Co přinesl den (středa 30. září)
Paní Klausová křtila knížku ex-europoslankyně Bobošíkové. Je to zvláštní, kdo všechno se v okolí českého prezidenta potuluje. V knížce prý paní Bobošíková uvádí, že jí kdosi cosi nabízel, pokud odstoupí z prezidentské volby.
Ústavní soud se rozhodl, že projedná Lisabonskou smlouvu přednostně, zpravodajem bude předseda ÚS Rychetský. Jeho úkolem má být i to,aby dohodl se senátory, kteří si stěžují, jak rychle mají doplnit chybějící části stížnosti.
Úloha Ústavního soudu nebude záviděníhodná, bude zajímavé sledovat, jak si se zdržovací senátorskou taktikou poradí. Nebude to lehké: když srovnáme tuto kauzu s případem předčasných voleb, nejsou senátoři v pozici prezidenta a Parlamentu, ale v pozici poslance Melčáka.
O postoji premiéra Topolánka jsem informoval včera; prohlásil, že s Lisabonem spojil svůj osud, a pokud neprojde (a ČR přijde o funkci eurokomisaře), odejde z politiky. Postoj předsedy ODS k Lisabonské smlouvě je dlouhodobě totálně schizofrenní (je to „shit“ a právě proto ji musíme přijmout), a když uvážíme ještě jeho rezignaci na poslanecký mandát, zdá se, že u tohoto na první pohled zdravého, růžolícího chasníka z Moravy se začínají projevovat akutní příznaky šílenství.
Lobbista, to nezní hrdě
Případ „milión za podporu hazardu“, na který dojeli poslanci Šustr, Dolejš a místopředseda KSČM Milota, oživil opět debaty o tom, jak upravit statut parlamentního lobbisty. Není to nic nového, problém byl diskutován už před čtyřmi lety (věnoval jsem mu tehdy fejeton KLADIVO NA LOBBISTY). Tenkrát se o věci živě debatovalo (Zaorálek, tehdejší předseda PS, se chystal sepsat „etický kodex poslance“, cosi jako parlamentní evangelium podle Zaorálka, text se údajně dodnes povaluje někde v parlamentním archívu), ale nakonec z toho nebylo nic.
Rozlišit lobbistu od obyčejného smrtelníka je totiž poměrně náročné, vlastně by se musel ke svému lobbování přihlásit, tedy přiznat, a není vyloučeno, že v řadě případů by bylo nutno použít právo útrpné. Být lobbistou, to totiž nezní příliš hrdě.
K tématu:
Marek Stoniš: KUPŘEDU, LEVÁ! (Reflex.cz, 30. 9. 2009)
Komunistická strana je přece skrznaskrz prolezlá nemravnou ideologií založenou na třídní nenávisti, neúctě k právu a svobodě. Tedy zločinná od podstaty. Proto je absurdní posuzovat Dolejšův čin podle standardních měřítek politické morálky. To už bychom klidně mohli soudit sériového vraha za to, že zaparkoval auto na místě vyhrazeném pro invalidy.
Anketa: POCHYBILI POLITICI, KDYŽ BYLI OCHOTNI VYJEDNÁVAT S ÚPLATKÁŘI? (Reflex.cz, 29. 9. 2009)
„Nedocenili jsme, že je třeba každého příchozího důkladněji prověřit... Tu kauzu ale nevidím jako právní pochybení,“ hájí se Jiří Dolejš.
Pozoruhodná Bobo
Paní Klausová křtila knížku ex-europoslankyně Bobošíkové. Je to zvláštní, kdo všechno se v okolí českého prezidenta potuluje. V knížce prý paní Bobošíková uvádí, že jí kdosi nabízel třicet miliónů korun a „nemocnice s rozlehlými pozemky a mnoha vilami“, pokud odstoupí z prezidentské volby.
Pozoruhodné jsou dvě věci: za prvé, story představuje jakousi moderní verzi Prodané nevěsty, kde paní Bobošíková je v pozici Jeníka, nikoli Mařenky, a ceny značně stouply, a za druhé, paní Bobošíková z volby opravdu odstoupila.
Poradkyně kardinála
V MfD si Zuzana Kaiserová bere na paškál kardinála Vlka (aktivity manželů Kaiserových jsou pečlivě sladěné a promyšlené, to tu v české publicistice po listopadu 1989 snad ještě nebylo).
Z otázek vyplývá, že katolická církev je chamtivá a lační po majetku (velmi originální obvinění) a že státní sekretář Vatikánu prohlásil Vlkovu sebekritiku za oprávněnou. Moc by mne zajímalo, k čemu se vlastně vztahuje věta, kterou dotyčná v přiloženém článku cituje: „To, co říká kardinál, je pravda.“
Udílí kardinálovi taky rady, respektive důrazná doporučení („Vy se do politiků pouštíte dost natvrdo. Nebylo by lepší mít na to nějakého svého státního sekretáře jako má papež, abyste se mohl věnovat duchovním věcem?“). Pokud jde o manka paní Kaiserové, nedostatek drzosti k nim určitě nepatří. Zajímalo by mne, jak se do další publicistické činnosti tohoto dua promítne servilita, s jakou se prezident Klaus choval k papeži během jeho návštěvy.
Mach v čele svých věrných
O víkendu bude v Praze zase rušno. Předseda Strany svobodných občanů Mach v čele svých věrných potáhne na Hrad demonstrovat proti Lisabonské smlouvě.
Je třeba počítat s tím, že Malá Strana i přilehlé oblasti Starého Města a Smíchova budou vzhledem k nepřeberným davům rozvášněných demonstrantů (podle odhadu samotných organizátorů jich může být až tři sta) prakticky neprůchodné, lze se obávat, že veřejná doprava v této části Prahy ani lanovka na Petřín nebudou funkční. (Nepřijedou náhodou i obávaní konzervativní rowdies z Londýna, aby podpořili své české přátele?)
Veteráni totality
Ruský novinář Podrabinek se vyjádřil neuctivě o Bojovnících – veteránech z druhé světové války (těch ruských). Obvinil je, že řada z nich podporovala stalinismus, pracovala v Gulagu jako dozorci nebo dokonce členové popravčích čet a lze je nazvat „veterány totality“.
Pan Podrabinek nechal stranou jejich sexuální aktivity na dobytých územích; těžko mu to mít za zlé, i tak se teď musí schovávat, protože ho za to, co řekl, hodlají utratit. Vida, co musí naši „Bojovníci za svobodu“ ještě dohánět!
AUTOR JE POLITOLOG
Další články autora najdete v rubrice POLITICKÝ DENÍK
a na jeho osobních stránkách UDÁLOSTI, politický zápisník Bohumila Doležala
