Letní čas 2023: Kdy začíná a končí, jaká je jeho historie a proč ho ještě nezrušili
Letní čas někdo občas nazývá „turecko-ukrajinským časem v ČR“. Změna času v nás vyvolává různé pocity. Záleží, zda jde o změnu podzimní či jarní. Zatímco pozdržení hodin na zimní čas snášíme docela dobře, neb získáme hodinu navíc, s jarní změnou na letní čas bojujeme podstatně déle. Vstávat o hodinu dřív není nic příjemného. Má ještě vůbec střídání času smysl? A chystá se jeho zrušení?
Hned na začátku si řekněme, že výraz zimní čas budeme používat stejně jako v běžné mluvě pro normální středoevropský čas (jako protiklad k výrazu letní čas), který v současné době u nás platí zhruba od konce října do konce března. Jinak samozřejmě víme, že ve skutečnosti pojem zimní čas představuje "zimní" posun času zpět, a není potřeba kvůli tomu zahajovat války, ani ty slovní.
Změna času 2023
Letní čas: noc na neděli 26. března
Zimní čas: noc na neděli 29. října
Letní čas: vznik
Poprvé zavedlo více států letní čas v polovině první světové války v roce 1916. Letní čas měl ušetřit válkou zvýšené výdaje na paliva. Po válce byl u nás letní čas zrušen a znovu zaveden až v průběhu druhé světové války, přičemž v první fázi (1940–1942) platil celoročně. V roce 1949 byl zrušen a v dnešní podobě funguje od roku 1979, přičemž od roku 1996 jsme se přizpůsobili Evropské unii a jeho konec o měsíc posunuli až na konec října. Letní čas tedy trvá sedm měsíců, zimní pět.
Proč střídáme letní a zimní čas
Hlavním důvodem zavedení letního času byly vždy energetické úspory. Uvádí se, že první, kdo takto uvažoval, byl jeden z „otců zakladatelů“ Spojených států Benjamin Franklin. Nenavrhoval ale letní čas, jen ukazoval, že by z hlediska úspory energie bylo efektivnější, aby lidé v létě vstávali a usínali dřív.
Plusy a mínusy střídání časů
Mezi přínosy letního času se někdy uvádí i menší počet nehod ve večerních hodinách nebo dokonce snížení množství večerních krádeží v některých zemích. Mezi zápory střídání časů naopak patří dopady na zdraví a soustředění lidí v důsledku dřívějšího vstávání (čili potenciálně třeba více ranních nehod). Německá zdravotní pojišťovna DAK ve vlastní studii například uvedla, že pětina lidí má kvůli změnám času tělesné či psychické problémy.
Úspory letního času?
Český ekonom Tomáš Havránek před pár lety publikoval studii o energetických úsporách letního času. Výsledek: úspory jsou sice nejvyšší v mírném podnebném pásu, kde je i Česká republika, avšak i tam jsou už dnes minimální. Analytik Michal Skořepa pak v deníku E15 spočítal, že v Česku se letním časem uspoří ročně asi 30 milionů korun. To je asi 0,0007 procenta tuzemského HDP. Podle Skořepy je to, jako kdybychom ročně všichni pracovali o minutu déle. A to nebere v úvahu mnohé negativní důsledky.
