Prostě prezident
„Tam někdo vystoupil a řekl jeho jméno. Pak vystoupil někdo jiný a řekl něco jiného,“ popsal Jiří Čunek v HN, jak KDU-ČSL tzv. generovala jména prezidentských kandidátů, až z toho zase vyšel Petr Pithart. Chudák. I jemu samotnému z toho bylo šoufl, takže si vzal týden na rozmyšlenou. Ještěže šlo jen o prezidenta. Představte si, že byste takhle vybírali někoho s opravdovou zodpovědností.
KDU-ČSL s Pithartem, jehož hlavní motivací je aspoň jednou v životě porazit Václava Klause, v tom zdaleka není sama. ČSSD, tedy přesněji Jiří Paroubek, taky přemýšlela a je z toho předseda Akademie věd Václav Pačes. Ne že by vědec na prezidentování neměl potřebnou intelektuální výbavu či jiné věci; spíš naopak. Jen si říkám, proč muži s jeho reputací stojí za to nechat se vláčet blátem úliteb, zrad a ústupků. Navíc politiky, kteří nevolí prezidenta, ale Antiklause? Myslím, že za to nestojí ani možnost přečíst jednou ročně opilým Čechům novoroční projev.
Není to ale jen samotný výběr a následná volba kandidátů, co úřad českého prezidenta ponížilo na volbu Miss mokré tričko. Co se Václav Havel místo státnickým projevům věnuje psaní divadelních her pro svou manželku, nemáme tušení, proč vlastně prezidenta chceme. Aby na Hradě vlála vlajka? Aby nechátraly Lány? Aby Ladislav Jakl nenosil sandály i v zimě? Nebo nevíme co s penězi, které jsme prezidentovi určili? Já bych věděl. Možná bychom měli úřad prezidenta radši zrušit, ostudy bylo dost. Ostatně zdaleka ne všechno patří do ruky všem.
