Očima C. H.

Dobrý den, mám problém. V listopadu mi zemřel manžel na rakovinu, umíral doma, proto jsem našeho šestiletého synka nechala v tu dobu u příbuzných. Manžel byl už ke konci naprosto ležící a nepohyblivý, takže jsem se téměř nevyspala, ta poslední, nejkrutější fáze trvala tři měsíce. Sbírám se z toho stále, myslela jsem, že to zvládnu, ale poslední dobou se mi zdávají děsivé sny, které jsem sice mívala, ale nebudily mne – většinou na mne útočí velké zvíře. Dřív jsem se podle rady Vlasty Buriana „nechala sežrat“ a spala jsem dál, jen jsem přešla do jiného snu, ale teď se hrůzou budím, nemohu dýchat, poleje mne ledový pot, třesu se. Zkrátka tak nějak si představuji hysterický záchvat. Oba rodiče mi zemřeli taky na rakovinu, s maminkou to bylo hodně ošklivé, řekla bych, že ještě horší než s manželem, protože trpěla krutými bolestmi a byla závislá na opiátech. Mám dojem, že jsem kapku bláznivá, protože se mi vždycky zemřelí hlásí po nějaké době a říkají události, které se mají stát, zvláště kdo další umře. Patrně potřebuji poradit, co se obvykle s psychikou po takových událostech děje, abych se mohla připravit, co mě ještě může potkat, jak se mi to bude vyvíjet, eventuálně co s tím dělat. Představa, že bych tohle vyprávěla naší hodné paní doktorce, se mi však zdá tak absurdní, že mi přijde schůdnější proměnit se zítra v patnáct třicet ve veverku. Poraďte mi prosím, ale raději e-mailem anebo mne ponechte v anonymitě. Děkuji H.