazné rekonstrukci vlády nebo k předčasným volbám, protože vláda prý neudělala nic, aby navrátila důvěru veřejnosti ve stát. Fico nejprve reagoval, že Kiskovo prohlášení nemohlo být napsané na Slovensku, a následně obvinil prezidenta z tajné schůzky s miliardářem Georgem Sorosem. „Chci panu prezidentovi dát jednoduchou otázku: 20. září 2017, New York, Pátá avenue. Ptám se, proč hlava státu šla soukromě k člověku, který má velmi pochybné jméno? Tím člověkem je pan Soros.“
Proti Ficovi se postavila i ministryně spravedlnosti jeho vlády Lucia Žitňanská (Most-Híd): „V demokratické zemi to považuji za absolutně nepřípustný a neakceptovatelný projev premiéra. Pro mě osobně je to absolutně nepřijatelné.“ Most-Híd přitom zvažuje, zda své účinkování ve vládě neukončí. Tím by vláda padla a mohl by to být konec Roberta Fica v politice. Most už dříve vyzval k rezignaci kontroverzního ministra vnitra Roberta Kaliňáka, který to však odmítl.
Kaliňák nakonec 12. března rezignoval, následně nabídl svou demisi i premiér Robert Fico. Prezident Kiska jeho demisi přijal 15. března a pověřil sestavením nové vlády Petera Pellegriniho, dosavadního vicepremiéra a člena Smeru Petera Pellegriniho.
