Dana Drábová: Česko není připraveno na jadernou válku, úder na Ukrajině by nás ale neohrozil. Já a prezidentka?
Nejsme připraveni na jadernou válku, protože minulé vlády tohle riziko podceňovaly. Ruské použití taktických jaderných zbraní na Ukrajině nemusí být taková katastrofa, jak se popisuje v médiích. Vnímám, že mě řada lidí tlačí do prezidentské kandidatury. To jsou hlavní myšlenky debatního speciálu Tři mačety, kam si autoři podcastu Kecy a politika pozvali předsedkyni Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Danu Drábovou.
Jaderná fyzička mluvila především o tom, že na britském Úřadu vlády funguje Stratkom, tedy něco jako odbor strategických informací, který se věnuje krizové komunikaci vlády Velké Británie. Tito lidé mají krizové scénáře pro všechny výjimečné situace a jsou schopni kvalifikovaně mluvit o hrozících nebezpečích. Pokud by Rusové použili taktické jaderné zbraně na Ukrajině, domnívá se Dana Drábová, že by u nás nastal chaos. Je zjištěno, že dvacet procent populace přitom upadne do naprostého děsu.
Podle šéfky Státního úřadu pro jadernou bezpečnost je to zbytečné, protože síla taktických jaderných zbraní není tak velká, jak známe z dokumentů z Hirošimy a Nagasaki. Podle ní by měl podobný komunikační útvar pro krizovou komunikaci vzniknout a měl by lidi preventivně vést k tomu, co sama nazývá „jemný odstín preperství“. Například, aby se připravili na situace, že nemusí fungovat mobily a bankomaty a svět se – třeba dočasně – změní. K tomu je třeba mít doma nejen zásoby rýže a těstovin, ale také věci jako vařič s plynovou kartuší, klasické FM rádio, různé druhy nabíječek a další věci.
Autoři speciálu podcastu Kecy a politika argumentovali tím, že Česko se dnes nachází v trojí krizi: energetické, ekonomické, a navíc jsme nepřímo ve válečném stavu s Ruskem. V tuhle chvíli je proto důležitá společenská stabilita a národní soudržnost. Proto je tak důležité, kdo bude novým prezidentem České republiky, který se bude volit v lednu 2023.
Nový prezident by podle nich měl naplňovat literu i ducha prezidentské funkce, jak je v ústavě. Měl by tedy být sjednocujícím prvkem v politickém systému, jejž vice či méně akceptují různé vrstvy společnosti. Z dosavadní předvolební kampaně Andreje Babiše vyplývá, že pojal prezidentskou volbu jako revanš za sněmovní volby. Rozdává přitom sliby jako budoucí premiér a je důvodné se domnívat, že by překlopil prezidentskou funkci do role alternativního premiéra.
V Česku je přitom málo lidí, kteří jsou přijímáni všemi vrstvami společnosti, a přitom mají morální a současně odborný kredit. Jednou z nich je také Dana Drábová. Na přímou otázku, jestli by uvažovala o kandidatuře na českou prezidentku, odpověděla, že s ní o tom nikdo vážně nejednal a také ona sama o tom vážněji neuvažovala. Co si myslí o funkci hlavy státu, se dozvíte v debatním pořadu Tři mačety.
