Test otcovství má přesná pravidla
Radovan Haluza, ředitel společnosti, která se zabývá molekulární biologií včetně paternitního testování otcovství, reaguje na články DOCELA NEBEZPEČNÁ ANALÝZA a PRÁVO A DNA.
Radovan Haluza, ředitel společnosti, která se zabývá molekulární biologií včetně paternitního testování otcovství, reaguje na články DOCELA NEBEZPEČNÁ ANALÝZA a PRÁVO A DNA.
Jsme dnes v ČR zdaleka největší komerční firmou v oboru molekulární genetiky a s anonymními testy otcovství jsme přišli jako s úplnou novinkou na český trh v roce 1998.
Naše praktické zkušenosti ukazují, že pokud je testování nastaveno podle přesných pravidel pro obě strany, tedy stranu testovanou – klienta, i stranu testující – tj. poskytovatele služby, pak nezbývá prostor pro nedorozumění a omyly. Klient se o nás a o testu dozví všechny informace ještě před zadáním testu, zejména jaké vzorky k testování přijmeme a jaký výsledek dostane, tj. že se jedná o soukromou informaci jen pro něj, kterou nemůže použít u soudu a stěží někde jinde než jen pro sebe, popř. pro testovaného partnera.
Zásadně nepřijímáme jiné typy vzorků, jako např. skvrny na čemkoliv, vlasy, použitý kapesník apod. Klienti je sice někdy nabízejí, ale pokud nelze testované osobě provést stěr sliznice z dutiny ústní, pak lze předpokládat, že nespolupracuje a tedy že náhradní vzorek by byl získán pokoutně. Zde je přesná etická hranice, kterou u anonymního testování podle našich kritérií nelze přestoupit.
Další praktickou zkušeností, která chybí těm, kteří s touto klientelou nepřicházejí reálně do styku, jsou motivy, proč se tento typ vyšetření podstupuje. I když důvody anonymního testu nikdy nezjišťujeme, naši klienti někdy žádají o radu, a pak často sdělí okolnosti svého rozhodnutí. Ať se jedná o muže či ženy, velmi často prostě jen chtějí vědět, kdo ze dvou kandidátů je biologický otec dítěte a podle toho se zařídit lidsky, ne vždy nutně právně. Právní konsekvence po absolvování testu zvažuje patrně jen menší část klientů. U některých naopak zjišťujeme, že potřebují spíš vyhledat právníka než test otcovství, protože si nejsou vědomi dikce zákona o rodině a nevědí o půlroční lhůtě na popření otcovství. Někteří potřebují právníka proto, že jejich případ je komplikovaný, a ze zkušenosti víme, že ani výsledkem testu ničeho nedosáhnou.
Mnoho klientů testuje otcovství v době krize vztahu, rodiny. Nikdy však bezdůvodně. Valná většina lidí k tématu přistupuje velmi rozumně. Testovat svoje děti jen tak, bez rozumného důvodu, je jako píchat do vosího hnízda. Sdělená informace je už navždy s vámi a už se jí nikdy nezbavíte. To je doporučení pro ty, kteří by chtěli podlehnout pokušení určité módnosti.
Váš článek však vyznívá tak, že celé anonymní testování je nečistá hra s pokoutně sehnanými vzorky, zaměněnými výsledky, a následkem toho s rozpadlými rodinami, navíc neprávem, protože výsledek kdosi zmanipuloval. Je to něco, co staví všechny poskytovatele paternitních testů někam do podsvětí.
To všechno je na úrovni jakýchsi domněnek a vět typu „co by se stalo, kdyby někdo…“. Možná má ale autor jen jiné zkušenosti nebo komerční paternitní testy nikdy neprováděl v měřítku běžném pro komerční laboratoře a reálnou klientelu tedy nezná, jen se domnívá.
Co je však v článcích pro odborníka zcela zarážející a žádá si odezvu, je tvrzení, že dokáže svou DNA v ústech na několik hodin změnit a tak zfalšovat výsledek testu. Tvrzení o dočasné změně své DNA je natolik zásadní, že by je měl autor podpořit citací z odborné literatury, protože by znamenalo průlom ve forenzní genetice a postavilo na hlavu věrohodnost všech forenzních DNA testů, kde byly vzorky takto odebírány. Důrazně tvrdím, že DNA každého jedince je během života neměnná a údaj o možné dočasné změně je čirý nesmysl. Pokud na tomto místě odborníka napadají výjimky, pak ty nemají pro test otcovství význam.
Na dalším místě se autor zamýšlí, že není problém odebrat DNA jiné osoby, tuto DNA amplifikovat, amplifikát si vzít do úst a nechat si odebrat takto zfalšovaný vzorek jako svůj vlastní. To už je čiré snění autora. Všechno na světě lze zfalšovat, pokud falšuje špičkový odborník a ten obelhaný to o něm neví. Opět je to jen pohrávání si s tím, co by bylo, kdyby bylo… Pokud se takovýto případ už někde stal a byl publikován, rád se s ním seznámím, a ostatní forenzně genetická veřejnost asi také. To je daleko jednodušší poslat k odběru někoho jiného s mým občanským průkazem.
RADOVAN HALUZA, ŘEDITEL GENERI BIOTECH S.R.O., HRADEC KRÁLOVÉ
Hana Benešová: DOCELA NEBEZPEČNÁ ANALÝZA (rozhovor s genetikem Danielem Vaňkem, Reflex č. 22/2008)
J.X. Doležal: PRÁVO A DNA (Reflex č. 22/2008)
