Komu je dneska dobře?

Sbírka židovských anekdot čerpá hlavně ze starých německých publikací.

Kohnova manželka Sára v noci zemřela. Pan Kohn zavolal doktora, aby vystavil úmrtní list. Doktor přišel, prohlédl nebožku, zavolal Kohna a začal mu vyčítat:
„Pane Kohn, prosím vás, co to má znamenat? Vždyť ta vaše žena musela strašně trpět! Než zemřela, musela mít děsné bolesti. Musela si přece stěžovat. Proč jste mě nezavolal? Musela přece něco říkat!“
„No jó, říkala, že je jí nějak špatně, ale pane doktore, řekněte upřímně: Komu je dneska dobře?“

Těžko lze najít oblíbenější anekdoty než ty židovské. Mají jiskru, jsou kousavé, chytré, ironické, s občasným hořkým podtónem. A těžko hledat jinou sortu vtipů, kterou by nakladatelé vydávali raději – s trochou nadsázky se totiž na uspořádání sbírky židovských anekdot nedá nic zkazit. Kniha Komu je dneska dobře? od autora, který se ukrývá pod pseudonymem David Maškenazy a tvrdošíjně odmítá zveřejnit své občanské jméno, na první pohled nepřináší nic převratného. Autor sám se nijak neohání originalitou či revolučním přístupem: „Byla to taková mravenčí práce. Hledal jsem, sbíral a překládal,“ popsal pro Reflex.

V Komu je dneska dobře? měl Maškenazy možnost uplatnit zkušenosti ze své práce historika, která obnáší právě trpělivé bádání v pramenech. V minulých letech se totiž zabýval zkoumáním genealogie židovské aristokracie, ale kniha anekdot je jeho první publikací s židovskou tematikou. „V historické knihovně jsem narazil na německou sbírku anekdot z počátku 20. století. A začal jsem horečnatě překládat. Dalšími zdroji pro mě byl internet anebo jen vtipy, které jsem kolem sebe zaslechl,“ vzpomíná Maškenazy.

Hned v úvodu knihy se vymezuje proti zakořeněnému přesvědčení, které připisuje Karlu Poláčkovi nezpochybnitelné prvenství ve vydání sbírky židovských anekdot na českém území: „Již v roce 1913 byl v nakladatelství Šmíd a spol. v Soběslavi vydán soubor autorů Maxe Steina, V. Blažka a F. Suchého a v roce 1925 publikoval svůj soubor Otto Pick v Ústí nad Labem u nakladatele Bukače. Sbírky židovských anekdot ovšem vycházely v Evropě již dříve,“ uvádí. Podle Maškenazyho jsou právě německé sbírky anekdot obsáhlejší a přínosnější než ty české.

Celkem 864 anekdot Maškenazy uspořádal do 24 tematických oddílů. Čtenář se může bavit nad vtipy, jež s větší či menší nadsázkou vyprávějí o židovském vztahu k manželství, smrti, víře v rabínské zázraky nebo ke „gójům.“ Právě poslední zmíněnou kategorii půvabně vystihuje anekdota, kdy se potká rabín s pruským důstojníkem.
„Nám,“ říká hrdě důstojník, „jde hlavně o čest, kdežto vám Židům jen o peníze.“
„To víte,“ odpovídá Žid, „každý touží po tom, čeho se mu nedostává.“

A vtipů, nad nimiž se smějete často i nahlas, je rozhodně víc. Příjemné osvěžení navíc představuje zařazení málo známých fórů, které si utahují z poměrně čerstvé a bolavé izraelské historie – třeba z šestidenní války nebo ze sporů se Sovětským svazem:
Pan Taeufelbaum se chce vystěhovat ze Sovětského svazu do Izraele. Úředník ho přemlouvá:
„Pročpak se chcete vystěhovat? Žijete přece v socialistické demokracii. Jste chráněn před odíráním a intrikami kapitalistů. Tady můžete klidně spát.“
„Naspanej jsem už dost. Teď bych se chtěl najíst.“

Kniha Komu je dneska dobře? svým rozsahem a záběrem možná trochu klopýtá vedle publikací, jako jsou Velká kniha židovských anekdot, již sestavil Eduard Světlík (Academia, 2002), nebo Židé žertují od ruského autora Leonida Stoloviče (Doplněk, 2001 - rozebráno). První zmiňovaná se může pochlubit velkým množstvím vtipů z různých životních situací a druhá uvedená zas kromě anekdot nabízí i citáty slavných židovských osobností, aforismy nebo verše. Ovšem pro „začátečníky“, kteří do tajů židovského humoru teprve pronikají, je Maškenazyho kniha znamenitým startem. Mohou si na ní vytříbit jemná čidla pro nadsázku a zjistit, kolik sarkasmu jsou schopni vstřebat.




KOMU JE DNESKA DOBŘE?
864 židovských anekdot posbíral, uspořádal, příp. přeložil David Maškenazy.
Vydání první. Vydalo nakl. Paseka v roce 2009. Stran 324

---

Další tři namátkové ukázky ze sbírky židovských anekdot KOMU JE DNESKA DOBŘE?:


Chudý Žid, který má doma mnoho hladových dětí, prosí Boha, aby udělal zázrak a nechal ho vyhrát v loterii.
„Dobrý Bože,“ slibuje, „když vyhraju sto tisíc, věnuju padesát tisíc na dobročinné a zbožné účely.“
Za poslední peníze si koupí los – a skutečně! Bůh učinil zázrak a chudák Baruch vyhrál padesát tisíc.
„Děkuji ti, dobrý Bože,“ vykřikne Baruch a padne na kolena. „Děkuji, žes vyslyšel mé prosby. A jak vidím, těch slíbených padesát tisíc sis již strhnul předem.“


Zemřel starý Löwenberg, krutý a nemilosrdný lichvář, který mnoho lidí přivedl na mizinu. Pan Loebl přemýšlí, zdali má jít na pohřeb, ale pak jde raději do kavárny. Za chvíli si přisedne pan Langweil:
„Vy jste nebyl na pohřbu starýho Löwenberga, že?“
„Nebyl. Jaké to bylo?“
„Nejdřív tu rakev spustili do jámy, pak ji zase vytáhli nahoru. Pak ji spustili a zase vytáhli, a to bylo asi desetkrát.“
„A proč to dělali?“
„Protože měl ohromnej aplaus!“


Při šestidenní válce jede po poušti izraelský tank. Najednou vyskočí za dunou arabský voják se samopalem a vystřílí proti tanku celý zásobník. Nasadí druhý a zase ho celý vystřílí.
Pak jen čeká na smrt.
Z tanku vykoukne Wassermann a povídá:
„Došly ti náboje, viď?“
„Došly,“ přizná Arab.
„A koupíš?“

---