Petr Sokol: Co kraj, to originál. Který je premiantem, a kdo naopak na chvostu žebříčku?

Když už jsme u počtu obyvatel, stojí za to připomenout, že tenhle ukazatel prošel za poslední téměř čtvrtstoletí, co kraje existují, dynamickým vývojem. Ještě v roce 2000 měl totiž nejvíce obyvatel Moravskoslezský kraj, jenž ale ztratil 85 tisíc osob a v roce 2020 se propadl na čtvrtou pozici. Pro představu přidejme, že z Moravskoslezského kraje od roku 2000 zmizel na počet obyvatel celý Havířov a ještě kousek.

Opačným směrem se pak ubíralo saldo obyvatelstva ve Středočeském kraji, který se vyšvihl na první místo díky novému čtvrtmiliónu lidí. Nově příchozí přitom nejčastěji směřují do okresů Praha-východ a Praha-západ, jež se díky tomu v mnoha charakteristikách blíží spíše hlavnímu městu než zbytku středních Čech.

Stejně tak existují masívní rozdíly v rozloze krajů. Té vévodí Středočeský kraj, do kterého by se nejmenší Liberecký vešel třiapůlkrát. Velikost krajů samozřejmě ovlivňuje jak jejich fungování, tak jejich politickou scénu. V těch menších mají větší šanci se prosadit místní krajští reprezentanti a pokusit odolávat celostátním trendům. Není náhoda, že nejvíce regionalistická je politika právě v nejmenším kraji.

Sudety zestárly

Vliv na fungování krajů například v oblasti struktury sociálních služeb má také věková struktura jejich obyvatelstva. Ta přitom prošla od vzniku krajů v roce 2000 docela výraznou změnou. Když se kraje před čtvrtstoletím zakládaly, platilo, že „nejmladšími“ byly ty, kde převažovala území bývalých Sudet. Tam se tehdy ještě projevoval odsun Němců po druhé světové válce, a v těchto krajích proto stále chyběly nejstarší generace. Dnes už to je jinak. Uběhl nějaký čas, a navíc „sudetské“ kraje – zejména Karlovarský, Ústecký, ale i Moravskoslezský – trpí odlivem obyvatelstva, jenž se týká spíše jejich mladších obyvatel.