Zrádci: Možná nejúspěšnější a určitě nejoceňovanější reality show přichází do Česka. Proč je tak populární?
Zrádce, jejichž americká verze získala o víkendu prestižní Emmy, bude od neděle vysílat televize Prima. V tuzemské mutaci přijíždí na Křivoklát bojovat o hradní zlato skupina soutěžících, mezi nimiž jsou však předem vybraní „vrazi“, kteří se každou noc jednoho z party zbaví. Soutěžící musí tyto zrádce odhalit, než se stanou další obětí. Je v tom hodně manipulací. Lží. A ano, starého známého taktizování. Reflex pátral, proč se svět této show nemůže nabažit.
Stačí se chvilku stranit kolektivu. Nebo naopak moc mluvit. Nevhodně se zasmát. Nebo uhnout pohledem. A hned má na sobě dost možná nevinný hráč terč, na nějž ostatní začnou házet otrávené šipky, zatímco skutečný zrádce si někde v pozadí vybírá další oběť. V jedné ze zahraničních verzí reality show Zrádci je ostatně z komplotu proti ostatním označena soutěžící, která si nepřipije s ostatními na počest vyřazených. Nemyslela to špatně, jen byla sklenice s nápojem příliš daleko od ní. Ale to už nikdo neřeší.
Původně nizozemská show s názvem De Verraders, kterou si našinec asi nejlépe představí jako Městečko Palermo, pohltila diváky už na několika kontinentech. Mnozí ji označují jako revoluci v reality TV, což je žánr, který má díky výrobní nenáročnosti v příštích letech jenom vzkvétat. Publikum doma u televize ví, kdo ze soutěžících jsou zrádci i kdo takzvaní věrní, tedy nevinní, přesto při sledování nemá pocit, že mu někdo právě prozradil vyústění slibné detektivky. Zábavné je, když účastníci show zvolí chybnou strategii, napětí naopak tkví v situacích, kdy se někdo ze soutěžících – klidně omylem – dostane na stopu vrahouna.
Největší popularity zatím dosáhly britská a americká verze. Tu anglickou moderuje Claudia Winklemanová, americkou Alan Cumming. Zatímco v té anglické se při vyřazování kolegů u kulatého stolu často dospělo ke skupinové dohodě, americká varianta stála na vyhrocenějších manipulacích těmi slabšími. „Baví mě na tom, že je to reality TV pro fanoušky reality TV. Bez omáčky kolem,“ říká o Zrádcích, v angličtině The Traitors, filmový a televizní kritik Martin Svoboda. Rozhodně tak nejde o další show, v níž by kolem sebe kroužili mladí, vyrýsovaní lidé, kteří se krkolomně snaží vytvořit pár.
Kdo chce hvězdy
„Na jednu stranu jsou emoce mnohem větší, na druhou stranu o nic nejde – to hlavně u americké řady. Zatím se pořad neomrzel a jsem sám zvědavý, jaká bude životnost téhle show,“ sděluje Svoboda. Sám má slabost pro americkou verzi, v níž soutěží známí hráči z jiných show, jako je Survivor, Big Brother nebo The Real Housewives. Ukáže se ale třeba i olympijský plavec Ryan Lochte. Tato verze se tak podle kritika posunula na „metaúroveň“, kdy si ji užijí fanoušci reality TV jako takové.
„Tenhle žánr má v Americe jiný ekosystém než u nás. Ti lidé jsou vlastně mikrocelebrity ve svém specifickém vesmíru. Mají svoji historii, dobře chápou svoji roli a hrají ji. Vědí, že jsou ve Zrádcích pro zábavu, tudíž předvádějí show, kterou od nich publikum očekává. Jsou navíc zvyklí na tlak, takže je intriky v soutěži tolik psychicky nelikvidují. Vědí, co dělají, a tak trochu se posmívají do kamery i sami sobě. Mrkají na znalého diváka,“ popisuje televizní recenzent.
Britská varianta naopak v duchu ostrovní kultury reality TV stojí na „normálních“ lidech, kteří se snaží o přímočarou autenticitu. Kam se vedle britské a americké varianty vrtne česká verze, není zatím jasné. „Měli jsme tady první dva dny britského držitele licence, který říkal, že ještě nikdy v životě nezažil, že by lidé hru začali hrát okamžitě. V jiných zemích se nejprve soutěžící věnovali small talku a vzájemnému poznávání, ale u nás ne. Začalo to velmi zostra,“ sdělil Reflexu režisér české verze Markus Krug.
Rozhovory s psychiatry
Krug prý viděl spoustu zahraničních verzí – celebrity v té české nejprve nechtěl, pak k nim ale svolil. Podotýká však, že v Česku rozhodně netvoří profesionální „obrážeči“ reality shows takový významný fenomén, jak o něm hovořil kritik Svoboda. Na obrazovkách Primy se každopádně vedle soutěžících „z lidu“ objeví moderátor Luděk Staněk, youtuber GoGo, novinář Jan Tuna nebo modelka Andrea Bezděková.
„Lidé by měli přinášet i něco jiného, než že jsou celebrity. Luděk Staněk je komik, přináší humor, ale zároveň je pokerový hráč,“ popisuje režisér. Komplexní je podle něj i výběr tří zrádců, kteří musí po celou hru svoji identitu tajit a družit se s ostatními, jichž se však zároveň zbavují. Podobně jako jiné reality shows musí i Zrádci počítat s tím, že nejzajímavější soutěžící prostě vypadnou, i když by bylo pro drama skvělé, kdyby zůstali. Čím je člověk výraznější osobnost, tím rychleji se ho v jiných verzích soutěže hráči zbavili.
„Casting, jenž měl několik kol, obnášel i rozhovory s psychiatry. Je důležité zjistit, zda hráči zvládnou čtrnáct dní žít ve lži a fungovat mezi lidmi, kteří po nich jdou. Jde o psychicky náročnou úlohu. Nikdo si to neumí představit, dokud si to nezahraje,“ myslí si Krug. U castingu prý zájemci o soutěž museli v jeden moment zalhat. Pak se hádalo, kdy se to stalo, i analyzovalo, jak při tom vypadali. Zkrátka šlo o to, aby lež ustáli. Přímo na Křivoklátě pak zrádce vybíral i moderátor, jímž je herec Vojtěch Kotek.
„Hodně lidí tam přišlo s tím, že budou mít nějakou persónu,“ míní Krug. „Velmi rychle však pochopili, že to nemá smysl. Že neustále musí reagovat na různé podněty a zvraty, což vyžaduje určitou přirozenost. Nejlepší je, když zapomenou, že je někdo točí,“ říká Krug, který ve skupině soutěžících hledal chemii i kontrasty, když se ale spustily kamery, musel se podle svých slov spíš stáhnout. Rozhodně totiž nelze hráče k čemukoliv ponoukat.
„Jako režisér nikdy nemůžu říct: Stop, nasedni do jiného auta nebo běž si povídat s někým jiným. Že chci něco jinak. Je to vždycky na soutěžících,“ říká. Velký důraz byl prý kladen i na to, aby lidé neměli šanci povídat si mimo kamery a „nevypadávali“ ze hry, která se točila celkem čtrnáct dní. Generální zkouška trvala jen 24 hodin. „Točilo se do noci, protože jsme neměli v rukou, jak to bude celé probíhat. Myslíte si, že už máte padla, ale najednou se stane nějaký zvrat,“ dodává režisér.
Koho zajímá hra
Během show hráči plní různé úkoly, při nichž mohou zvýšit výhru, podle Svobody ale v anglo-amerických verzích ona denní klání sama o sobě nejsou příliš zajímavá. Show je prý obsahuje jen proto, aby došlo na akční scénu. „To skoro vypadá, že by to měl být velký problém, že třetina show je irelevantní, ale interakce a dramata kolem jsou tak silné, že to nějakým zázrakem nevadí a funguje to,“ míní.
Produkce dlouho hledala, kde by se všechno mohlo odehrávat. Objela kolem třiceti českých hradů a zámků, přičemž kromě Křivoklátu se uvažovalo ještě o Sychrově. Právě v historických sídlech, která umocňují aranžmá úkladného mordu ze zaprášené dobové detektivky, zápolí soutěžící i v jiných verzích.
„Sychrov měl krásné, hotové interiéry, do kterých bychom vůbec nemuseli zasahovat. Na Křivoklát jsme si museli hodně věcí přivézt a postavit, bylo to nákladné. Ale líbilo se mi, jaká je to dominanta s bohatou historií. Hodně zámků padlo kvůli tomu, že nemělo dostatečně velký prostor, abychom tam postavili kulatý stůl,“ usmívá se Krug s odkazem na velmi stresující posezení, při němž se hra každý den dramaticky posouvá.
Co je nejlepší strategie
Strategie, kterou by soutěžící měli volit, aby ve hře zůstali co nejdéle, je však možná trochu nečekaná. „Vždycky je lepší, když se věrný, který zjistí, kdo je zrádce, postará o to, aby tenhle zrádce nebyl vyhozen. Když totiž zjistíte, kdo je zrádce, a nepokoušíte se ho vyčlenit, on se vás na oplátku nepokusí zabít. Když naopak splňujete úkol hry a zrádce vyhazujete, stane se pro vás hra nepředvídatelnou. Ztrácíte kontrolu,“ radí soutěžícím Svoboda.
Někdy ale nejde o strategii, Zrádci jsou totiž hrou, v níž se racionalita a chladné uvažování velmi často vytrácejí. „Pokud se mýlím a ty zrádce nejseš, jsem v pohodě, protože seš příšerná,“ padne například v jedné ze zahraničních sérií. „Myslím, že se nám povedlo, že každá epizoda v něčem překoná tu předchozí. Hra se velmi zamotává, zmatení budou hlavně věrní,“ láká ke sledování režisér Krug. Něco na tom bude – i podle výzkumů citovaných nedávno BBC jsou lidé v odhalování lží mnohem horší, než si myslí.
„Když sledujeme reality TV, civíme na lidi, kteří nehrají podle společenských pravidel. A zrádci do této kategorie také spadají,“ sdělila stanici Danielle Lindemannová, socioložka a autorka knihy True Story: What Reality TV Says About Us. „Jedním z potěšení je symbolicky se distancovat od těchto ,deviantů‘, i když v realitě nejsme příliš rozdílní. Takže se při sledování můžeme utěšovat, že nikdy nebudeme tak lstiví,“ uvedla. K tomu se chce dodat, že kromě utěšování zažije divák i závist. Že opravdu nebude nikdy tak mistrně a labužnicky lstivý.
