Věda mezi pravdou a lží. Bádání a výzkum odjakživa provázejí omyly, chyby i podvody

Vědecké omyly si lidé většinou spojují se starověkem, středověkem nebo renesančními alchymisty. Když si Aristotelés myslel, že krokodýli se rodí ze shnilých klád ponořených do vody, působí to legračně. Když však inkvizitoři ukazovali Galileovi mučicí nástroje, protože měli odlišný názor na rotaci Země, šlo už o život. Ale to je přece dávno pryč, protože jsme dál, věda je moderní a už se neplete. Vážně?

Revoluce, která se nekonala

„Bude třeba přepsat učebnice biologie,“ tvrdila roku 2010 zpráva americké kosmické agentury NASA v souvislosti s objevy v kalifornském slaném jezeře Mono. „Práce mikrobioložky Felisy Wolfe-Simonové poprvé v historii ukazuje organismus, který je schopný do svých základních struktur zabudovávat jiné prvky než ty, které jsme dosud pokládali za stavební kameny života!“

Podle Wolfe-Simonové, atraktivní příjemkyně mnoha stipendií a grantů, zabudovávají bakterie v tomto jezeře do struktury své DNA jedovatý arzen. Hovořilo se o nové formě života, dokonce o stínové biosféře, existující paralelně s tou naší, a možná i o vícenásobném vzniku života na Zemi. NASA závěry výzkumu mladé pohledné mikrobioložky přijala za své nečekaně rychle, uspořádala o nich bombasticky pojatou tiskovou konferenci a vydávala je za revoluční objevy, které ovlivní i hledání života ve vesmíru. Felise Wolfe-Simonová šla ještě dál, když prohlásila, že jde o jeden z největších objevů v astrobiologii. A Mičio Kaku, fyzik a oblíbenec médií, jelikož mu ani nejbizarnější hypotézy nejsou cizí, prohlásil, že „každá učebnice biologie nyní musí být revidována“. Tvrzení z tiskové konference o nalezení „stínové biosféry“ obletěla svět.

Jenže pak bublina v tichosti splaskla.