Naučme děti pít!

Podle jednoho z amerických průzkumů ti, kteří pravidelně pijí přiměřené množství alkoholu, vydělávají v průměru o 14 procent víc než ostatní. Podle jiné studie (zveřejněné časopisem Journal of Epidemiology and Community Health) prodlužuje pravidelné pití vína život bezmála o pět let. Nabízí se tak jednoduchá otázka: PROČ VLASTNĚ NEPÍT?

O alkoholu můžeme s určitostí říci dvě věci: Jeho účinky nejsou jistě tak destruktivní, jak tvrdí škarohlídi z psychiatrických léčeben, to za prvé a za druhé, ať chceme, nebo ne, alkohol se stal základním formativním prvkem a pilířem západní civilizace.
„Bez alkoholu by byla naše společnost úplně jiná. Alkohol není metla lidstva, naopak, alkohol je něco, co lidstvu vždycky pomáhalo a přispívalo k jeho rozvoji. Kam vstoupily římské legie, zasadily vinnou révu a fakticky tak vytyčily hranice civilizace. V okolí vinic a později třeba i našich pivovarů se utvářel život a rostla ekonomika. Alkohol měl obrovský vliv na chování a jednání lidí – oproti společenstvím, kde alkohol neexistoval, především světu muslimského náboženství –, utvářel zcela odlišnou mentalitu,“ vysvětluje spisovatel, publicista a velký propagátor blahodárných účinků alkoholu PhDr. VÁCLAV BUDINSKÝ, autor knihy Ať žije alkohol, a já tak nějak tuším, že má na mysli především pozitivní vlivy této báječné látky.
Z některých zahraničních průzkumů dokonce vyplývá, že čím více se každý den vypije vína, tím více se snižuje riziko infarktu a kardiovaskulárních nemocí. Takže při litru vína denně klesá riziko až o osmdesát procent. Ale samozřejmě, takovéhle množství alkoholu může negativně působit v jiném směru.“

Stejně to zní celkem skvěle!

Text Dana Hrubého čtěte v Reflexu č. 53 (vyšel 30. prosince).