Zastavme blokády!
Rakouští protitemelínští aktivisté počátkem května zablokovali dvanáct česko-rakouských hraničních přechodů. Další, tentokrát kompletní blokádu všech hraničních přechodů do Česka uspořádají pravděpodobně v nejbližších týdnech. Naši ultranacionalisté chystají na 2. června blokádu rakouských hranic „na revanš“. Česko-rakouské animozity ožívají se vší parádou. Nestálo by za to je zastavit?
O tomto víkendu se totiž chystá protiblokáda tentokrát rakouských hranic, již pořádají čeští ultranacionalisté z Národní strany. Existuje však ve společnosti, kromě několika desítek extremistů nyní již z obou stran hranice, vůbec někdo, kdo by si ty blokády přál? Rakouští politici? Čeští politici? Dlouholetí protiatomoví aktivisté?
HISTORIE TEMELÍNSKÝCH BLOKÁD
Snad první blokáda spjatá s Temelínem se udála už na jaře 1990, kdy Děti Země symbolicky blokovaly staveniště. Desátého března 1993 pak od rána okupovali prostor před Úřadem vlády ČR ekologičtí aktivisté snad ze všech českých organizací - Děti Země, Hnutí Duha, Greenpeace, Jihočeské matky, Pražské matky a matky řady dalších zelených odrůd. Vláda tehdy jednala o dostavbě elektrárny a schválila ji.
Prvního října 1995 začala další, výrazně lépe připravená blokáda staveniště. Do jejího čela se postavily známé osobnosti - Dejmal, Dědeček, Just nebo Klusáková. V červenci 1996 se konala další velká blokáda. Účastnilo se jí přes tři sta lidí a trvala 72 hodin. Úvodní demonstrace se zúčastnila politička Petra Buzková. O rok později přijelo asi pět set lidí, ale policie blokádu neumožnila.
Tím blokády Temelína na nějakou dobu skončily, odpůrci demonstrovali, pořádali happeningy, až Zemanova vláda v květnu dostavbu definitivně schválila. Na jaře 2001 aktivisté Hnutí Duha uskutečnili hodinovou blokádu vjezdu do elektrárny. Tyto české blokády byly sice protizákonné, přesto však splňovaly kritéria "občanského boje" či "občanské neposlušnosti". Blokováni totiž vždy byli "vinní", případně "nepřátelé" - tedy samo staveniště temelínské elektrárny.
V letech 1999-2000 však začala vlna blokád, kdy rakouští protitemelínští aktivisté z celé řady místních organizací začali blokovat rakousko-české hranice. Taková blokáda ale jen terorizuje obyvatelstvo. Postihuje výhradně české a rakouské řidiče, kteří jsou ve sporu mezi aktivisty a atomovou elektrárnou zcela nezúčastnění.
Tyto blokády trvaly obvykle dvě hodiny, uskutečnilo se jich několik a přítrž jim učinila až dohoda z Melku, přesněji přijetí Závěrů melkského procesu na bruselském setkání předsedy vlády ČR Miloše Zemana se spolkovým kancléřem Rakouské republiky Wolfgangem Schüsselem v listopadu 2001. Ministři Svoboda a Molterer později na jednání ve Vranově nad Dyjí v říjnu 2002 konstatovali, že tento dokument je ve všech bodech naplňován. Dohoda hovoří především o tom, že česká strana bude neprodleně informovat rakouskou o všech temelínských poruchách a že se zvýší dohled nad temelínskou bezpečností, ale také, že rakouská vláda zamezí blokádám hranic. Nezamezila.
Druhá vlna rakouských blokád hranic začala na podzim roku 2006 kvůli tomu, že krajský úřad 6. listopadu zkolaudoval první a druhý blok elektrárny. Podle organizátorů (hornorakouská protiatomová hnutí Atomstopp Oberösterreich a Aktionskomitee Stop Temelín) však mají upozornit na údajné neplnění závazků melkského protokolu českou stranou. Termíny, kdy loni a letos rakouští ekoteroristé brali jako rukojmí řidiče, najdete v tabulce. Je jich opravdu dost. Tím zajímavější je, že blokujících aktivistů je jen několik desítek. Komu celá ta šaškárna slouží?
KDO JE PRO?
Typickou reprezentantkou aktivistů je paní Gabriele Schweigerová ze sdružení matek Freistädter Mütter gegen Atomgefahr. Je to místní truhlářka a myšlenka boje proti atomu ji rajcuje. To, s jakou chutí na blokádách houká na sirénu, se musí vidět na vlastní oči. Kromě ní a jejích kamarádek, s nimiž kdysi kojila, však zřejmě blokády nikdo nechce.
Hornorakouský zemský hejtman Josef Pühringer vyzval ve čtvrtek sedmnáctého května odpůrce Temelína, aby na čas zastavili blokády na česko-rakouských hranicích. Podle něj nenapomáhají řešení situace a postihují jen nevinné třetí osoby. Ve středu je odsoudil vicekancléř Wilhelm Molterer.
V plénu Evropského parlamentu kritizoval blokádu český poslanec Petr Duchoň (ODS). Naše ministerstvo zahraničí k jednotlivým blokádám vydalo celou řadu prohlášení. MZV "opakovaně vyjadřuje zklamání z narušování vzájemné důvěry" či "vyjadřuje obavu, zda postoje hornorakouských úřadů nevytvářejí na rakouské straně, zejména mezi aktivisty hornorakouských občanských iniciativ, nerealistická očekávání".
Výrok našeho pana ministra zahraničí, že blokující aktivisté jsou magoři (rakousky Trottel), vyvolal v Rakousku docela masívní nesouhlas, zato v Čechách se díky němu Karel Schwarzenberg zapsal do srdcí lidu. A jako by potvrdil a shrnul všechny oficiální výroky politiků, které o blokádách padly.
Jsou tedy animozity vyvolávány běžnými místními aktivisty? "Jestliže protestující chtějí, aby vláda Rakouské republiky podala žalobu proti České republice, bylo by asi vhodnější, aby protestující zablokovali úřady Rakouské republiky, například úřad rakouské vlády, Úřad prezidenta Rakouské republiky či úřady vlád Dolních a Horních Rakous. Budujme mosty mezi lidmi, ne zavřené závory na hranicích!" říká inženýr Hynek Hladík, jenž se angažuje v česko-rakouské aktivitě, v projektu Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu. Člověk, který toho o příhraničních vztazích ví skutečně hodně.
Oslovím dalšího aktivistu, je to význačný odpůrce Temelína, bydlící kousek od Týna nad Vltavou, člen energetické sekce Strany zelených a etnický Němec Horst Lampert. První české blokády temelínského areálu se plánovaly přímo u něj doma. Odmítá jadernou energii jako celek, a než se dostaneme k blokádám, nejprve se dozvím spoustu zajímavých podrobností o možnostech pohonu aut rostlinnými oleji. Pak ale k blokádám hranic říká naprosto nesmlouvavě: "Blokády přinesou zle všem zeleným."
Byť je sám u zelených, myslí tím všechny ochránce přírody. "Není to sousedsky dobrá věc. Prosím je, aby toho nechali, jako jeden z těch, kteří jsou stoprocentně proti jádru. Na těch blokádách si jen spousta lidí dělá reklamu." Myšlenku blokád prostě odmítají všichni včetně profesionálních jádrobijců. Máme tedy věřit tomu, že ony otravné špunty na silnicích vytváří jen a jen paní Gabriele a její kamarádky v přechodu?
TROTTEL VÍTĚZÍ
Odborná diskuse o Temelínu a jeho bezpečnosti je formálně vyřešená. Jde o to, že nemůže jít o diskusi laickou ani politickou, všechny základní elektrárně vytýkané bezpečnostní problémy, jako ventily nebo vysokotlaká potrubí, jsou zkoumatelné pouze sofistikovaným počítačovým modelováním, zcela nepřístupným truhlářce z Dordu.
Na výzkum těchto otázek existuje ouřad. V roce 2001 se v Melku vlády dohodly i na vytvoření česko-rakouské odborné skupiny "Trvale udržitelná energetická politika v Evropě". Skupinu tvoří deset expertů, pět za českou a pět za rakouskou stranu. Jejich činnost je zaměřena také na ekologické, ekonomické a bezpečnostní aspekty výroby energie z jádra. Výsledky práce skupiny mají pro vlády obou zemí doporučující charakter. Nikdo z pánů profesorů, kteří jsou tu od toho, aby hlídali temelínskou bezpečnost, se blokád neúčastní.
Nakonec se mi přece jen podařilo splašit jednoho oficiála, jenž se za blokády postavil. Je to pan Radko Pavlovec, pověřenec země Horní Rakousy pro otázky jaderných zařízení (v češtině), případně protiatomový pověřenec (v němčině). To se dočteme na jeho dvoujazyčném webu, ale on sám rozdílné funkce vysvětlit nedovede. Zřejmě je tam či tady tím, co kde zní lépe. Blokády a držení nezúčastněných řidičů považuje za legitimní, protože jaderná lobby nás podle něho jako rukojmí drží čtyřiadvacet hodin denně. Pan Pavlovec argumentuje jako al-Ká´ida. Je-li zlo dostatečně velké, je proti němu možné použít všechny prostředky. Na přímou otázku, zda si nechá v nějaké věci, jež se ho netýká, zablokovat svou vídeňskou kancelář, nakonec zdráhavě přitaká - ovšem s podmínkou, že tu blokádu povolí úřady.
Ví, že nepovolí. Stejně jako ví, že hornorakouské místní úřady aktivistům blokády povolí, neboť jimi ventilují své animozity k Čechům. Ony skupiny zvláštních lidí, kteří hranice blokují, jsou totiž jen figurky, jež mohou blokovat jen díky tomu, že tím dělají špinavou práci za hornorakouské úřady. V rakouských médiích jejich akce nemají naprosto žádný ohlas, ten by mělo, kdyby něco blokovali ve Vídni. Oni však jako maňásci, aniž si to nejspíš uvědomují, předvádějí na hranicích nepřiznanou nevraživost místních rakouských úřadů vůči Čechům.
Takové skupinky zvláštních jedinců se najdou i u nás, v sobotu druhého července má na české straně částečně blokovat Dolní Dvořiště Národní strana. Pokud budou rozdávat letáky a demonstrovat, je to jejich svaté právo. Pokud ale zablokují silnici, věřím, že naše policie na rozdíl od té rakouské umožní průjezd a nepodlehne nacionalistickým animozitám z dob císaře pána jako její rakouští kolegové.
Slouží blokády něčemu jinému než reklamě aktivistů? Diskutovat můžete na adrese www.reflex.cz/diskuse
TERMÍNY 2. VLNY RAKOUSKÝCH BLOKÁD ČESKÝCH HRANIC:
* Datum -> od-do -> počet přechodů
* Po 2. 1. 2006 -> asi 13-14 h -> 1 (D. Dvořiště/Wullowitz)
* Pá 13. 1. 2006 -> 10-13 h -> 1 (D. Dvořiště/Wullowitz)
* Ne 8. 10. 2006 -> 13-16 h -> 1 (D. Dvořiště/Wullowitz)
* Ne 3. 12. 2006 -> 14-20 h -> 1 (D. Dvořiště/Wullowitz)
* St 14. 2. 2007 -> 10-11 h -> 1 (D. Dvořiště/Wullowitz)
* St 21. 2. 2007 -> 10-11 h -> 2
* St 28. 2. 2007 -> 10-11 h -> 3
* St 14. 3. 2007 -> 10-11 h -> 4
* St 28. 3. 2007 -> 10-11 h -> 5
* St 11. 4. 2007 -> 10-11 h -> 7
* Pá 27. 4. 2007 -> 14-16 h -> 10
* Pá 11. 5. 2007 -> 14-16 h -> 12
podle zdrojů MZV
