Znáte horizontální sprejerství?

První nápis jsem potkal ve Strážnici na chodníku před místním gymnáziem. Stálo tam něco ve stylu MILUJU DVOŘÁKOVOU, takže jsem tomu nevěnoval pozornost. Ale za kopcem ve Tvarožné Lhotě byla silnice popsaná taky. To už jsem zbystřil a po třech dnech putování po okolí bylo jasné, že tohle není nahodilá činnost jednoho exhibicionisty, ale opravdu krajová zvyklost. Tedy nejdřív jsem si myslel, že jde o prosté značkování vlastního území. Když bylo před nějakým barákem napsáno třeba PEPEK nebo VÝDRATA, bral jsem to tak, že si prostě jen někdo vyznačil místo na parkování, jako když je jinde na silnici napsáno BUS. Jenže o kus dál stálo před jakousi hospodou mohutnými literami U TŘÍ KOKOTŮ a pan hostinský zrovna nevypadal, že by v sobě měl tolik ironického nadhledu. Takže to spíš někdo označoval sousedy.
Pozoruhodné je, že tohle horizontální sprejerství – tedy dělá se to nejspíš nějakou malířskou štětkou namočenou v bílé barvě – je vlastně kompromisem mezi pubertální vzpourou a místním konzervativismem. Pomalovat zeď, pokud zrovna netvoříte rozverné slovácké motivy, je tu nemyslitelné a běžné graffiti tu nepotkáte. Ale na silnici to tolik nevadí a okolí to nejspíš toleruje. V každé vsi pak tohle lidové umění nabývá jiné podoby. Někde je popisně konstruktivní – to když je před sámoškou napsáno HYPERSUPERMARKET nebo u kostela na parkovišti připsáno KNĚZ. Jenže ty nápisy jsou úplně všude, takže si připadáte, jako když chodíte po velké mapě. Jinde byl zase autor rozverný, takže na autobusové točně stojí OTOČ SE A UPALUJ, případně na silnici do kopce NABER DECHU. Jinde najdete už zmíněné ironické poznámky o sousedech nebo prosté vzkazy jako NEČUM A ŠLAPEJ. Pozoruhodné je rozšíření, já jsem ho zaznamenal od Strážnice na jihu po Bylnici na severu, ale předpokládám, že až po Zlín, kde už jistě ovládli velkoměstský prostor konvenční sprejeři, by se pár pěkných kousků našlo. Nevím, jestli má tenhle kulturní fenomén už svého teoretika, jestli ne, já bych se nesměle hlásil.