Kontroverzní aktivista Assange má spojence: panel OSN. Je prý držen neoprávněně

Assange, zakladatel WikiLeaks, se od léta 2012 schovává na ekvádorské ambasádě v Londýně. Na základě evropského zatykače ho britská vláda chce vydat do Švédska, kde čelí obvinění ze znásilnění. Assange to odmítá a tvrdí, že jde o politicky motivované spiknutí Švédska, Velké Británie a Spojených států, které má nakonec skončit jeho vydáním do USA, kde, jak on uvádí, mu má hrozit vězení za zveřejnění tajných informací.

Pro Assangeovo poněkud paranoidní tvrzení však neexistují žádné důkazy. Ve Spojených státech stíhán není. Jeho případ by byl extrémně neobvyklý a měl by malou šanci na úspěch, neboť Assange a WikiLeaks by zřejmě byli – tak jako jiní žurnalisté – pod ochranou prvního dodatku americké ústavy. Švédsko i Británie jeho tvrzení o „proamerickém“ spiknutí odmítají.

"V" jako virtuální válka: Porazí Anonymous islamistické teroristy?

Zprávy

Loni švédský státní zástupce ukončil obvinění Assange z menších přečinů – sexuálního obtěžování a donucení –, protože vypršela lhůta pro jeho výslech a vyšetřovatelé ho odmítli vyslýchat v jeho londýnském doupěti či na dálku přes videospojení. Lhůta pro trestný čin znásilnění však vyprší až v roce 2020. Assange tedy může docela dobře strávit na velvyslanectví ještě čtyři a půl roku.

Pokud má BBC pravdu a panel OSN zítra prohlásí, že Britové chtějí Australana držet protiprávně, nemusí to prakticky znamenat nic víc než dílčí úspěch aktivisty v bitvě public relations. Velká Británie má podle zatykače povinnost Švédům Assange vyhostit a ti jej stále chtějí před soudem.

Proč?

V srpnu 2010 se po světě vandrující Assange uchýlil do Švédska. Přijel na konferenci, ale hlavně požádal o stálý pobyt. Chtěl část operací WikiLeaks přesunout do Stockholmu kvůli silné právní ochraně whistleblowerů v této zemi. Během dvou týdnů měl sexuální styk se dvěma aktivistkami, jejž on zjevně považoval za konsensuální, ony však ne.

JAN JANDOUREK: Práskač Snowden navržen na Nobelovu cenu míru

Komentáře

Podle popisu situace dvou žurnalistů z Guardianu, kteří o něm vydali výbornou knihu na základě osobní spolupráce s ním, Assange nechtěl mít sex s kondomem, nakonec však svolil, ale podle nařčení jedné ze dvou žen si při styku kondom záměrně roztrhl. Druhá žena jej obviňuje z toho, že ji po konsensuálním styku Assange přinutil k dalšímu, s nímž už nesouhlasila. Oba případy by podle švédských zákonů mohly být klasifikovány jako znásilnění.

Assange naopak tvrdí, že ženy mohou být nastrčené ze strany CIA či Pentagonu. Všechny jeho sexuální vztahy s oběma Švédkami byly, jak tvrdí, konsensuální.

Oficiální americkou politickou elitu si Assange pohněval, když jeho web publikoval podrobné utajované informace o válkách v Iráku a Afghánistánu, včetně diplomatických depeší. Podle expertů řada těchto materiálů ohrozila život spolupracovníků tajných služeb v Afghánistánu a jinde na Blízkém východě. Některé z informací zveřejnila v upravené podobě média, která s Assangem spolupracovala: Guardian, New York Times, Der Spiegel a El País.

Světovou proslulost si WikiLeaks získaly publikováním videa s názvem Collateral Murder (Vedlejší vražda), autentických záběrů, na nichž američtí vojáci v Bagdádu omylem zabijí z vrtulníku redaktory agentury Reuters, jež pokládají za teroristy. Svět tehdy šokoval nevybíravý slovník vojáků v akci, připomínající spíš teenagery hrající počítačovou hru.

WikiLeaks mají na svém kontě řadu publikací odkrývajících nepravosti ve světě politiky a byznysu, ať už korupci ve švýcarské bance Julius Baer, či ve vládních kruzích v Keni, pochybné obchody mezi Vladimirem Putinem a Silviem Berlusconim a další nechutné praktiky.

Zítřejší rozhodnutí panelu OSN tedy pravděpodobně nic nezmění na tom, že Britové budou chtít Assange vydat do Švédska i dál a ten zůstane schován u Ekvádorců v Knightsbridgi, jen pár minut chůze od luxusního obchoďáku Harrods. Londýnská Metropolitní policie sice před objektem už nehlídkuje, je však pravděpodobné, že dům sleduje kamerovými systémy a Assangeův případný útěk by musel být připraven na úrovni scénáře z Jamese Bonda.

Assange tweetoval ještě před zveřejněním rozhodnutí panelu OSN na BBC, že se podvolí jeho verdiktu. Napsal, že pokud by panel rozhodl proti němu, vydal by se Britům dobrovolně, pokud s ním však bude souhlasit, očekává návrat pasu a volný pohyb. To vyvolává podezření, že v té době už mohl dostat zevnitř OSN tip o výsledku řízení, a jeho tweet by pak byl jen zručným taktickým manévrem pro veřejné mínění.

O Assangovi vznikl průměrný hollywoodský film s názvem Pátý stav (The Fifth Estate), v němž ho ztvárňuje Benedict Cumberbatch.

Jednou z předloh filmu je poutavý memoár spoluzakladatele Wikileaks, Daniela Domscheit-Berga, německého aktivisty, jenž se postupně s Assangem lidsky rozešel a v knize líčí svůj pohled na tuto kontroverzní postavu, z níž se stala svérazná globální celebrita.