Z nejhoršího jsme uvnitř

Z nejhoršího jsme uvnitř

Z nejhoršího jsme uvnitř

Miroslav Cvrček

Tak už máme oficiální data: ekonomika Evropské unie i Spojených států se ve třetím čtvrtletí dostala z&#160hospodářské recese. Alespoň podle čísel o růstu hrubého domácího produktu. Ve skutečnosti se stáváme obětí politické kamufláže.



"Americká ekonomika ve třetím čtvrtletí podle předběžných odhadů rostla tempem 3,5 procenta ročně, čímž se technicky vymanila z nejhorší recese za posledních 70 let," uvedl na konci října server Týden.cz. ,,USA hlásí konec zlých časů," přidal se iHNed.cz.



"Ekonomika Evropské unie i euro zóny se vymanila z recese," psaly nejen české noviny o dva týdny později. Tehdy totiž Eurostat zveřejnil první odhad hrubého domácího produktu za třetí čtvrtletí. Ve skutečnosti to nic neznamená.
STATISTICKÁ MLHA
Řada ze zdánlivě příznivých čísel má svůj původ spíše v samotné statistice než v oživení ekonomiky. Trh práce žádný skutečný obrat nesignalizuje. A hlavně, vlády na celém světě si půjčují peníze odkudsi z budoucnosti, aby nyní v obavě ze ztráty přízně voličů zmírnily projevy krize. Právě v&#160budoucnu budou ale tyto peníze chybět a kvůli krokům politiků nám reálně hrozí mnohaletá stagnace, jaká potkala v devadesátých letech Japonsko.
"Průmysl si polepšil, zmírnil propad," opakují v posledních měsících titulky českých deníků. A skutečně, průmyslová produkce už se nepropadá meziročně o 20 a více procent, ale už "jenom" o 10 procent.

Díky nižší srovnávací základně se pak meziroční propad prostě už nezdá tak velký.
Nejzkreslenější výsledky ovšem zřejmě přináší samotný hrubý domácí produkt (HDP). Číslo, které statistické úřady čas od času zveřejní, je odhadem součtu všech výdajů v ekonomice za určitý časový úsek. Bohužel jsou do toho zahrnuty i vládní výdaje typu šrotovného.
Výsledný údaj o HDP tak sám o sobě nedokáže rozlišit mezi skutečně zdravým růstem a politickou kamufláží.
NEZAMĚSTNANOST
Veselý není ani trh práce, ačkoliv registrovaná nezaměstnanost u nás v&#160říjnu poprvé po roce poklesla.
Ještě více se totiž snížil počet volných pracovních míst, a tak na jedno volné místo připadá skoro 14 nezaměstnaných, zatímco ještě před rokem se na úřadech práce ucházelo o jedno místo 2,5 nezaměstnaného. A lépe na tom není ani Evropská unie, ani USA, kde míra nezaměstnanosti podle oficiálních čísel v říjnu poprvé od roku 1983 překonala 10 procent. Nutno podotknout, že nezaměstnanost je obvykle to poslední, co se po krizovém období zlepšuje. Velkou vinu na tom ovšem nesou opět politici. Populistická ochranná opatření bránící propouštění zaměstnanců v této době především odrazují zaměstnavatele, aby přijímali nové lidi. Požadavky pracovníků a odborů se tak obracejí proti nim samotným.


ASIJSKÁ HROZBA
Jak politici hazardují se stovkami miliard dolarů, je vidět také v Číně. Její stabilní růst má poněkud nestabilní základy, jak ukázal v deníku E15 ekonom Pavel Kohout.
Komunističtí vůdci zaskočeni hrozbou poklesu neváhali a vytvořili největší vládní balíček na světě - jeho výše je přibližně 20 procent HDP.
Číňané navíc tisknou peníze o sto šest a banky úvěrují a úvěrují bez ohledu na rizika. To vše vyvolává dojem, že prostředků je dostatek. Výsledné číslo růstu HDP o devět procent není však ničím jiným než bublinou, možná větší než tou, jež před dvěma roky praskla v USA.
Jak končí ambice politiků, kteří se domnívají, že svou moudrostí zachrání ekonomiku, poznalo Japonsko. Bublina, jež tam praskla před dvaceti lety, měla být překonána ohromnými vládními investicemi, které však ve výsledku jen utlumily krizi, aniž ekonomiku vyléčily. Navíc skončily stavbou silnic a dálnic, po nichž nikdo nejezdí, dlouholetou ekonomickou stagnací a&#160veřejným dluhem téměř 200 procent HDP, jenž je až na zdevastované Zimbabwe největší na světě.
A přesně stejný scénář teď hrozí vyspělému světu. Politici veřejně nabádají ke zvyšování dluhů a utrácení, aby uměle opravili nelichotivá čísla. Skutečná léčba je však přesně opačná, spočívá v konci zadlužování a&#160úsporách.
Možná už je ale příliš pozdě, protože za poslední rok vydali politici na jejich způsob boje s krizí zhruba dva bilióny dolarů. Z nejhoršího ještě rozhodně nejsme venku. Spíše uvnitř.



Miroslav Cvrček: CESTA K DALŠÍ KRIZI
(Tištěný Reflex, 29. 10. 2009)
Ekonomické problémy skončí letos nebo nejpozději příští rok, zní volání světových expertů. Jde však vesměs o lidi, kteří obrat k lepšímu věští už nejméně rok. Naproti tomu se množí obavy z mnohem horšího vývoje a&#160nové recese. Proč?

Reflex.cz: HLASUJTE: Přestane krize sama?
(Ankety, 9. 2. 2009)