Je libo sex s dítětem, pane ministře?

Nikdy nezapomenu na ty malé caparty, asi desetileté, které vodil starší bratr na Hlavní nádraží v Praze. Stačilo, aby jste si jich začali všímat, a zmizeli. Prostě se vypařili. Policajti, hlídkující ve dvojici, je nemohli nikdy spatřit… Civilovi přitom stačilo chvíli vyčkat…

Když Cathrin Schauerová, pracovnice německého nevládního sociálního projektu KARO shromáždila do knihy „Děti šlapou chodník – zpráva z česko- německé hranice“ prohlášení českých dětí, které jsou zneužívané sexturisty přijíždějícími ze zahraničí na česko-německé pomezí, vyvolalo to na straně vlády a policie, jako ostatně toto téma vždy, jen rozhořčení: „Tady přece nic takového není!“ Jako pádný důkaz předvedla policie vzápětí noční akci nazvanou Fantine. S patřičnou razancí pročesala policejní komanda erotické kluby na česko-německém pomezí, aby mimo jiné dokázala, zda u hranic prostituují i děti. A výsledek? Nepodařilo se odhalit dětskou prostituci! Ministr Gross neváhal prohlásit, že na základě výsledků této kontrolní akce nyní může čelit spekulacím německých médií, které již dříve uvedly, že v ČR prostituovalo až dvacet tisíc dětí.

Caparti z Hlaváku, od doby, kdy jsem je viděla, dorostli do věku mladých prostitutů a užívají si první měsíce velkých výdělků. Do doby, než se jejich těla i vzhled omrzí, než se dostatečně neopotřebují. Při sexu děti stárnou až astronomickou rychlostí. Už se před zvídavými pohledy neskrývají. Jejich mladší následovníky, kteří nastoupili na jejich místa, však stejně jako kdykoliv jindy jen stěží odhalí vybavené komando policajtů. Možná, kdyby se pan ministr vydal sám k německým hranicím, a jako sexturista si objednal malé dítě, drsnou realitou by se mu až orosilo čelo. Ani by nepotřeboval další služby těch zneužívaných dětí. A třeba by mu také došlo, že lepší je problém otevřeně přiznat, než se tvářit, že vůbec neexistuje.


Otázka do diskuse:
Myslíte si, že u nás děti neprostituují?