Gripen story
Rozhodně si nemohu osobovat právo odpovědně posoudit, zda byl nákup Gripenů dobrým krokem nebo ne. Nejsem odborníkem, takže berte následující názor trochu s rezervou. Ale na druhou stranu mne vojenská letadla baví. Asi jako každého bývalého plastikového modeláře, který navíc četl knihy Františka Fajtla a dodnes má ve své knihovně spoustu publikací o vojenství i letectví.
Když se vybíraly stíhací stroje pro českou armádu, ve hře byly dva finalisté. Evropské Gripeny a americké stíhačky F-16. Kdo něco ví o historii stíhacího letectva v 70., 80. a 90. letech, ví také, že právě letouny F-16 patří k tomu základnímu, co západní letectvo (a nejen to, i mnohé asijské země) mělo a stále má ve své výzbroji. Jsou to stejně osvědčené stroje, jako byly kdysi letadla Phantom F-4, anebo ruské Mig-21. Do značné míry tvoří F-16 stále páteř stíhacího letectva, jejich výroba dosáhla mnoha tisíc kusů. Dnes to už nejsou plně srovnatelné stroje s těmi nejmodernějšími, ale když by si česká armáda pořídila právě tyto stroje, naprosto by věděla, do čeho jde. Nicméně armáda nakonec na základě politického rozhodnutí nakoupila velmi moderní letadla Gripen, nikoli starší F-16, které nabízela Belgie. Byla to docela překvapující volba.
Abych situaci převedl do oblasti nákupu rodinného automobilu. Představte si, že jste měli doma škodovku 120, která se rozpadá a teď se chystáte koupit si nové auto. Nejste zrovna milionáři a přitom jste postaveni před velkou nabídku různých značek a velikostí. Nepotřebujete zázrak, ostatně jezdíte stejně jen o víkendech na chatu, žádné velké a náročné výlety. Nakonec stojíte před fungl novým asijským vozem, novinkou na trhu, o níž mnoho nevíte, a před trochu postarším, ale pořád dobře vypadajícím Volkswagenem Golf. Rozumně uvažující člověk by asi zvolil golfa, protože je to auto „odvedle“, je tu docela dost servisů, jsou s ním dobré zkušenosti… Naproti tomu fungl nový „japonec“ bude sice lepší skvezení, ale například servisů je méně, náhradní díly jsou drahé, auto se pak bude špatně prodávat… A je to taky o dost dražší auto.
Jestliže se poučený laik v době nákupu gripenů skutečně podivil, proč kupujeme zrovna tyto letadla, dnes už se tomu nediví. Někdo na někoho zatlačil, někdo někomu něco dal... Zdánlivě jednoduchá volba mezi levnější jistotou a dražší neznámou nedopadla, jak velel prostý selský rozum. Českou republiku „oškubal“ zkušený hráč-prodejce, vnutil jí obchod, který je pro ni vcelku nevýhodný.
Kšefty s vojenskou technikou jsou vždy zvláštními obchody, protože se tu nakupuje za velké peníze něco, co nikdy nenese žádný zisk. Na zbraních vydělá – kromě některých uskupení, která je použijí k uchopení moci – vždycky jen ten, co je prodává. A nejde tu skoro nikdy o milión, ale rovnou o miliardy. I proto je tohle prostředí náchylnější ke korupci než jiné obory. Těžko ale říct, zda se z aféry Gripen dokážeme poučit. A těžko říct, zda se podobná aféra neprovalí za pár let, až bude mít česká armáda stovku nových obrněných transportérů.
