Odpusťte, kníže!
V duchu se omlouvám ministru zahraničí Karlu Schwarzenbergovi. Když bylo jeho jméno zmíněno v návrhu na post ministra zahraničí, taky jsem poněkud – řečeno slovy hradního pána – „povytáhl obočí“. Probůh, tento příslušník „historicky znemožněné“ třídy aristokratů, tento kosmopolitní Čechorakušan, tento krasořečník se špatnou výslovností?!
Stydím se za tyhle své myšlenky. Karel Schwarzenberg se ukazuje jedním z nejlepších ministrů, jež má nejen tato vláda, ale kteří se vůbec na ministerských postech v posledních letech objevili. Je slušný, diplomacii rozumí, problémy řeší elegantně, neobklopuje se kreaturami typu Srba, Šloufa a spol. Při jednáních s Rakouskem hájí zájmy Česka mnohem víc, než jak by činil „plnoprávný“ Čech. I když se s Klausem vzájemně nemusí, dokáží oba díky jisté vnitřní důstojnosti dobře kooperovat.
A teď Schwarzenberg řekl – jako jeden z mála - jasný názor na Čunkovu aféru a jeho návrat do vlády. Buď on nebo já! Svým stanoviskem přesně vyjádřil podstatu věci: Čunek je možná z právnického hlediska čistý, ale z hlediska morálky je to nedobrý politik. Schwarzenberg svým postojem vyjadřuje to, co si (alespoň podle mého soudu) myslí většina občanů: ve vládě nemá co dělat člověk, který během dvou svých afér neustále mlžil, uhýbal, vykrucoval se. A nemá v ní co dělat ani člověk, který na jedné straně kulišácky ukládá milióny do banky (ať už své vlastní nebo příbuzných), a na straně druhé bere sociální dávky.
Můžeme si myslet své o tom, že zastavení Čunkova procesu je z hlediska právního poněkud zvláštní. Ale soudní rozhodnutí respektujme. Nic nám však nebrání hodnotit Čunka z pozice mravní. Čunek je veřejný činitel a i když soudy říkají: Je nevinný!, veřejní činitelé jsou posuzováni z mnoha hledisek: odbornosti, manažerských schopností, komunikace s veřejností, charakteru… A Čunkovo jednání vyvolává otázky ohledně jeho schopnosti mluvit pravdu, jednat férově a příkladně.
Věc je tedy vcelku jednoduchá, ale pouze Schwarzenberg našel tu odvahu a řekl, jak to je. A našel odvahu i k činu. Ví, že nemá co ztratit, je to úspěšný podnikatel, osobnost stojící i mimo politiku, jejíž život nestojí a nepadá s nějakou funkcí. Jediné, o co byl mohl přijít, je „tvář“, jistá důstojnost, čest. A o to v celé kause vlastně jde. Schwarzenberg prostě nechce být v partě s člověkem, který tvář už ztratil.
Ať to dopadne jakkoli, Čunek nebo kníže, zelení nebo lidovci, pád vlády nebo její další trvání, je mi Schwarzenbergův postoj sympatický. Bylo to správné gesto hodné důstojného člověka v jinak nedůstojné frašce.
Související články:
Anketa JSTE PRO ČUNKŮV NÁVRAT? (4. 11. 2007)
