„Votoč to na Innsbruck…!“
Jiří Paroubek si to hasí dvoustovkou anebo přes dvě plné čáry, Mirek Topolánek namíří vládní letecký speciál na lyžovačku do Alp a Pavel Bém bydlí v hezké vile za poloviční nájem. Člověku je z českých politických špiček nevolno.
Politická elita této republiky jsou lidé, kteří zneužívají svého postavení, chytrácky se snaží získávat všelijaké výhody, a když jsou přistiženi, tak mlží, uhýbají, někdy dokonce i lžou. Jak je možné, že česká politika je takových bezskrupulózních jedinců plná?
Nedělám si iluze. I ve světě mají politici tendenci využívat svého postavení. Ve vyspělých zemích ale stačí malé provinění, a už jsou nuceni rezignovat. V nevyspělých zemích se naopak mohou chovat takovým stylem, že se o tom Paroubkovi, Topolánkovi a Bémovi ani nesní. Z hlediska globálního jsme na tom ještě dobře - ale je to slabá útěcha, srovnávat se například s nedemokratickými režimy Afriky či manýry východní Evropy.
Politika všude na světě přitahuje lidi se spíše nižším prahem morální odpovědnosti - převládá především touha po moci, snaha ovládat. V dnešní české politice se ale pohybuje více amorálních jedinců, než tomu bylo třeba hned po roce 1989. Tehdy šli dělat politiku i lidé s idealistickými sklony, kteří však postupem doby dobrovolně odešli anebo byli ze „systému“ vypuzeni. Hodně lidí pochopilo, že dobrá kariéra se dá udělat v podnikání, velkém byznysu. V politice zůstali lidé „druhé kategorie“. Některé strany daly takovým lidem dokonce vyniknout. Například ČSSD, když do čela zvolila zapškle konfrontačního a vulgárního Miloše Zemana. Jednooký mezi slepými králem.
V politice dnes skutečně stačí být alespoň trochu schopný, a už máte kariéru zajištěnu. Takový Pavel Bém není bůhvíjaký génius, ale jeho inteligence mu stačí k tomu, aby v politice vynikal. Zřejmě jí ale nemá dostatek na to, aby si ohlídal, za kolik bydlí a jestli na to někdo náhodou dřív nebo později nepřijde. O tom, koho dnes politika přitahuje, mimochodem hezky vypovídal nedávno v televizi uvedený dokument o mladých komunistech a konzervativcích. To byla přehlídka lůzrů a podivných typů! Mezi „modrými“ byli už teď k vidění samolibí blbečci, u kterých bychom si asi neměli přát, aby se dostali do poslaneckých lavic. Jenže oni se tam asi dostanou - protože nikdo jiný prostě k dispozici nebude.
Rozumný člověk s jistou dávkou slušnosti se dnes do politiky nehrne. Co ale dělat s nynějším stavem? Spokojit se s tím, že lepší to nebude? Jediný možný způsob vidím v neustálém tlaku veřejného mínění, v tlaku médií. I ten Čunek nakonec musel jít… A tak dlouho se bude Paroubkovi dokazovat, že se nechová tak, jak by měl, až ho někdo - nejspíš vlastní straničtí konkurenti - potopí. I Topolánek může padnout z týchž důvodů. Ale nastoupí po něm … asi ten Bém.
Ach jo… Ale aspoň si nájem platí z vlastního. Topolánek si lítá na lyžovačku z našich daní.
